Do čeho oblečeme chodník, terasu…

Příjezdová cesta, chodník, terasa u domu či okolí venkovního bazénu – to všechno jsou na zahradě plochy, které se neobejdou bez zpevnění. Jinak se v krátké době promění v nevzhledný terén, kde se navíc za deštivého počasí budeme brodit v blátě.

Nabídka materiálů vhodných ke zpevnění některých částí zahrady se rok od roku rozšiřuje. Volba toho nejvhodnějšího by se měla odvíjet od charakteru plochy, kterou hodláme zpevnit, míry jejího zatížení, stylu domu a zahrady. Důležitou roli samozřejmě hrají i naše finanční možnosti.

KLASIKA – KÁMEN A DŘEVO 
Pomocí kamenné dlažby se zpevňuje terén již po dlouhá tisíciletí, a ani dnes tento přírodní materiál neublíží žádné zahradě. Naopak. Jeho přednostmi, kromě krásy, jsou především vysoká pevnost a odolnost, a tedy i dlouhá životnost. Naopak nevýhodou je větší fi nanční náročnost. Kámen je vhodný k vydláždění teras, příjezdových cest a chodníků. Hodí se však i ke zpevnění okolí bazénů a zahradních jezírek. Kamenná dlažba se vyrábí ze dvou druhů kamene: tvrdých – jako jsou žula, rula, porfyr, čedič a křemenec – anebo měkkých, například z vápence a pískovce. Další klasický přírodní materiál využívaný ke zpevňování zahradních ploch je dřevo. Nachází uplatnění tam, kde se počítá s menším zatížením – to znamená na terasách a v okolí bazénů či jezírek. V posledních letech jsou u nás ve velké oblibě výrobky z tropických dřev, které velmi dobře odolávají nepříznivým vlivům počasí, zvláště vlhkosti. Z tuzemských materiálů se ke zpevnění ploch používají nejčastěji borovice, smrk, dub a buk. Výhodou domácích dřevin je nižší cena, ale vyžadují větší údržbu.

Při zpevňování venkovních ploch se nám nabízí stále více možností.

KAM KTEROU 
Při rozhodování, jakou betonovou dlažbu si do zahrady pořídíme, nesledujeme pouze její pevnost, ale i bezpečnost a vzhled. Na chodníky je vhodné použít dlažbu se zdrsněným povrchem, na kterém nehrozí uklouznutí. Na výběr se nám nabízejí pendlované dlaždice, což znamená mechanicky zdrsnělé, tryskané, rumplované – uměle opotřebené či vymývané dlaždice připomínající svým povrchem přírodní kámen. Do okrasných zákoutí zahrady se zase hodí speciální litá dlažba rovněž imitující desky z přírodního kamene nebo dřeva. Na větší prostranství je vhodné použít plošnou dlažbu. Rychle se totiž pokládá, vyrábí se v různých stylech a barvách.

KERAMIKA STÁLE V KURZU 
Především terasy a okolí bazénů se velmi často upravují pomocí keramické dlažby, která se vyznačuje vysokou funkčností i elegancí. Také dlažba určená do exteriéru, stejně jako ta interiérová, podléhá módním trendům. V poslední době nejčastěji napodobuje dekory přírodních materiálů, zvláště kamene a dřeva, a její formáty se zvětšují. To, zda nám venkovní keramika bude sloužit k naší spokojenosti, záleží na její kvalitě. Na rozdíl od keramiky používané ve vytápěných prostorech musí být mrazuvzdorná. Materiál splňující tento požadavek by měl mít nasákavost v rozmezí od 0,04 – 0,3 %. Další nezbytnou vlastností venkovní dlažby je protiskluznost. Tam, kde nebyl splněn tento požadavek, vzniká po smočení povrchu hladká, a tedy nebezpečná plocha, kterou mráz promění v dokonalou klouzačku. Tento typ dlažby je označován písmeny A, B a C, přičemž písmeno A udává základní zvýšenou protiskluznost, a naopak C maximální dosažitelnou protiskluznost pro bezpečnou chůzi bosou nohou. Na plochách, po kterých se pohybujeme převážně obutí, jako jsou například vstupy do domů, schody, terasy a balkony, je vhodné kombinovat různé typy reliéfů s vhodnými protiskluznými glazurami. Protiskluznost se na těchto místech člení od skupin R9, nejnižší protiskluznost, až R13, která naopak znamená nejvyšší hodnotu. Tyto dlažby jsou v katalozích označeny piktogramem s uvedením příslušné kategorie. Třetí nezbytnou vlastností venkovní dlažby je otěruvzdornost. Značí se indexem PEI a hodnotami 1 až 5. Pětkou je značena nejodolnější dlažba. Ani volba vhodného typu kvalitní keramiky nám však nezajistí zpevněnou plochu, s níž budeme ve všech směrech spokojeni. Důležitá, stejně jako v případě jiných dlažeb, je i správná pokládka. Je třeba pamatovat například i na to, že keramické plochy v exteriéru nejsou vystaveny napospas pouze srážkám, ale i tlakové vodě z podloží.

CO JSOU TO ŠLAPÁKY 
Dlážděné chodníky mohou být na některých místech zahrady nahrazeny hodnověrnými napodobeninami přírodních kamenů, kterým se říká šlapáky. Umístit je můžeme všude, kde se prochází trávou nebo třeba i ke studni či pod květináče. Materiál je nevhodný na místa s větší zátěží, ale je mrazuvzdorný a má dlouhou životnost.

DLAŽBA Z PÁLENÉ HLÍNY 
K materiálům, které nestárnou, ale s přibývajícími roky naopak získávají žádoucí patinu, patří cihlová dlažba, která se vyrábí v širokém spektru odstínů. Ty jí zajišťují pouze přírodní pigment – bez dobarvování. Vzhledem k tomu, že pálená dlažba snese značnou zátěž, používá se nejen na terasy, zahradní cesty, ale i na příjezdové cesty do garáží. Vhodná je ale rovněž ke zpevnění okrajů záhonů. Výhodou pálené dlažby je i snadná pokládka – do pískového nebo štěrkového podloží, a to, že si na zahradě dobře dorozumí s jinými materiály, především přírodními.

CO TAKHLE BETON? 
Stále častěji se k úpravě ploch v okolí domů používá beton, a to v nejrůznějších podobách. Čím si to zasloužil? Kromě toho, že ztratil vzhledovou fádnost, mají na tom podíl i jeho výborné užitné vlastnosti. Vyznačuje se vysokou pevností v tahu i ohybu, nenasákavostí a odolností vůči působení vody i chemických látek. Výhodou betonové dlažby je rovněž její snadná pokládka a fakt, že ji můžeme snadno rozebrat a použít na jiném místě, například v případě dodatečného pokládání elektrického vedení nebo zavlažovacího systému do země.

VŠUDYPŘÍTOMNÝ PLAST 
Z plastu se dnes nevyrábějí pouze stavební komponenty, interiérové zařízení a doplňky, najdeme ho i na zahradě, a to nejen v podobě plastového nábytku. Vyrábějí se z něho například i zatravňovací dlaždice a hraje hlavní roli při výrobě venkovních podlah a teras. Jedná se o uměle vytvořené dřevo, složené z dřevité moučky doplněné polymerem. A právě výrobní technologie tohoto materiálu je základem dlouhé životnosti a odolnosti prakticky vůči všem vlivům počasí, ale i hnilobě, plísním, hmyzu – a téměř nulové potřebě údržby.

DRUHY BETONOVÉ DLAŽBY 
Současný trh nabízí nejrůznější druhy. Jak si má laik vybrat tu nejvhodnější? V žádném případě bychom neměli vybírat pouze podle vzhledu, ale v první řadě podle charakteru místa, které chceme zpevnit. Dlažba na chodník pro pěší se značně liší od dlažby vhodné ke zpevnění vjezdu do garáže. Dlaždice označené čísly 4 a 6 (čísla znamenají počet centimetrů) se u obytných objektů používají ke zpevnění ryze pochozí plochy; dlažba s číslicemi 8 a 10 umožňuje realizaci ploch pojezdových. Volit můžeme mezi několika druhy betonové dlažby. K úpravě pojezdových i pochozích ploch se na zahradách často využívá tzv. zámková dlažba. Název má odvozený od tvarových zámků usnadňujících realizaci a zabraňujících horizontálnímu posunu jednotlivých kamenů. Zámková dlažba má vysokou pevnost, nízkou obrusnost, je mrazuvzdorná a vysoce odolná proti vnějším vlivům. Většinou je zámková dlažba již ve výrobě opatřena trvalou impregnací, která zamezuje nasákavosti betonu a výrazně omezuje ulpívání povrchových nečistot. Základní tloušťky této dlažby jsou 40, 60 a 80 mm. Výhodou betonu rovněž je, že se nevyrábí pouze v klasicky šedé, ale i v červené, pískové, žluté a v dalších barvách, a tak je možné ji dobře sladit s ploty, fasádou domu, případně zkombinovat dlažbu různých barev. Dalším druhem betonové dlažby je plošná dlažba, která je tvořena dlaždicemi čtvercového nebo obdélníkového tvaru. Tyto dlaždice nemají zámek, který tím, že se dlaždice do sebe zaklíní, zvyšoval by jejich únosnost. Obdélníky a čtverce k sobě jen přiléhají, takže se používají na méně únosné plochy, jako jsou chodníky, terasy a podobně. Plošná dlažba se vyrábí s různou povrchovou úpravou – hladkým betonovým, šedým nebo různě kolorovaným povrchem, reliéfní nebo tryskanou povrchovou úpravou vytvářející pohledovou strukturu ušlechtilého kameniva. Plošná dlažba se vyrábí v různých formátech. Zpevněné betonové plochy dnes mají i podobu podlah, které vznikají ražením dekorativního prvku speciální raznicí přímo do čerstvé betonové desky. Ta je aplikována přímo na zhutnělé podloží, jehož tloušťka je závislá na předpokládaném zatížení (například chodníky pro pěší nebo pojezdové plochy). Další druh – skladebná dlažba, se vyrábí z vysokopevnostního betonu pomocí technologie vibrolisování. Její předností je variabilita a četnost geometrických tvarů, které lze různě kombinovat a skládat podle potřeby. Potřebujeme-li zpevnit přístupovou cestu třeba ke garáži, parkovací nebo jinou plochu, a zároveň jí chceme zachovat přírodní vzhled, je zde řešení v podobě vegetačních betonových tvárnic, které mají vysokou pevnost a odolnost vůči obrusu. Zatravněnou část tvoří více než třetina tvárnice. Je to tedy možnost, jak dosáhnout žádoucího zpevnění terénu a zároveň zahradu nepřipravit o zeleň.

Datum vydání: 15. 6. 2015

Edit: Alena Vondráková