Dřevostavba z dřevěných cihel

Okouzlující dřevostavba z dřevěných cihel využívá tradiční prvky lidového stavitelství. Tvar i dispoziční řešení domu jsou typické pro malou vesnici Lučatín poblíž Banské Bystrice, přesto jde o stavbu svěží a moderní.

Architekt Jaro Krobot postavil jednoduchý dům pro své rodiče. Zatím funguje jako víkendový, v budoucnu však může sloužit k trvalému pobytu.

Dům s gánkem

Dřevostavba vyrostla na místě starého cihlového domu. Velikostí ani tvarem se od svého předchůdce příliš neliší – stále se jedná o podlouhlý obdélníkový dům se sedlovou střechou. I návrh vnitřní dispozice se drží tradičního dělení do tří hlavních místností – přední pokoj slouží jako obývací prostor, zadní pokoj jako ložnice a ve středu mezi nimi je kuchyň.
Aby architekt vyhověl potřebám současnosti, musel obohatit dispozici o hygienické a technické zázemí, které přiléhá ke kuchyni. Takto situované jádro umožnilo minimalizovat všechny rozvody domu do tří délkových metrů. Na tradiční stavitelství upomíná i gánok, což je ve slovenské lidové architektuře krytá veranda podél stěny domu. V tomto domě přechází z fasády i do interiéru, kde vytváří komunikační prvek vtipně se proměňující v zádveří, vstupní halu či úložné prostory přístupné z exteriéru i interiéru. Dispozice je díky tomu plně využita, bez zbytečných chodeb, přitom má každá z místností potřebné soukromí – jednotlivé funkční celky jsou oddělené posuvnými dveřmi. Oproti současným dispozicím nevytváří obývací pokoj a kuchyň jeden velký prostor, přesto působí vzdušně díky vysokým stropům, dostatku přirozeného světla a bezprostřednímu kontaktu se dvorkem.
Po nelehkém rozhodování se architekt odhodlal zbourat i dřevěnou stodolu v zadní části pozemku, čímž získal nečekaný průhled do okolní přírody, aniž by narušil uliční rytmus v obci. Zachoval naopak starou kamennou zeď a vzrostlé stromy, s nimiž dům komunikuje.

Zdění ze dřeva

„O tom, že se bude jednat o dřevostavbu, bylo rozhodnuto dříve, než vznikl samotný projekt,“ vypráví Jaro Krobot. „Oba rodiče totiž vystudovali dřevařinu a shodou okolností je naším rodinným přítelem majitel systému Steko. Měli jsme proto o tento způsob stavění zájem už dříve. Důležitá byla i malá tepelná setrvačnost dřevostavby – u víkendového domu je totiž podstatné, aby se dal rychle vytopit. A možná nejdůležitější je pocit z pobytu v dřevostavbě. Kromě příjemné vůně mají dřevěné stěny skvělý management vlhkosti a teploty, v létě neakumulují teplo a v noci vytvářejí příjemné klima.“
Tvarovky vyrobené z masivního dřeva opatřené perem a drážkou do sebe zapadají jako stavebnice a je možné je plnit různou izolací. Díky této technologii se podařilo postavit dřevěnou část domu i s krovem za pět dní. Zvnějšku je dům omítnut, uvnitř zůstaly dřevěné cihly přiznány, aby se mohli jeho obyvatelé těšit z krásy masivního dřeva. „Snažil jsem se o dům materiálově trvanlivý a bezúdržbový. Základy jsou proto vytvořeny jako jeden zateplený blok, schody, terasa a komora jsou postaveny zvlášť. Stěny ze dřeva jsou zateplené minerální vlnou, okna jsou hliníková, střecha titanzinková,“ popisuje architekt. „Věřím, že i stavební detaily se podařilo provést perfektně, aby dům vydržel po dlouhá léta bez zásahů.“

V dispozičním řešení je využit tradiční prvek slovenských lidových staveb – gánok, který zde vytváří hlavní komunikaci vedoucí napříč celým domem, přecházející v obslužné prostory a na obou stranách domu zakončenou prosklenými dveřmi.

Radost a spokojenost

Jak architekt hodnotí dům po dvou letech provozu? „Co se týká pocitu v domě, jsem s výsledkem spokojený, mám radost z toho, že se podařily různé průhledy a zákoutí v domě, kam si člověk může sednout a pozorovat ulici, dvůr, zahradu, že je díky střednímu ostrovu interiér prosvětlen ze všech stran… Všichni, kdo přespali v ložnici, si pochvalují panoramatické okno před postelí. O tom, že dům funguje dobře, snad svědčí i to, jak intenzivně je využíván – kromě mých rodičů se tady setkávají další členové naší poměrně široké rodiny, a to mě velmi těší. I já s manželkou sem moc rádi jezdíme. A úplně nejlepší je, když tu řádí děti a honí se dokola v otevřeném prostoru kolem středového ostrova. Potvrdilo se mi, že lidové stavby obsahují ověřená řešení, která se dají interpretovat i pro dnešní potřeby. Ale přesto přece jen nejsem se vším spokojený, dnes bych možná navrhl vnitřní prostor o něco nižší, a určitě bych čelní fasádu řešil méně stroze, ne tak výtvarně přísně,“ uzavírá Jaro Krobot.

Otevření prostoru až do krovu dodává interiéru na vzdušnosti, bílé stropy nechávají vyniknout dřevěným stěnám, černá dlažba celý prostor uzemňuje a sjednocuje.

Vizitka domu

Autor: Ing. arch. Jaro Krobot
Generální dodavatel: Sunik/Prestige House
Realizace: 2014

Užitná plocha: 74,4 m2
Zastavěná plocha: 93,6 m2

Konstrukce: dřevěné moduly Steko zateplené minerální vlnou
Střecha: dřevěný krov, krytina titanzinek
Okna: hliníková

Půdorys domu 1 – vstup 2 – obývací pokoj 3 – WC 4 – koupelna 5 – kuchyň s jídelnou 6 – ložnice 7 – terasa

Ing. arch. Jaro Krobot

absolvent Fakulty architektury STU
Pracoval v ateliérech Fibinger architects, light4space a Knötzl Josef, Architekt Wien.
Od roku 2013 působí samostatně, dům v Lučatíně je jeho první samostatnou realizací.
Kontakt:
www.jarokrobot.tumblr.com

Připravila: Miloslava Perglová
Foto: Jaro Krobot

Více informací se nachází v dubnovém vydání z roku 2017, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.