Jak připravit zahradu na zimu?

 

Nebojte se, to je jen výstražný titulek, ve skutečnosti si ještě můžete užívat babího léta a starosti s úklidem sněhu ze zahradních cestiček hodit za hlavu. Ale s čím byste měli opravdu začít hned, jsou drobné i větší podzimní práce – můžete shrabat listí a provzdušnit trávník, prořezat větve, sklidit úrodu nebo si nachystat palivové dřevo.

Září a začátek října, dovolí-li to počasí, je ideálním obdobím ke sklizni letní úrody, k sázení jarních cibulovin, květin i zeleniny a k zazimování choulostivých bylinek. Dozrávají hrušky, švestky a jablka, později i vlašské a lískové ořechy. Takže o příjemnější část podzimních prací na zahradě máte postaráno. Skladovat byste měli pouze zdravé plody a zároveň je i pravidelně kontrolovat a nahnilé ovoce hned vyhodit. Pokud se chystáte sklizenou úrodu skladovat ve sklepě, měli byste ho na to řádně připravit – vyčistit, vybílit a vysířit. Zároveň ho i dobře větrejte, prostor se tak lépe zvlhčí a ochladí.

 

I NA PODZIM MŮŽETE SÁZET
Září a teplé podzimní dny jsou nejvhodnějším obdobím pro sázení cibulovin – vysadit můžete především narcisy a ostatní jarní cibuloviny, jako jsou kosatce, bledule, krokusy, sněženky a tulipány. Sadbu ostatních cibulovin nechte až na studenější dny. Záhony nejprve zryjte, nakypřete, a potom přidejte kompost. Malé cibulky sázejte do země do hloubky asi 7 cm pod zem, ty větší pak do hloubky 15 cm. Vhodný čas k výsadbě ovocných i okrasných dřevin přijde sice až v říjnu, už teď si ale můžete vykopat jámy – budou tak mít dostatek času pěkně před výsadbou zvětrat, a to dělá novým sazenicím dobře. Naopak s jehličnany můžete klidně začít už teď – nezapomeňte je ale vydatně zalévat, aby přečkaly zimu. Stejným způsobem si můžete připravit výkopy pro živý plot či půdu pro výsadbu růží.

 

 

 

SHRABAT, ODPLEVELIT, ZVERTIKUTOVAT
Nezapomeňte ani na listí a plevel. Pokud plevel důsledně zlikvidujete a nenecháte vysemenit, ušetříte si tím mnoho práce na jaře. Pokud jde o trávník, v září bude chtít především důkladně shrabat a ještě posekat, posečenou trávu pečlivě vyhrabat a holá místa dosít – na jaře pak tráva pěkně zaroste. Trávník byste měli pohnojit speciálním podzimním travním hnojivem, se zaléváním to také moc nepřehánějte, jen když bude příliš velké sucho. Konec září je také jako stvořený pro provzdušnění trávníku. Vertikutace patří společně se sečením k jeho nejdůležitější údržbě. Provádí se pomocí speciálního stroje – vertikutátoru. Během vegetační sezony se v trávníku tvoří mechy, plevely a usazují se i zbytky posečené trávy. Všechny tyto nadbytečné rostliny tvoří dohromady travní plsť, která trávník ucpává, ten se dusí a téměř do ní neproniká vláha ani živiny a začíná vypadat nezdravě, jako by pomalu usychal. Znovu jej dokáže oživit právě vertikutátor. Vypadá jako běžná sekačka na trávu, rozdíl je v postavení nožů. Zatímco sekačka má nože na hřídeli umístěny vodorovně, vertikutační nože jsou ve svislé poloze. Nože lehce a šetrně nařezávají travní drny do hloubky dvou až tří milimetrů a vytrhávají všechny mechy a plevele. Vertikutace tak povrch půdy znovu otevře a umožní snadný přísun živin a vláhy.

 

 

 

6 VÝHOD, PROČ TOPIT DŘEVEM
◗ výroba tepla je ekologická
◗ v porovnání s ostatními topnými médii (především plynem) je dřevo levnější
◗ ve srovnání s uhlím se palivové dřevo mnohem snáze a čistěji skladuje
◗ manipulace se dřevem je snazší a čistější
◗ hořením vzniká jen minimální odpad, který lze navíc použít jako hnojivo
◗ pokud zvolíte krbová kamna, vytvoří v interiéru příjemnou atmosféru
Zdroj: www.husqvarna.cz

A CO SEČENÍ TRÁVY?
Trávník v zimě trpí kvůli nízkým teplotám, přílišné vlhkosti i slabému slunečnímu svitu. Proto potřebuje na podzim důkladně opečovat a připravit na zimní období. Posekat byste ho měli naposledy zhruba začátkem listopadu – od října jej sečte jen zřídka a porost nechte vždy vyšší než 5 cm. Delší stébla trávy totiž lépe využijí menší množství slunečního svitu, a hlavně je zajištěna vyšší odolnost vůči plevelům a mechům. Naopak příliš nízký trávník může narušit mráz.

 

 

HURÁ NA DŘEVO! 
Velkým pomocníkem, pokud si potřebujete nachystat větší množství palivového dřeva, je štípačka. Existují horizontální a vertikální štípačky poháněné elektromotorem nebo spalovacím motorem; ty se spalovacím je možné využít v místech, kde není přívod elektrické energie. Štípačky je také možné rozdělit na hydraulické a mechanické, přičemž druhý typ je na našem trhu spíše okrajovou záležitostí; jde o horizontální štípačku bez pohonu, ovládanou nohou. Tento typ je určen pro příležitostné štípání malého objemu dřeva a polen maximálně o průměru 20 cm a délky 45 cm. Kvalitní štípačku poznáte především podle použitých materiálů a technických detailů, díky nimž je štípání dřeva snadné a bezpečné. Při výběru se proto zaměřte na tyto prvky – robustní celokovovou konstrukci, variabilní konstrukci štípacího klínu (můžete si vybrat, jestli budete polena půlit nebo rovnou čtvrtit), pevné madlo a funkční kolečka kvůli snadnému přesunu štípačky, snadno polohovatelný pracovní stůl a také třeba obouruční držení štípačky.

 

 

 

DRSNÍ POMOCNÍCI
Pro občasné a nenáročné práce na zahradě, jako jsou například prořezávání stromů nebo opět příprava dřeva, jsou ideálními pomocníky motorové a elektrické pily. Je na vás, jestli zvolíte elektrickou nebo benzinovou, každá má své výhody – benzinová je vhodná, pokud nemáte po ruce zásuvku, můžete se s ní vydat kamkoliv, oproti tomu elektrická je zase tišší a nenáročná na údržbu (po použití stačí jen vypnout, očistit a uložit na své místo). U obou variant se při výběru zaměřte na stejné parametry – podstatné jsou především výkon a délka řezné lišty, pamatujte si ale, že vždy neplatí pravidlo, že čím větší lišta, tím lepší pila. Pokud si vyberete pilu s dlouhou lištou a malým výkonem, pak se při řezání zbytečně nadřete. Dobrou pomůckou je i dekompresní ventil, který usnadňuje práci při startování, protože se snižuje komprese, a tedy i síla, kterou je třeba vynaložit při startování motorové pily. A na škodu není ani takzvaný antivibrační systém (motorová pila vydává vibrace a díky antivibračnímu systému je zase sama tlumí) a samozřejmě bezpečnostní brzda.

 

 

KAM S ODPADEM?
S odpadem po prořezávání a zmlazování stromů i keřů si nejlépe poradí zahradní drtiče nebo štěpkovače. Většina elektrických drtičů zpracovává dřevo o průměru až 4,5 cm pomocí soustavy rotujících nožů. Vzniklou jemnou dřevní drť lze pak využít jako základ do kompostu nebo se dá zužitkovat i jako kvalitní mulč, za který tak nemusíte platit. Štěpkovače mají uvnitř ozubené kolo, které větve postupně ukrajuje a zároveň automaticky vtahuje do vnitřního mechanismu stroje. Výsledkem jsou asi 2,5 cm dlouhé štěpky, které můžete využít nejen jako mulčovací materiál, ale po proschnutí i jako palivo.

 

 

 

Datum vydání: 28. 5. 2015

Edit: Mirka Vernerová