Jezírko místo bazénu

Venku je ještě zima, ale na vybudování zahradního jezírka můžete myslet už teď. Bazén, to je chlór, vločkovač, algicid, síťky, vysavač, čistič dlažby, filtr, čerpadlo, zastřešení… Sype se na vás jedna položka za druhou. Není jednodušší pořídit si něco originálního?

Jistě to znáte, rodina si splní životní sen a vybuduje na zahradě bazén. Kolik dní v roce se v něm někdo bude koupat? Šedesát? A když to ještě přepočteme na hodiny skutečně strávené v bazénu, pak se zbytek roku díváte na prázdný modrý – nejčastěji asi – ovál. Nad listím navátým na hladinu lamentujete, z bazénu zapuštěného v zemi občas lovíte utopeného ježka nebo ropuchu.
Naproti tomu jezírko vhodné pro koupání je hezké po celý rok a podstatnou část čištění vody místo strojů obstarají vodní rostliny, případně i ryby a žabí pulci. Nevýhoda spočívá jen v tom, že hladina musí zabírat o něco více prostoru než by vyžadoval bazén s kolmými stěnami, protože na mělčině si ještě nezaplavete. A na rozdíl od bazénu – hotového od výrobce – jste to vy, kdo určí velikost, tvar a vzhled jezírka. Pro někoho to znamená břímě rozhodování, pro jiného výzvu.

Malé okrasné betonové jezírko vystlané fólií

Aby jezírko opravdu fungovalo, musí být nejen dostatečně veliké a hluboké, ale vyžaduje i celkem dost břehových a mělkovodních porostů. Nebude tedy přístupné ze všech stran a není důvod udělat z něj středobod volné plochy na trávníku. Vhodnější bude jeho umístění trochu stranou, v návaznosti na výsadby dřevin. Tím jezírku zajistíme důležité občasné zastínění a větrolam. Strojovnu mohou částečně skrýt třeba zastřižené buxusy.
Nelze nalézt univerzální radu, jaký tvar a velikost jezírku dát. Můžeme se totiž vzdát koupání a potom stačí docela malé modré „očko“ mezi výsadbami.
Obdélníkovitý tvar až příliš připomíná obyčejný bazén, ale někdo možná ocení jednoduchost plánování a budování. Umístíme-li jezírko před výsadby podél zdi, může mít jednu stranu střiženou jako podle pravítka, ale vpředu necháme břeh trochu zaoblit a meandrovat. Výsledek vypadá opravdu hezky. Ani docela pravidelně kruhovitý tvar není marný – záleží na výsadbách v okolí. Obvykle ale kvůli bahenním výsadbám i kvůli přístupu mělčinou vytvoříme v březích mírné meandry.

Koi kapři jsou nejhezčí, ale choulostiví.

Samočištění – mýtus nebo fakt?

Především záleží na vašem rozhodnutí, co hodláte považovat za čistou vodu a co ne. Křišťálově průzračná voda je voda mrtvá. V každém jezírku plavou ve vodě miliony bakterií, řas, prvoků, vířníků, perlooček a mikroskopických „červíků“. Neustále vznikají, vyprazdňují zažívací ústrojí a rychle hynou, čímž jezírko hnojí – na dně vzniká bahno, naštěstí prosycené miliardami nepostradatelných bakterií. Planktonem a bahnem se živí vodní hmyz, roupice nebo měkkýši.
Že byste se báli se v tomhle koupat? Nebojte, jako vrcholoví čističi jezírka fungují ryby a obvykle i pulci žab. Nejdůležitější úlohu v odstraňování nečistot však mají vodní a bahenní rostliny. Nemohou přece růst jenom ze světla, vzduchu a vody – do svého těla zabudovávají spoustu dusíkatých a fosforečných sloučenin z trusu a uhynulých mikroorganismů. Díky rostlinám tedy bahno tak rychle nepřibývá. Samočištění závisí na dostatečné velikosti a hloubce jezírka, ale zpravidla mu musíme chtě nechtě napomáhat technikou.

Lekníny s vachtou trojlistou

Mělčina osázená lekníny a řezanem

Technika kolem jezírka

Především zajistíme proudění vody a přidáme externí filtr. Na rozdíl od bazénu ale bez ozonizátoru nebo dávkovače chloru. S listy na hladině si ekosystém jezírka poradí, ale pokud by do něj měl naráz shodit listy třeba vzrostlý javor, nastane problém. Proudění směrem k odtoku chráněnému mřížkou pomůže listovou kalamitu zvládnout.
Jezírko s hloubkou alespoň na jednom místě přesahující metr, umožní přezimování ryb i rostlin. Topítko netřeba, nanejvýše lokální, aby hladina nezamrzla celá.
Zato v létě musíme bránit přehřátí a odkysličení vody. Ideální je vodotrysk nebo vodopád. V dobře prokysličeném a chladnějším jezírku nehrozí ani přemnožení sinic. Chce to ale ještě něco: v létě nepřekrmovat ryby a celoročně na zahradě nehnojit jako o závod. Ekosystému jezírka prospěje ještě jeden detail – nekoupat se v něm namazaní opalovacími krémy a repelenty.

Ani levné jezírko vybrané z katalogu nemusí díky okolním výsadbám vypadat špatně.

Tohle jezírko je spíše rybníček – vzniklo přehrazením potoka v údolní části zahrady. Je bez filtrace, proto potřebuje rozsáhlý rákosový a orobincový porost. Bohužel majitel neovlivní, jaká voda mu přiteče, a musí počítat i se znečištěním a s výskytem sinic. Trochu tu pomáhá částečné zastínění hladiny bránící přehřátí a odkysličení vody.

Okolí jezírka

Popusťte uzdu fantazii ohledně dotvoření celkového vzhledu jezírka. Což takhle ostrůvek? Nebo dvě jezírka spojená potůčkem nebo kaskádou. A vodopád? Okysličí vodu a zahradu oživí – jen musíme počítat s energetickou spotřebou a možností jej vypínat.
Břeh bývá obvykle vysypán oblázky, aby se do jezírka nezanášely nečistoty. Můžeme je ale zkombinovat s kamennými šlapáky, velkými valouny nebo trsy rostlin. Jeden obří kámen na břehu rozčlení břehové porosty a poslouží případně i jako skokanský můstek.
K osázení mělčin využijeme vedle rákosin i kvetoucí ďáblíky, řezan, plavín, vachtu nebo rdest vzplývavý. Hladinu ozdobí a přistíní lekníny nebo stulíky, jen se musí v růstu trochu brzdit. Takto zkrášlené jezírko vnese do zahrady příjemnou proměnlivost – závislou na světle a ročním období.

Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller

Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2017, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Edit:

Komentáře

Napsat komentář