Na čem záleží při stavbě domu

Z čeho postavit dům, respektive jeho obvodové stěny? Na trhu je stále více materiálů pro stavbu nosné konstrukce domu. Který je nejlepší? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Už proto, že se výrazně liší i domy, které stavíme. Je proto třeba vybírat především podle toho, co od svého nového domu očekáváme.

Základní funkcí obvodových stěn je unést střechu a přenést veškeré zatížení do základů domu. V současné době je neméně důležité, aby se stěnami neztrácelo cenné teplo. Přitom možná ještě ze školy víme, že pevnost a schopnost izolovat nejdou spolu ruku v ruce. Izolační schopnost materiálu totiž závisí na množství vzduchu v něm obsaženém. To je však v protikladu s požadavkem na pevnost materiálu. Tedy i stavební hmoty, které mají velkou pevnost v tlaku a dokáží plnit nosnou funkci, nemají vyhovující tepelně izolační vlastnosti. Obvodové stěny proto musí tvořit buď kombinace pevného a tepelně izolačního materiálu, nebo musí být pevný materiál upraven tak, aby vyhověl oběma požadavkům současně. A to jsme se zatím zastavili jen u dvou nejdůležitějších vlastností. Odlišnosti mezi materiály, potažmo technologiemi, najdeme i v hlukové izolaci, ve schopnosti akumulovat teplo, v konečné tloušťce stěn či v rychlosti výstavby. A samozřejmě v ceně. Zastavme se nejdříve u ní.

Je cena významná?

Většina stavebníků disponuje omezeným rozpočtem, musí se zatížit hypotékou. Otázka ceny stavby tedy jistě významná je. Je však třeba si uvědomit, že materiál použitý na hrubou stavbu tvoří zhruba deset až patnáct procent celkového rozpočtu. Přitom cenové rozdíly mezi možnými materiály nejsou závratné. Obecně platí, že z obchodního hlediska je pro výrobce výhodné příliš se nelišit od konkurence v poměru ceny a užitné hodnoty. Ukazuje se, že stavebníci tratí spíše na nekvalitní práci při realizaci stavby, nebo rovnou na nekvalitním projektu. Dnešní domy jsou natolik sofistikované, že je třeba řešit je od samého počátku jako celek, tedy již s výběrem stavebního systému bychom měli vědět, jak má být dům energeticky náročný, respektive nenáročný, jak dalece bude počítat s využitím pasivních energetických zisků, jakým způsobem bude vytápěn, jak bude řešeno větrání a podobně. Zkrátka nezáleží jen na materiálu samotném, ale především na jeho správném použití a součinnosti s ostatními materiály a zařízeními, aby dům dobře fungoval. Z pohledu realizace může být významné, jak ucelený je stavební systém, tedy nesoustředit se jen na základní materiál pro obvodové stěny a jeho cenu, ale zajímat se i o nabídku dalších komponentů, které usnadní realizaci především vzájemnou kompatibilitou prvků.

Lidský faktor

Jak jsme řekli, o kvalitě domu, jeho energetické náročnosti a správném fungování, se rozhoduje již ve fázi navrhování. Sebebelepší projekt ani nejkalitnější materiál nesplní očekávání, bude-li stavba nedbale provedena, či dokonce záměrně ošizena. Největší pozornost proto věnujte lidem, firmám, se kterými budete spolupracovat. Na prvním místě bude projektant, který by měl vypracovat podrobný prováděcí projekt sloužící jako podklad pro provedení všech detailů stavby. Za ten si sice bude muset připlatit, ale dává řemeslníkům podrobný návod, jak se vypořádat s jednotlivými stavebními detaily. Jinak je řeší mnohdy ne příliš kvalifikovaní řemeslníci improvizovaně přímo za pochodu na stavbě, což obvykle nevede k optimálnímu výsledku a důsledky takové práce vám mohou znepříjemnit na dlouhou dobu užívání domu, než se vám podaří nedostatky odstranit, a to často velmi obtížně a draze. Prováděcí projekt pomůže i při výběru realizační firmy, jak jsme podrobněji vysvětlili v předchozím článku. Zaměřte se nejen na cenovou nabídku, ale na reference firmy, spolehlivost, historii. Hledejte takovou, která se prezentuje především kvalitou odvedené práce, nikoliv tím, jak levně je schopna dům postavit.

V čem se materiály liší?

Všechny materiály pro stavbu obvodové konstrukce domu musejí odpovídat normám, tedy musejí splňovat nezbytné požadavky na pevnost, požární odolnost, zdravotní nezávadnost a další stavebně-technicképarametry.Vsadíte-li na jakýkoliv certifikovaný materiál, nemůžete tedy v podstatě prohloupit. Je tedy jen na vás, či na vašem projektantovi, který ze stavebních systémů zvolíte. Zda dáváte přednost klasickému zdění, nebo máte rádi dřevo či jste příznivci nových technologií. Zásadní je energetická náročnost domu, na kterou má právě obvodový plášť zásadní vliv. Všechny dostupné materiály musí umožnit postavit dům, který splní kritéria pro energeticky úsporné domy (kategorie C podle průkazu energetické náročnosti budov). Vaším cílem však může být dům, který spotřebuje na vytápění tepla méně, než nařizuje norma. Pak budete muset volit materiál, respektive skladbu stěny s nižší hodnotou součinitele prostupu tepla. Čím energeticky méně náročný dům, tím větší důraz bude kladen na pečlivost realizace, aby nevznikaly tepelné mosty, tedy místa s menším tepelným odporem, a aby byla obálka domu co nejlépe utěsněna. Potřebného tepelného odporu stěny lze dosáhnout pomocí tak zvané sendvičové konstrukce, kdy nosnou část obvodové stěny tvoří pevný a levný materiál a tepelné vlastnosti jí dodá vrstva izolace. Výhodou je, že potřebné vlastnosti obvodové stěny je možné přesně „dávkovat“ skladbou vrstev, nevýhodou je, že různé materiály, ze kterých je stěna složena, mají různé vlastnosti, různě stárnou, jsou různě prodyšné. Velkou pozornost je proto potřeba věnovat správnému návrhu skladby stěny.
Pokud dáváte přednost klasice, máte možnost vybrat si na trhu z materiálů, umožňujících jednovrstvé zdění nejen při splnění doporučených norem, ale splňujících požadavky nízkoenergetických, a dokonce pasivních domů. Výhodou je homogenní stěna, poměrně snadná a jednoduchá realizace i možnost použití tradiční technologie – zdění.

Dýchat, akumulovat?

Další vlastností, kterou se mohou materiály lišit je průvzdušnost. Musí dům dýchat? Tuto otázku slýcháme často a v žádném případě neznamená, že dům skrze obvodové zdi větrá. Podstata problému tkví v tom, aby ve stěně nekondenzovala vlhkost, nepůsobila zde destruktivně a nestala se základem pro vznik plísní a hniloby. Nejedná se tedy o větrání, ale o schopnost propouštět vodní páry z interiéru ven. Tedy o to, zda je skladba stěny difuzně otevřená či uzavřená. Je to možné zařídit tak, aby vlhkost do konstrukce vůbec nevnikla – pomocí parozábrany, anebo parobrzdou průnik vlhkosti omezit a skladbu stěny zvolit tak, aby byla vlhkost schopná dostat se vně domu. Podstatné je, aby byla skladba stěny, ať již otevřená nebo uzavřená, navržena správně, a zejména aby byla precizně provedena. To je o něco důležitější u difuzně uzavřených konstrukcí, u nichž se s tím, že by se vlhkost dostala dovnitř, nepočítá.
Materiály se liší i ve schopnosti akumulovat teplo. Tradičně se na akumulaci pohlíží jako na vlastnost, která je pro dobré fungování domu nezbytná, protože jsme zvyklí bydlet ve zděných domech. Stěnám sice nějakou dobu trvá, než se prohřejí, pak ale dlouhou dobu uvolňují teplo. Ukazuje se však, že domy s malou malou tepelnou kapacitou, jako například dřevostavby, mohou dobře vyhovovat současnému stylu života, kdy nejsme přes den doma a rodina se sejde až večer. Velice rychle se totiž vyhřejí a teplo se v nich lépe reguluje. A přes den, kdy nejsme doma je stačí jen lehce temperovat.

Čas jsou peníze

Takřka jistě každého zajímá rychlost, za jakou jeho dům vyroste. I zde se však rozdíly mezi materiály a technologiemi stírají. V rychlosti vítězí montované domy, nejčastěji dřevostavby, kde se valná část stavební přípravy přesouvá do výrobních hal, na staveništi pak může hrubá stavba vyrůst během několika dnů. Avšak v rychlosti výstavby nezůstávají příliš pozadu ani zdicí materiály. Výstavba zděných domů, ať z keramiky, pórobetonu či ostatních zdicích materiálů, se zrychlila díky přesnosti jednotlivých prvků a jejich komplexnosti. Výrobci nabízejí ucelené systémy, ze kterých lze poskládat dům doslova jako stavebnici. Omezuje se i použití mokrých procesů, přesnost dovoluje zdít jen
tenkou vrstvu malty nebo se používají speciální lepidla. Práce na zděné stavbě se nemusí zastavit ani přes zimu, jen je třeba hrubou stavbu včas uzavřít. Pak je možné pokračovat uvnitř dokončovacími pracemi, které jsou časově náročnější než samotná hrubá stavba.

Ztracené bednění

Systémy ztraceného bednění vycházejí z principu ponechat v trvale v konstrukci bednění potřebné pro tvarování betonu. Bednění tak spoluvytváří konečné vlastnosti konstrukce. Obvykle jsou základem tvárnice, které se spojují na sucho a vylévají betonovou směsí. Betonové tvárnice se využívají pro stavbu základů.
Pokud je bednění z materiálu dobře tepelně izolujícího vzniká pevná stěna nejen pevná, ale i s nízkým součinitelem prostupu tepla. Nejčastěji se využívá dřevocementu, mohou však být ze samotné tepelné izolace – polystyrenu, případně může být vrstva izolace vložena do tvárnic ve výrobě. Vzniká kompaktní stěna bez tepelných mostů.

Vápenopískové cihly

Jsou materiály, který se vyznačuje vysokou pevností a zaujme také tím, že jsou pro výrobu použity pouze přírodní suroviny – vápno, písek a voda a i jejich výroba je ekologická, energeticky nenáročná. Vytvrzování probíhá v páře při teplotě pouze 200 °C. Pro svou pevnost se často využívají ke stavbě pasivních domů, protože dovolují postavit pevnou, ale velice štíhlou nosnou zeď, která se opatří potřebnou tloušťkou dodatečné izolace. Pevnost je mimo jiné výhodou snadného zavěšování zařizovacích předmětů, například kuchyňské linky. Výhodou je i vysoká akumulační a akustická schopnost. Je možné je využít i jako pohledové zdivo.

Pórobeton

Druh lehčeného betonu, kterému tepelněizolační vlastnosti zajišťují jemné vzduchové póry. Bílý pórobeton má jako hlavní složku přírodní křemičitý písek, kdežto v případě šedého pórobetonu se tento nahrazuje elektrárenským popílkem, což je druhotná surovina vznikající při spalování hnědého uhlí v tepelných elektrárnách. Hlavní výhodou pórobetonu je jeho snadná opracovatelnost, která ho favorizuje pro stavbu svépomocí, nízká hmotnost pak pro zděné nástavby. Díky snadné tvarovatelnosti vzniká minimum odpadu. Pórobeton dosahuje výborných tepelně-izolačních vlastností i při jednovrstvém zdění, tedy bez zateplení, s minimem tepelných mostů, a to při poměrně malé tloušťce stěny.

Dřevostavby

Dřevostavby jsou dnes nejčastěji montované domy z dřevěných sloupků, opláštěné konstrukčními deskami a vyplněné izolačním materiálem. Jsou představitelem domů s malou akumulační schopností. Montované dřevostavby pak favoritem v rychlosti výstavby. Vzhledem k sendvičové konstrukci umožňují přesně nadefinovat tepelně izolační vlastnosti, včetně parametrů pro dům pasivní. Výhodou je menší tloušťka stěny, nevýhodou nižší odolnost vůči vodě i nižší neprůzvučnost.

Betonové tvárnice

Pevné zdivo z mezerovitého betonu s integrovanou vložkou z polystyrenu nebo z liaporbetonu zajistí pevnou zeď s vysokým tepelným odporem a tepelnou akumulací. Vyznačuje se především vysokou únosností zdiva, akumulační schopností, nízkou nasákavostí a akustickou neprůzvučností. Umožňuje výstavbu bez dodatečné tepelné izolace, určitou nevýhodou je menší přesnost zdění.

Cihelné broušené bloky

Pálená hlína je přírodní stavební materiál prověřený tisíci lety užívání. Výhodou cihelných bloků je komplexnost všech potřebných vlastností vyžadovaných od obvodového zdiva. Výhodou je možnost dosáhnout požadovaných tepelně izolačních vlastností nejen pomocí dodatečné tepelné izolace, ale i při jednovrstvém zdění. Z bloků s integrovanou tepelnou izolací je možné postavit i pasivní dům. Vyznačují se výbornou akumulační schopností a nízkým difuzním odporem, tedy snadným prostupem vodních par i z interiéru. Broušené a termoizolační zdivo díky tenkým spárám snižuje na minimum vznik tepelných mostů a nevýhody „mokrých“ stavebních procesů. Lehkou slabinou cihelných bloků je jejich křehkost.

Foto: archiv firem

Více informací se nachází v zářijovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Uložit

Uložit

Uložit

Datum vydání: 12. 10. 2016

Edit: Miloslava Perglová