Na cestě k nule

Již za dva roky a pár měsíců se začne i na nově postavené rodinné domy vztahovat standard téměř nulové spotřeby energie, tak jak ho uložila státům Evropské unie směrnice o energetické náročnosti budov. Co to pro nás znamená, jak taková budova vypadá? Je to pro nás omezení nebo výzva?

Někomu se může takové nařízení zdát jako přílišné zasahování do osobních svobod, ale možná že letošní horké a suché léto mnohé přesvědčilo, že je nejvyšší čas přispět i svým malým dílem k tomu, aby se přírodě ulevilo. A to je cílem této směrnice, která vychází z faktu, že se budovy podílejí čtyřiceti procenty na celkové spotřebě energie a třiceti procenty na tvorbě emisí CO2.
A není nutné se mračit, že po nás Evropská unie zase něco nepříjemného chce. Vždyť je i naším zájmem platit málo za provoz domu. A nejde jen o naši peněženku, v dobře postaveném domě, který dobře hospodaří s energií, se i dobře bydlí. Je v něm zdravé mikroklima a co bude možná stále důležitější – lépe nás ochrání nejen před zimou, ale i před horkem.

Ve studentské architetonické soutěži Český ostrovní dům porota nejvýše ocenila projekt Matouše Juráně, Josefa Konečného a Kristýny Ulrychové ze Stavební fakulty ČVUT. Jejich vize zaujala především chytře vymyšleným systémem fotovoltaických panelů v kombinaci s domácím bateriovým úložištěm.

Jak se přiblížit nule?

Jak nespotřebovávat téměř žádnou energii? Mají se stavět domy ještě lépe zateplené, než domy pasivní, ve kterých se nebude opravdu vůbec topit, s malými okny, která se nesmějí otevírat? Nebojte se, tak to není, byť si mnoho lidí stále ještě takto mimořádně úsporný dům představuje. Řekněme si proto nejdříve, co jsou domy pasivní a nulové. Zjednodušeně řečeno, pasivní dům je takový, který podle výpočtu potřebuje k vytápění méně než 15 kWh na metr čtvereční za rok. Nulový dům si navíc energii potřebnou k provozu domu sám vyrobí z obnovitelných zdrojů. Z toho logicky plyne, že domy s téměř nulovou spotřebou musejí alespoň část energie samy vyrobit. Znamená to stavět domy, které se svými technickými parametry rovnají nebo blíží pasivnímu standardu, a k vytápění, chlazení, a ohřevu vody využívají tepelné čerpadlo, solární panely, kotle či kamna na dřevo, pelety, případně kryjí spotřebu elektřiny fotovoltaickými panely. Podíváme-li se na vývoj ve stavebnictví, přibývá domů, které spotřebovávají méně energie, než dovoluje norma. Již zcela běžně se stavějí domy nízkoenergetické a kvapem přibývá i domů pasivních. (V terminologii našich stavebních předpisů roste podíl budov spadajících do kategorie B – úsporné a kategorie A – mimořádně úsporné.) Je tedy patrné, že se energeticky úspornější domy stavějí i přesto, že ještě nejsme povinni stavět lépe, než abychom vyhověli normám. Je to přirozené, protože to má smysl. A dokonce to není mimořádně náročné, jen je třeba začít hned na samém začátku cesty k novému domu.

V pasivním domě v norském Oslu došlo k významným úsporám energie pomocí systému HDL Automation, který zajišťuje spolupráci a provázanost osvětlení, vytápění, větrání, klimatizace, zabezpečení a stínění. Například při otevření oken se vypne topení, žaluzie se samy zatáhnou, aby zabránily nežádoucímu zvýšení teploty, světla se zhasnou při odchodu z místnosti. www.hdl-automation.cz

Nejde jen o zateplení

Nízké potřeby tepla na vytápění nelze dosáhnout jen tím, že se dům maximálně zateplí a utěsní. A bude mít malá okna, protože těmi uniká nejvíce tepla. Domy se přece stavějí především proto, aby se nám v nich dobře žilo, a k tomu potřebujeme světlo, výhled, prostor, pohodlí… A dům se nám musí i líbit. Tyto zdánlivě protichůdné požadavky je možné skloubit dohromady, jen je potřeba začít hned u návrhu domu, u projektu. Proč je projekt tak důležitý? Protože to, kolik energie bude dům ke svému provozu potřebovat, ovlivňuje kromě samotného zateplení mnoho dalších faktorů, a to ve vzájemné souhře. Důležité je již umístění domu na pozemku a jeho orientace ke světovým stranám, aby dům mohl využívat i energii slunce. Ideální řešení směruje dům obytnými prostory ke slunci, jihu – jihovýchodu či jihozápadu. Ne vždy to však pozemek umožňuje. Tedy nemusí to umožňovat snadno. Vymyslet řešení je právě na architektovi. Projekt by měl zajistit,
aby v zimě slunce vstupovalo hluboko do interiéru, v létě naopak, aby dům zbytečně nepřehřívalo. Neméně důležitý je tvar domu, který by měl být kompaktní, nepříliš členitý, aby se zbytečně nezvětšovala plocha obvodových, vnějším vzduchem ochlazovaných konstrukcí. To se týká především střechy, která je z tohoto pohledu nejvíce namáhanou částí domu.
Tedy pouze z pohledu energetické náročnosti je vhodnější patrový dům než přízemní, který má při stejné obytné ploše větší plochu střechy. Ke snížení tepelných ztrát domu může přispět i vnitřní dispozice například situováním místností s menšími nároky na vytápění na sever a naopak prosluněné obytné plochy využít k pasivním slunečním ziskům. Přitom je však potřeba pamatovat na to, aby prosklené plochy, které v zimě umožní slunečním paprskům prohřát interiér, nebyly naopak v létě důvodem nadměrného přehřívání domu. Je proto potřeba zajistit vhodné stínění. A již ve fázi projektování je nutné vědět, jak bude dům vytápěn a větrán.

Pasivní dřevostavbu přizpůsobil její autor Pavel Horák z ateliéru Prodesi úzkému pozemku. Je založena na pěnovém skle, pasivní standard zajišťuje 40 cm izolace ve skladbě obvodových stěn rámové konstrukce. Velká prosklená plocha v přízemí prochází z části východní fasády přes celou jižní a velkou část západní fasády a je stíněna roletami. Větrání zajišťuje větrací jednotka s rekuperací vzduchu, solární panely ohřívají vodu a pomáhají při vytápění, dohřev zajišťuje elektřina. Krb je zde hlavně pro vytváření příjemné atmosféry. www.domesi.cz

Je nutné vytápět?

Hranice potřeby tepla na vytápění, která vymezuje pasivní domy, má svůj základ ve fyzických zákonitostech. Dobře navržený dům s měrnou potřebou menší než 15 kWh/m2 za rok je možné kvalitně vytápět pouze vzduchem. Teplovzdušné systémy mají určitá omezení, zejména v regulaci teploty v jednotlivých místnostech a udržení potřebné vlhkosti v interiéru, jsou vhodné u domů s minimální tepelnou ztrátou. Obvykle se proto i mimořádně úsporný dům musí nějakým způsobem vytápět, byť nebude otopný systém zaměstnán několik měsíců v roce, ale jen pár týdnů, možná jen dnů.
Možností je mnoho, vybrat správný způsob je na projektantovi v souladu s celkovou koncepcí. Často se volí krbová kamna či krb, aby nejen v případě potřeby hřály, ale také vytvořily příjemnou atmosféru. U zdrojů tepla v úsporných domech je důležité zajistit, aby interiér rychle nepřehřály, je proto potřeba volit spotřebiče s nízkým, dobře regulovatelným výkonem. Vzhledem k tomu, že potřeba energie na vytápění je v úsporných domech velmi nízká, přichází ke slovu i poměrně drahá elektřina díky vynikající schopnosti regulace a příznivému poměru provozních a investičních nákladů.

Dřevo je jediný stavební materiál, který má pasivní bilanci oxidu uhličitého. V celém životním cyklu od růstu až po zabudování do stavby pohltí více C02, než vyprodukuje. Domy z dřevěných panelů CLT umožňují v interiéru přiznat masivní dřevo. Dům navržený ateliérem PRODESI je postaven z masivních dřevěných panelů CLT, fasáda je obložená červeným smrkem. Je vybaven větráním s rekuperací, vytápěn elektrickým podlahovým topením v kombinaci s přímotopy. www.domesi.cz Foto: Milan Hutera

Šetrně ohřívat vodu

V úsporných domech, které spotřebují jen málo energie na vytápění, připadá daleko větší procento z celkové spotřeby energie na ohřev teplé vody. Tu je vhodné krýt především z obnovitelných zdrojů. Proto se i v pasivních domech setkáme s teplovodním vytápěním, velmi často v kombinaci s tepelnými čerpadly, která ohřívají jak topnou, tak užitkovou vodu. K ohřevu vody je možné využít i krb či krbová kamna s výměníkem a zapojit je do podlahového systému vytápění. Ohřev vody často zajišťují solární kolektory. V poslední době je však začínají nahrazovat fotovoltaické panely, které vyrábějí elektřinu jak pro vytápění, tak pro ohřev vody i domácí spotřebiče. Přebytek se odvádí do veřejné sítě.

Nezáleží jen na domě

Potřeba energie na provoz domu je jen teoretická výpočtová hodnota. Může se proto lišit od skutečné spotřeby, kterou ovlivňujeme my sami svým každodenním chováním. V prvé řadě záleží na tom, na jakou teplotu dům vytápíme, zda a jak účinně regulujeme vytápění v jednotlivých místnostech, kolik spotřebujeme teplé vody. Spotřebu elektrické energie ovlivníme používáním úsporných spotřebičů i mírou toho, kolik nejrůznější techniky budeme využívat. Velmi účinně lze snížit spotřebu energie pomocí inteligentních řídicích systémů, které ovládají vytápění, větrání, stínění a další prvky tak, aby jejich součinnost byla co nejefektivnější.

I u domů s nízkou tepelnou ztrátou si lze dopřát krb, pokud zvolíme krbovou vložku s nízkým regulovatelným výkonem a centrální přívodem vzduchu. Rohová krbová vložka Romotop HEAT R/L 2g L 65.51.40.21 má výkon 3,5–9,1 kW. www.romotop.cz

Máte nárok na dotace?

Na stavbu rodinného domu s velmi nízkou energetickou náročností je možné získat dotaci z programu Nová zelená úsporám – oblast B.
Dotaci mohou získat jen ty domy, které splní poměrně přísná kritéria týkající se potřeby tepla na vytápění, kvality obálky budovy – tedy tepelně izolačních vlastností obvodových konstrukcí a střechy, i těsnosti budovy. Podmínkou pro získání dotace je i instalace systému nuceného větrání.

  • Výška dotace je maximálně 300 000 Kč pro domy s velmi nízkou energetickou náročností, dotaci ve výši 450 000 Kč mohou získat úsporné domy využívající obnovitelné zdroje energie.
  • Na zpracování odborného posudku a zajištění měření průvzdušnosti obálky budovy je možné požádat o podporu ve výši 35 000 Kč.
  • V Moravskoslezském a Ústeckém kraji jsou tyto dotace zvýšeny o 10 %.

Český ostrovní dům

  • Architektonický projekt Český ostrovní dům zaměřený na výzkum a stavbu soběstačných budov rozšiřuje od roku 2016 povědomí o budovách nezávislých na obecní či městské infrastruktuře. Ve spolupráci s dalšími odborníky vyvinul řídicí mechanismus Independence System, který zvládne optimalizovat využití elektrické energie a dalších technologií v soběstačných domech. Systém bude umět sám rozmýšlet, kterou spotřebu upřednostnit nebo odložit. Po ročním testování je připraven k aplikaci do praxe.
  • Projekt pořádá studentské architektonické soutěže na téma soběstačného bydlení. Zadáním druhého ročníku byly domy, které pokryjí svoji spotřebu, přebytky pomáhají okolním budovám. Elektřinu ze sítě používají jen jako zálohu. Zároveň minimalizují spotřebu pitné vody a maximálně využívají vodu dešťovou. Vítězné projekty vám představujeme.

Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem

Uložit

Edit:

Komentáře

Napsat komentář