Úl postavený
PRO LIDI
Altán ve tvaru úzkého obdélníku posazený do zeleně rozlehlé
zahrady měl pracovní název úl. Svým vzhledem totiž připomíná
barevné včelí úly, jaké potkáváme při toulkách přírodou nejčastěji
na kraji lesa. Tuto podobnost evokují barevné posuvné zástěny
altánu z barevného plexiskla. Ale od začátku.
Rozhodnutí manželů se dvěma dětmi
postavit si vlastní dům na venkově
mělo obvyklý motiv: Chtěli utéci
z města a postupně si vybudovat
vlastní oázu poskytující více klidu a těsnější kontakt
s přírodou. V obci na Kolínsku uprostřed
staré zástavby koupili dvě parcely, jejichž spojením
vznikl stavební pozemek o rozloze 3000 metrů.
Do rodinného domu, který na něm vyrostl, se
rodina nastěhovala již před šesti lety, ale pět dalších,
jak to obvykle bývá, trvalo, než bylo opravdu
všechno hotovo. Pak teprve přišlo na řadu dokončení
zahrady.
ALTÁN PRO VŠECHNY
„S myšlenkou pořídit si na zahradě zastřešené posezení
u otevřeného ohně, kde se, i když se setmí
a ochladí, nebudeme balit do deky, nebo od něho
dokonce utíkat před deštěm, jsme si pohrávali
od prvopočátku. Představovali jsme si přístřešek,
kde bude dostatek místa nejen pro ohniště,
ale i příjemné posezení, pingpongový stůl a místnost,
kam se bude ukládat zahradnické náčiní,“
vysvětluje majitel a dodává: „Věděli jsme si, že to
bude značně náročná stavba, při které se nám zahrada
změní ve staveniště, a proto jsme zároveň
přistoupili ke stavbě bazénu.
Majitelé nemuseli řešit otázku, koho pověří vypracováním
projektu altánu. V tomto směru měli
naprosto jasno. Stejně jako v případě samotného
rodinného domu, se kterým jsou ve všech směrech
spokojeni, oslovili ateliér L & P – architekty
Jana Línka a Josefa Koláře. „Přestože jsme měli
poměrně jasnou představu, co bychom chtěli postavit,
věděli jsme, že oni jí dají ojedinělý výraz,“
vzpomíná majitel.
Stejně snadné rozhodování bylo i v případě dodavatele.
Manželé opět volili společnost IPMB
ing. Pavla Matyáše, která jim stavěla už rodinný
dům, a navíc je dokonale sehraná s ateliérem
L & P, jemuž realizovala několik projektů. „Věděli
jsme, že jí můžeme svěřit i stavbu, která bude
značně náročná,“ dodává investor.
KDYŽ SE STAVÍ V ČECHÁCH…
Altán vyrostl na nejvýše položené části pozemku,
takže když se sedí u ohně, nabízí pěkný výhled
na zahradu s bazénem i dům. Konstrukci polyfunkční
stavby tvoří 120 cm od sebe vzdálené trámy
z lepených smrkových profi lů ošetřených lazurou.
Střechu kryje bezbarvý polykarbonát, zástěny
pastelových barev oddělující ohniště s posezením
od ostatních prostor altánu jsou z barevného plexiskla.
Zcela odlišnou konstrukci má zadní a jedna
boční stěna altánu. Ty tvoří gabionová zeď. Stavba
má tak dvojí podobu – zepředu působí křehce jako
domeček ze sirek, máte pocit, že stačí ťuknout
a spadne, ale když jste uvnitř, připadáte si zásluhou
gabionové hradby jako v pevnosti.
Při povídání o materiálech nám na otázku, jak je
možné, že v době, kdy se značnému zájmu těší
odolné exotické, případně severské dřeviny, zde
dostal přednost domácí smrk, odpověděl Ing. Pavel
Matyáš. Volbu architektů a majitele evidentně
schvaloval: „Bylo zde uplatněno krédo – stavíme
v Čechách, používejme české materiály. Z toho
důvodu má altán smrkovou konstrukci, a to
navzdory tomu, že se bude muset pravidelně natírat,
podlahu v prostoru u ohniště z masivu smrku
a terasa s molem u bazénu jsou taky ze smrkových
prken. V tomto případě jsou ale tlakově impregnována,
protože ve vodorovné poloze by smrk
v exteriéru dlouho nepřežil. Také materiál na gabiony
je z místního materiálu, konkrétně z ruly
pocházející z lomu kousek od Kolína.
Altán je zčásti potažen sítí z ocelových lanek,
po kterých šplhá vinná réva. Většinu úrody sklidí
kosové, ale zeleň révy altánu sluší a vhodně ho
opticky tvaruje.
Co se týče vybavení altánu, dominantou je velké
kamenné ohniště, nad kterým je zavěšen komín
z černého plechu ve tvaru obráceného trychtýře.
Používal se v pozdním středověku, kdy se mu říkalo
dymník. Spolehlivě ale odvádí kouř střechou
ven i ve třetím tisíciletí, a navíc v altánu společně
s kamenem navozuje nevšední atmosféru.
ÚSPĚŠNÁ GENERÁLKA
Zároveň se stavbou altánu přicházel na svět i bazén
o rozměrech 3 x 10 m. Je vyzděný, vyložený
fólií a vytápěný tepelným čerpadlem. „Díky tomu
nám koupací sezona začíná na konci dubna
a končí na přelomu září a října. I loni, a bylo
ošklivé léto, jsme si bazén užili. Kdyby nebyl vyhřívaný,
jen bych honil a fi ltroval vodu. Když je volná
chvilka, je v něm skvělá relaxace, i kluci ho často
využívají. Když to teď hodnotím, bylo to správné
rozhodnutí,“ oceňuje majitel použití tepelného
čerpadla v domě a na dotop bazénu. Loni proběhla
generálka altánu a bazénu. Na otázku, k jaké
spokojenosti, odpověděl majitel stručně jedním
slovem „skvěle“. Pochvala se nevztahuje pouze
k altánu a bazénu, ale k celé současné podobě zahrady.
„Pletí, sečení… poskytují příjemnou relaxaci
a dostavuje se příjemný pocit, když vidíte, jak
je všechno upravené a jak to kvete.“
Na otázku, co by udělali jinak, kdyby to bylo možné,
majitel dlouho hledá odpověď: „Místnost
na zahradní věci mohla být větší, nedovedl jsem
si představit, kolik věcí je k údržbě zahrady zapotřebí.“
A také živý plot by mohl být méně náročný
na údržbu, ale s tím nic nenaděláme, zase zajišťuje
soukromí.“
A co letos? Rozpálily se již uhlíky v ohništi do ruda
a vypouští dymník nad altánem voňavý kouř
ze suchého dřeva? „Když po únorových arktických
mrazech na konci března přišlo jaro, samozřejmě
jsme zahájili sezonu,“ říká spokojeně
majitel.
Detaily v květnovém vydání Pěkného bydlení.
Alena Vondráková
Foto: Jaroslav Hejzlar
|