Chatka ze severu

Mohutná třešeň, která konečky svých větví jakoby lehce hladí střechu malého domku, tu stojí už spoustu let. Je krásná v každém ročním období, stejně jako chata, která vznikla mnohem později. Dům a strom jsou vlastně přáteli, dokonalými sousedy. A takový byl i investorův záměr…

Stejně tak chtěl, aby dům dokonale souzněl s charakterem zástavby obce v přírodním parku Česká Kanada. Dům, či spíš celoročně obyvatelná chata, není prvním počinem majitele. Již před lety v krajině, kam rád jezdíval na prázdniny k babičce, koupil pozemek, na kterém vybudoval malou chatku. Povoláním je fotograf, který musí trávit u počítače při úpravě fotografií dlouhé hodiny. V těsné blízkosti přírody je tato práce mnohem příjemnější. Proto, když se naskytla možnost zakoupit pozemek, rozhodl se, že si na něm vytvoří komfortnější zázemí.

Najít to správné místo

Se svým záměrem se obrátil na ateliér majo architekti. Volba to byla šťastná především proto, že majitele i architekty spojuje obdiv ke vzrostlým stromům. „Snažíme se zachovat stromy na pozemku v maximální možné míře. Pracujeme na vztahu mezi stromem a domem třeba i za cenu toho, že dům bude kvůli tomu potřeba založit na zemních vrutech,“ vysvětluje architekt Martin Poláček.
„Proto pro nás bylo radostí splnit majitelovo přání zachovat krásnou třešeň a postavit dům v její blízkosti. Třešeň definovala přesné umístění domu. Hledali jsme místo, které by vytvářelo vztah mezi stromem a domem v různých ročních obdobích, aby se strom stále podílel na celkovém vyznění domu. Aby v létě poskytoval potřebný stín, přitom umožnil výhled na nejhezčí partii zahrady.“ Takové místo se našlo v dostatečné vzdálenosti, takže bylo možné vybudovat klasickou základovou desku, aniž by se poškodil kořenový systém košaté třešně.

K originalitě stačily detaily

Vzhledově se musel dům přizpůsobit okolní zástavbě, což bylo i jedním z požadavků stavebního úřadu. Tvarem proto navazuje na nejbližší stodolu na sousedním pozemku. Klasika se sedlovou střechou. Ale již ne zcela klasicky je hřeben asymetricky posunut vůči vnitřku domu, aby do jeho objemu mohla být integrována terasa vytvářející jakousi zahloubenou kapsu. Střecha tak kryje i vstup do domu a chrání obytný prostor v přízemí před slunečními paprsky. Obklad terasové kapsy je na rozdíl od ostatních stěn fasády vodorovný, působivým detailem je i zaoblení u stropu terasy a mírně se zvedající horizontální linka končící nepatrnou vlnou u okraje střechy.
Obklad fasády je z neošetřovaných modřínových prken, která časem přirozeně zešednou. Pro nátěr zbývajících stěn zvolil majitel, který se na realizaci velmi aktivně podílel, světle šedou barvu. Dům se tak vzhledově ještě více přiblížil okolním zděným stavením. Zaujmou i takové detaily, jako schody ze starých žulových kvádrů, které majitel vykopal na pozemku při terénních úpravách okolí. Z dalších zbytků domu, který zde kdysi stával, vytvořil nasucho vyskládanou kamennou zídku, která se také podílí na dojmu, že tu dům stojí již dlouho.

Páni! Je to možné?

Asi toto řeknete, když vstoupíte dovnitř. Tak velký prostor jste v malém domečku nečekali! Přitom je tu všechno – obývací pokoj, jídelna, kuchyň, pracovna, schody do patra… Ale obývací prostor ve skutečnosti příliš velký není, má zhruba jen 22 metrů čtverečních. Co vzbuzuje dojem vzdušnosti, je dostatek světla, které sem kromě fasádních oken proudí ze shora. Nad schodištěm je totiž prostor otevřen až do krovu, kde je umístěno střešní okno. Bílé stěny a světlé dřevo se na optickém zvětšení místnosti podílejí, stejně jako jednoduché zařízení. Místnost je svým vybavením rozdělena na zmíněné funkční zóny. Interiér zařizoval majitel sám, kombinoval nábytek, svítidla a další kousky z IKEA s prvky vyrobenými na míru.
Interiér dotvářejí elegantně zarámované autorské fotografie krajiny. O to, že není obytný prostor zahlcen nábytkem, se stará praktické zádveří s na míru vyrobenou skříní, která pojme hlavní díl všeho nezbytného, co každá domácnost vyžaduje. V patře jsou pak umístěny dvě ložnice.

Dřevostavba i zevnitř

Dům je sloupková dřevostavba, dostatečně zateplená, s kvalitními okny, takže splňuje přísné energetické nároky na rodinné domy. „Zařazení do třídy A zabránilo jen vytápění elektřinou,“ vysvětluje Martin Poláček. Elektrické přímotopy jsou však v případě nepravidelného užívání domu vhodnou volbou. A na pomoc jsou tu ještě litinová kamna, která nejenže dům rychle vytopí, ale ještě vytvoří tu pravou relaxační náladu. K té přispívají i přiznané dřevěné konstrukční prvky, kresba trámoví na stropě, dřevěná podlaha, schodiště…
„Máme rádi, když se dřevostavba projeví i v interiéru, nejen dřevem na fasádě,“ říká Martin Poláček. A dodává, že se byli s kolegy nedávno – po roce od dokončení stavby – podívat, jak se domu daří. A byli mile překvapeni, že už působí, jako když tam stojí odjakživa. „Vzhledem k velké vzdálenosti jsme průběh stavby nemohli plně kontrolovat a mnohé jsme nechávali na majiteli, který přistupoval ke stavbě velmi aktivně. Vše proto dopadlo výborně, protože má i výtvarný cit,“ dodává. A majitel přiznává, že si nejdřív musel na nekonvenční návrh řešení venkovního relaxačního prostoru zvykat, ale teď je s ním velmi spokojen. Jen lituje, že ještě nestihl na terasu pořídit stůl, aby tady měl i venkovní pracovnu.

Vizitka domu

Zastavěná plocha: 44 m2
Užitná plocha: 61 m2

Návrh a projekt: majo architekti
Dodavatel hrubé stavby: Kasalova pila

Základy: betonová deska
Konstrukce: sloupková dřevostavba, zateplení minerální vatou a konopím
Střešní krytina: vláknocementová Cembrit Rhombus
Fasáda: modřínová prkna
Okna: dřevěná, izolační trojskla
Podlahy: masivní prkna, borovice
Vytápění: elektrické přímotopy, kamna na dřevo

majo architekti

Ing. arch. Martin Poláček, Ing. arch. Štěpán Jablonský, Ing. arch. Jan Jaroš, Ing. arch. Anna Sigmundová

„Ateliér jsme založili v roce 2011. Od té doby společně pracujeme na celé škále zajímavých zadání: od interiérů a rodinných domů, přes bytové i občanské stavby až po návrhy veřejných prostor. Věnujeme se všem projektovým fázím a návrh se vždy snažíme dovést až k samotné realizaci stavby.
Máme rádi formální čistotu a minimalismus, nejsme však pevně stylově zakotvení. Pro každé zadání vždy znovu hledáme odpovídající přístup. Vyhýbáme se prvoplánové originalitě, nicméně usilujeme o to, aby byl projekt něčím přínosný pro klienta, společnost i místo, ve kterém vzniká.“

Kontakt:
majo architekti
U Garáží 6, Praha 7
tel.: 222 969 020

Text: Miloslava Perglová
Foto: Michal Hurych

Datum vydání: 11. 10. 2018

Edit: Andrea Moudrá