S kuchyní místo obrazu

Pro práci designéra či bytového architekta je ideální, je-li k dílu přizván v počáteční fázi stavby bytu nebo domu. Přijde-li již v půli hotového díla, bývají jeho možnosti omezené a cestu k úspěchu zbytečně komplikují neplánované stavební úpravy, které stojí peníze i čas. Do tohoto bytu dorazili odborníci na interiér poměrně pozdě. Jak moc byla cesta k jeho originalitě i praktičnosti, šitým na míru majitelům, svízelná?

Byt v zrekonstruovaném pražském domě z 20. let minulého století je součástí developerského projektu. Majitelé měli představu, co do daného prostoru potřebují vměstnat i jak by měl být barevně laděn, a kvůli poměrně komplikované dispozici bytu se rozhodli se svěřit výslednou podobu do rukou odborníků. Autorská dvojice Jan Vacek a Martin Šmíd z designérského studia VACEK & SMID dorazila opravdu na poslední chvíli. Jak podotýká Jan Vacek, možná i o něco později: „Do bytu jsme vstoupili poprvé těsně před dokončením stavebních prací, což je samozřejmě pro řešení interiéru velmi pozdě. Rozvody elektroinstalací, podlahy, zkrátka vše bylo provedeno ve standardu prací developera – univerzálně. A ačkoli developerský standard nemusí být vždy špatný či nekvalitní, na řešení individuálních požadavků a potřeb konkrétních uživatelů je potřeba více prostoru.“ Podle jeho slov bylo jednou z mála pozitivních skutečností to, že při stavební rekonstrukci objektu zůstaly zachovány základní prvky, jakými jsou okna, dveře a parketové podlahy, které odkazují k době před sto lety, kdy byl dům postaven.

Nízké zelené stolky s příznačným názvem Leaf představují jednu z ikon moderního českého designu. Malé posezení u okna zajišťuje stolek se svíticí podnoží (Infinity) s židlemi od značky MOOOI. Dominantou místnosti je variabilní policový systém La Paleta. Stěnu za pohovkou (výrobce Italia Furniture) pokrývá tapeta od firmy Elitis. Je odpovídajícím spoluhráčem hravému nástěnnému systému na protilehlé stěně, který na přání majitelů poskytuje drobné úložné prostory na dekorační předměty.

KUCHYNĚ V PŘEDSÍNI

Pokud jde o dispoziční řešení, nebylo podle designérů příliš na výběr. Konečné využití jednotlivých místností bylo od počátku dáno velikostí i orientací jednotlivých pokojů stejně jako dosud provedenými stavebními úpravami. Podle nového návrhu se nicméně musela upravit elektroinstalace a kromě obývacího pokoje, kde zůstaly původní dubové parkety, také podlahové krytiny ve zbývajících prostorách. Největší místnosti bytu, jejíž okna vedou do ulice, byla poté přisouzena úloha obýváku, velikostí skromnější pokoj s okny do vnitrobloku byl určen pro ložnici. Plně využitý je i poměrně velkorysý centrální prostor. „Ten představuje něco mezi velkou předsíní a malou halou, odtud se vstupuje do obýváku, ložnice i koupelny. Při velikosti, členitosti a prostorových možnostech celého bytu se nabízelo využít ho nejen jako vstupní, sloužící jen k odkládání kabátů a bot. Situovali jsme sem tedy kuchyňský kout,“ popisuje Martin Šmíd.

Horní skříňky kuchyně pojali designéři jako moderní obraz, který ozvláštňuje centrální prostor bytu.

OŘÍŠEK V LOŽNICI

Prostor ložnice však nemohl pojmout všechny potřebné úložné prostory, neboť majitelé si přáli zřídit v bytě samostatnou šatnu. Odborníci na interiéry ji tedy navrhli jako součást ložnice. „Šatna zde vlastně představuje samostatný průchozí prostor, z něhož se dále vstupuje do intimní části ložnice. V té se nachází dvojlůžko a toaletní stolek,“ říká Jan Vacek, který jedním dechem dodává, že na řešení ložnice je pyšný především: „Zpočátku se zdálo, že se jedná o nadlidský úkol – vměstnat a uspořádat do této místnosti vše, co bylo třeba, respektive, co majitelé požadovali. Ale podařilo se; mají tu k dispozici šatnu, knihovnu, odkládací plochu vedle postele, místo pro lůžkoviny i toaletní stolek.“ Nicméně možnost ukládání musela zajistit i vstupní hala. K tomu každodennímu zde slouží botník a věšák, které jsou promyšleně ukryty za velkým zrcadlem a tvoří s ním kompaktní prvek, a také velká skříň.

HRA BAREV A TVARŮ

Na první pohled zaujme interiér bytu hravostí, barevností a originálními prvky, pokud jde o jednotlivé kusy vybavení. Mnohé pocházejí z dílny studia VACEK & SMID nebo byly vyrobeny podle jejich návrhu na míru tomuto prostoru. Jedná se o kuchyni, nízké stolky Leaf a TV sestavu La Paleta v obýváku, ale také o toaletní stolek v ložnici nebo úložný systém se zrcadlem v předsíni.

KUCHYNĚ JAKO OBRAZ

Na první pohled zaujme pojetí kuchyňské linky. Kompozice obdélníkových barevných ploch na pastelovém pozadí stěny nemá jen estetický důvod. „Chtěli jsme prostor, ve kterém je situovaná kuchyňská linka, ozvláštnit, učinit nějakým způsobem zajímavý; horní skříňky kuchyňské skříňky jsme tedy pojali jako moderní obraz. Ten skrývá úložné prostory různě hluboké a s různým účelem využití – vestavná digestoř, nápojové sklo, skříňka na potraviny,“ uvádí Martin Šmíd.

STARÉ A NOVÉ

Tento moderní prvek v kuchyni, ale také například světelný objekt v podobě stolku a židle v obýváku a výrazně ovšem policový systém v téže místnosti stejně jako tapeta na protější stěně nepůsobí v interiéru stoletého domu nijak nepatřičně. „Často a s oblibou kombinujeme staré s novým. Původní prvky dotvářejí genia loci prostoru v daném místě, vdechují mu duši a vytvářejí nezaměnitelnou atmosféru. Moderní prvky pak fungují jako osvěžení. Při vhodné vzájemné kombinaci nabízejí možnost pozorovat a vnímat kontrasty, vazby a souvislosti, a jsou také odrazem určité nadsázky,“ podotýkají shodně oba designéři. Podle jejich slov byla spolupráce s majiteli příjemná, neboť měli jasnou představu, co chtějí a potřebují, a až na omezení ve finanční podobě vložili do rukou designérů veškerou důvěru. Daný finanční strop podle designérů zamezil realizaci návrhu na stropní osvětlení v centrálním prostoru, kam má denní světlo přístup pouze přes prosklené dveře vedoucí do obýváku. „Navrhovali jsme vytvořit nad kuchyní prosklený světelný podhled osazený do sádrokartonu, který by navozoval dojem střešního okna. Právě pro omezené finanční možnosti ale v této místnosti zůstalo jen u klasického stropního svítidla,“ uzavírá designér Jan Vacek.