Solární vytápění

Slunce je vydatným zdrojem energie, jejíž využití je smysluplnou cestou, vždyť se jedná o zdroj zcela přirozený a nevyčerpatelný. Byť nám slunce posílá své paprsky zdarma, zařízení, která využívají tepelné sluneční paprsky k výrobě tepla či elektřiny však něco stojí. Přesto je využití sluneční energie výhodné i z ekonomického hlediska, zvláště, když až 40 % nákladů může pokrýt dotace z programu Nová zelená úsporám.

V současné době se z pohledu ekonomického nejvíce vyplatí svěřit slunci ohřev vody. Na rozdíl od domů, které se snažíme stavět tak, aby spotřebovaly minimum energie na vytápění, tak na to, jak úsporně ohřát vodu, kupodivu často zapomínáme. K současnému životnímu standardu patří každodenní teplá sprcha či koupel, výjimkou přestává být celoročně vyhřívaný bazén. Spotřeba vody a náklady na její ohřev proto výrazně stoupají a stávají se nejvýznamnější položkou v domácím rozpočtu.

Termické solární kolektory

Zařízení, která můžeme stále častěji spatřit na střechách rodinných domů, zachycují sluneční záření tmavou plochou absorbéru v plochých kolektorech pod zasklením nebo trubicemi. Protéká jimi teplonosná nemrznoucí kapalina hnaná cirkulačním čerpadlem, která předává teplo užitkové vodě v tepelném výměníku. Střešní kolektor je jen jednou ze součástí solárního systému, dále je nutná akumulační nádrž, v níž se ohřátá voda ukládá, oběhové čerpadlo, regulace a další pomocná zařízení, jako jsou ventily či expanzní nádoba. Termické solární systémy mohou ušetřit okolo 70 % nákladů na ohřev teplé vody v domácnosti. Cena celého systému se odvíjí především od velikosti plochy solárních kolektorů a s tím související velikosti zásobníku. Pro běžnou domácnost se čtyřmi lidmi se volí velikost kolektorů od 4 do 6 m², velikost zásobníku 250 až 400 l a náklady na pořízení systému se pohybují okolo 100 000 Kč.

Jaký systém zvolit?

Na to by měl odpovědět projektant, který zváží všechny podmínky, od počtu členů domácnosti, jejích nároků na množství teplé vody, přes dobu osvitu domu, která se liší v jednotlivých regionech i konkrétním místě. Slunných dní je obecně více na Jižní Moravě než třeba v Praze, záleží i na bezprostředním okolí domů, který může být zastíněn okolní výstavbou a podobně. Proto se na tomto místě nebudeme zabývat různými typy kolektorů, jejich správným sklonem a orientací. Jen zdůrazníme, že je třeba vsadit na kvalitu, nesnažit se pořídit co nejlevnější komponenty a sehnat řemeslníky, kteří systém levně namontují. Bohužel se stává, že projekt zpracovávají stavaři nebo architekti, kteří často nejsou o této problematice dostatečně poučeni. Nebo se místo projektu použijí mírně upravená schémata od výrobce. Takový nedokonalý projekt se pak předloží firmám a vybírá se většinou ta nejlevnější… Ale to už je pozdě na to, aby se systém navrhl a provedl správně, efektivně a spolehlivě.

Přitápět?

Na otázku, zda využít solární kolektory i k vytápění domu, neexistuje jednoznačná odpověď. V zimě je využití kolektorů velmi nízké, větší význam mají v přechodném období – na jaře a na podzim. Investice do systémů s přitápěním je však nejméně dvojnásobná, systém je složitější. Uvažovat o něm má smysl především v energeticky úsporných domech s nízkoteplotní soustavou, tam, kde otopný systém počítá s využitím více zdrojů, a tam, kde je stálá spotřeba teplé vody, v domech s bazénem, u větších kolektorových ploch a podobně. V tomto případě je nutný opravdu kvalifikovaný návrh podpořený ekonomickou optimalizací.

Jde to jinak?

Někteří odborníci tvrdí, že termické solární systémy narazily na svou hranici vzhledem k ceně i tomu, že jsou poměrně náročné na servis, je třeba řešit, aby se v létě nepřehřívaly, vyměňovat teplonosnou kapalinu a jejich správné fungování je závislé na přesném dimenzování… Starosti s přehříváním či zamrzáním systému mohou odstranit solární systémy s řízeným napouštěním a vypouštěním solárního okruhu, tedy vybavené tak zvanou drain-back technologií. Nemusejí se tedy potýkat s přebytky tepla v létě. Pokud není teplá voda potřeba, je kolektor prázdný a nepracuje. Stejně tak v zimě, kdy prázdnému kolektoru nehrozí zamrznutí. Není proto nutné používat nemrznoucí směs. S těmito systémy mají velké zkušenosti například v Holandsku, u nás se zatím příliš neprosadily.

Ohřívat vodu fotovoltaicky?

Fotovoltaika, tedy přeměna sluneční energie v elektrickou, má v současné době pachuť nedůvěry kvůli nedobře promyšlené podpoře fotovoltaických elektráren a výkupu vyrobené elektřiny. Není však rozumné zavrhnout samotný princip. Naopak, v případě ohřevu vody v domácnostech přináší řadu výhod. Pomocí stejnosměrného proudu vyrobeného fotovoltaickými panely je možné ohřívat vodu přímo v bojleru. Systém je jednoduchý, není potřeba přeměňovat ve střídači stejnosměrný proud na střídavý. Stejně tak není třeba pořizovat baterie k ukládání elektřiny či složitě žádat o možnost připojení k distribuční síti či licence na výrobu elektřiny. Teplou vodu v bojleru zajišťuje elektrická patrona připojená na stejnosměrné napětí, v případě nedostatku slunečního svitu je tedy možné vodu dohřívat elektrickou patronou napojenou na elektrickou síť. Výhodou je snadná instalace, možnost odpojení systému v případě přebytku slunečního svitu.
Pomocí fotovoltaických panelů lze ohřívat vodu i při nízkých venkovních teplotách. Nevýhodou je nízká účinnost fotovoltaických panelů, která musí být kompenzována jejich větší plochou. A dobrou zprávou je, že i na instalaci fotovoltaických systémů se nyní vztahuje podpora z programu Nová zelená úsporám. A přestože se tentokrát věnujeme především ohřevu vody, využití fotovoltaiky v domácnostech touto možností rozhodně nekončí. Ale o tom někdy příště…

Podpora z programu Nová zelená úsporám

Solární termický systém na přípravu teplé vody 35 000 Kč
Solární termický systém na přípravu teplé vody a přitápění 50000 Kč
Solární FV systém pro přípravu teplé vody s přímým ohřevem 35 000 Kč
Solární FV systém bez akumulace el. energie s tepelným využitím přebytků a CVZ ≥ 1 700 kWh/rok 55 000
Solární FV systém s akumulací a CVZ ≥ 1 700 kWh/rok 70 000 Kč
Solární FV systém s akumulací a CVZ ≥ 3 000 kWh/rok 100 000 Kč
Pozn: CVZ – celkový využitelný zisk

Více informací se nachází v lednovém vydání z roku 2017, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

foto: archiv firem

Uložit

Datum vydání: 13. 2. 2017

Edit: Miloslava Perglová