Stálí hosté – slunce a zahrada

I stoletá stodola může být místem, kde je radost žít. Tedy pokud podstoupí určité změny. Důkazem je bývalé hospodářské stavení, jehož majitelé podnikli změny přímo zásadní. Dům získal zcela novou tvář, jeho sympatický prastarý duch se však nevytratil.

Když stodolu na Kokořínsku stavěl její první majitel, psal se přibližně rok 1920. Důležité tenkrát bylo, aby nabídla služby a prostory spojené s chodem hospodářství, o nějakém pohodlí bydlení či dokonce možnostech relaxování v té době nejspíš vůbec nepřemýšlel. Na konci 20. století už pochopitelně hospodářství nefungovalo a její noví majitelé se rozhodli, že v téměř stoleté stodole budou žít podle moderních pravidel.

STARÝ DŮM V NOVÉ DOBĚ

Jejich nároky se tak přirozeně od těch původních lišily. Protože dojíždějí za prací do města, potřebovali, aby dům nabídl pohodlné bydlení, ale i možnost odpočinku. Přizvaní přátelé architekti pak dali jejich představám přesnější obrysy a využili veškeré možnosti místa i letité stavby. Ke stávající stodole přistavěli nové obytné křídlo. Nádhernou zahradu se sadem, do níž byl v dřívější podobě složitý přístup, „pozvali“ do domu. Díky francouzským oknům se stala nedílnou součástí obytných prostor po celý rok. Někdejší majitel by tak těm současným mohl závidět snídani na „ranní“ terase na východní straně i odpočinek v přívětivém slunci na terase „odpolední“, situované na jihozápad. Do interiéru bylo nutné dostat světlo, které je hlavním strůjcem nezaměnitelné atmosféry. Slunce proudí do celého domu prosklenými štíty i částmi stropů a vytváří tak fantastické hry světel a stínů a prostor zároveň protepluje. Po setmění pak majitelé mohou jen zaklonit hlavu a kochat se oblohou plnou hvězd.

ŽIVOT SE ZAHRADOU

V původní stodole, která sice zaznamenala potřebné stavební úpravy, ale zůstala zachována, se dnes nachází soukromá část domu – ložnice, koupelna. V novém objektu, jenž nabízí otevřený a vzdušný prostor, dnes majitelé vaří, stolují, odpočívají. Co je pro ně nejdůležitější, pokud to počasí dovolí, žijí na zahradě, tedy spíše se zahradou. Interiér je s ní totiž nanejvýš propojen. „Možnost vyjít z pokoje rovnou ven, jíst venku, odpočívat venku a mít s okolím přímý kontakt je fantastická. Milujeme zahradu, rádi na ní pracujeme a žijeme,“ potvrzuje Jana, paní domu.

Moderní triky

Na vnitřních stěnách i stropech je použita speciální omítka, která se využívá při práci se sádrokartonovými konstrukcemi. Umožnila vytvořit povrch charakteristický pro stěny v roubených stavbách. Také na vnější staré zdi domu se jen lehce nanesla jemná omítka (směs světlého cementu, vápna, písku), která napomáhá zachování původního charakteru povrchu.

Text: Kateřina Nová; Foto: Jaroslav Kvíz

Edit:

Komentáře

Napsat komentář