Vrba na zahradě
Bez vrby se v Čechách neobejdeme! Jaro začíná vrbovými jehnědami, létu patří vrbový stín a podzimu zas plné košíky jablek. V meziobdobích nám vrbičky dělají společnost u rybníka a ještě stihnou svými proutky orámovat záhonek.
Kromě toho, že vrba je velmi tvárná a růstově variabilní dřevina, je i mimořádně užitečná: z vrbového proutí se vyrábějí dekorativní zahradní loubí, vyplétají plůtky kolem záhonků a vyrábí spousta tradičních předmětů.
Silné větve vrby bílé je lépe radikálně seříznout, jinak se ve větru vlastní vahou zlomí.
Jenom znalci odhalí v téhle plazivé rostlině vrbu síťkovanou, vzácný druh z tundry a z vrcholků hor.
Také vrba vlnatá pochází z polárních oblastí. Bíle ojíněné listy jednak nepromrznou, jednak odpařují méně vody.
HLAVATÁ VRBA JE SYMBOL
Vrba zdaleka není jen legrační hlavatý strom, čnící nad rybníčkem, který je v naší mysli propojený s ladovským vodníkem a pohodovou českou krajinou. Je to však jenom jedna z mnoha podob vrby. Některé druhy okrasných vrb mají pestrobarevné – panašované listy, horské druhy zas plazivý vzrůst a velmi drobné listí.
A co mají všechny vrby společného? Jsou to dvoudomé dřeviny s jehnědami velmi jednoduchých kvítků. Poskytují hmyzu pyl i nektar, ale některé druhy opyluje vítr. Díky dostatku zásobních látek snadno zakořeňují z řízků a pak rychle rostou. Botanici zatím napočítali přes čtyři stovky druhů, o křížencích nemluvě. Máte aspoň jeden z nich na zahradě?
PLAZIVÁ VRBA: NA SKALKU A VŘESOVIŠTĚ
V Bradavicích roste proslulá vrba – mlátička, vy si zase můžete pořídit vrbu-plazivku. Většinou jde o druhy z arktických oblastí nebo o vrby, které na vrcholcích hor přežily od poslední doby ledové.
To ale neznamená, že bychom je museli úzkostlivě chránit před sluncem – vždyť i za polárním kruhem léto přináší teploty blížící se ke třicítce. Jen je dobré poskytnout jim přes poledne pohyblivý stín. A pozor: musí kořeny dosáhnout do náležitě vlhké půdy. I na skalkách bývají drobná jezírka a vrbu je vhodné vysadit v jejich blízkosti.
Plazivé vrby zpravidla rostou pomalu, ale postupně vytvoří souvislý koberec. Na skalkách a vřesovištích často vídáme vrbu síťnatou, alpskou nebo mateřídouškolistou. O trochu vyšší poléhavé keře vrby vlnaté zaujmou šedými plstnatými listy.
Bíle nebo růžově panašované kultivary keřovitých japonských vrb na zahradě opravdu zasvítí do dálky.
Vrba bílá smuteční se výborně vyjímá u jezírka, hodí se i tam, kde chceme na pozemku snížit hladinu spodní vody.
Vrba bílá smuteční se výborně vyjímá u jezírka, hodí se i tam, kde chceme na pozemku snížit hladinu spodní vody.
KEŘOVITÁ VRBA – ZAHRADNÍ SOLITÉR
Vrby keřovitého vzrůstu rostou velmi rychle, musíme je tedy hlídat a seřezávat. Zato máme na výběr co do tvaru a barvy listů i barvy větví. Z našich druhů můžeme zvolit vrbu nachovou, ušatou nebo jívu, oblíbení jsou i kříženci – třeba vrba Smithova. Na vlhkém travnatém pozemku se bude líbit vrbě plazivé, která v rozporu se svým jménem dorůstá až metrové výšky. Ta je schopná vytvořit nízkou houštinu, která odvádí přebytečnou vodu z půdy a poskytuje úkryt hnízdícím ptákům.
Nelze pominout ani panašované kultivary vrby japonské, které díky bílým nebo růžovým listům na zahradě doslova zazáří. V podobě keře můžeme udržet i vrby, které by jinak měly stromovitý charakter. To se týká například vrby jívy, ale seřezáváním „na babku“ můžeme udržet těsně nad zemí i vrbu košíkářskou nebo křehkou.
VRBY PRO VODNÍKA
Stromovité vrby díky tenkým větvím a úzkým lístkům vnesou do zahrady pohyb – stačí, aby jen trochu zafoukal vítr. Navíc je na nich sympatické, že mívají malebně nepravidelnou korunu. Běžně se pěstuje vrba bílá a její převislá „smuteční“ forma, vrba křehká, v teplejších oblastech se může dařit vrbě babylonské, a hodně populární je pokroucená forma vrby Matsudovy. Vrbu bílou můžeme každoročně seřezat „na babku“ do hlavaté formy. Stejně poslouží i vrba košíkářská. Stromové vrby vyžadují dostatek světla a permanentně vlhkou půdu. Právě proto jim to sluší na březích potoků a jezírek.
Vrby poskytují kvalitní košíkářské proutí, které se musí sklízet každým rokem. Kmen se proto seřezává tak vysoko, aby byly pruty snadno dosažitelné.
Kroucená forma vrby Matsudovy
Vrby jsou obvykle dvoudomé rostliny, tedy na jednom stromě rostou jen samčí květy a na druhém zas pouze květy samičí. Včelaři si jich váží, protože včelám poskytují pyl i nektar, a to v době, kdy je ještě nedostatek jiné potravy. Protože rychle rostou, zakládají se nyní vrbové plantáže na výrobu biomasy. Jiné využití málo kvalitní vrbové dřevo nemá, nepočítáme-li výrobu tradičních kriketových pálek.
VRBOHRÁTKY – OD PÍŠŤALKY K TUNELU
Každý venkovský kluk uměl kdysi vyřezat vrbovou píšťalku. Že byste to s dětmi také zkusili? Chce to jen ostrý nůž s dřevěnou střenkou, trpělivost, připravit náplast a hlavně naučit se to správné říkadlo. Českou specialitou jsou pomlázkovníky. Čerstvě vyrobená pomlázka se hned po Velikonocích prostě zasadí do země a vydatně zalévá. Při troše štěstí se ujme a vydrží až dvacet let!
Tím se dostáváme k módnímu trendu – k živým zahradním stavbám. Můžeme je vytvořit i z lísky, ale vrba je hezčí. Potřebujete co nejdelší čerstvě uříznuté vrbové pruty, silnější i tenčí, které necháte ve vodě trochu pustit kořínky. Zasadí se do děr alespoň 30 cm hluboko, nejlépe skrz otvory v mulčovací textilii. Půdorys stavby závisí jen na vaší fantazii. Jakmile se pruty ujmou, můžete je postupně vyvazovat do požadovaného tvaru. Děti ocení zelené chatrče nebo prolézací tunely, můžete vytvořit i altánek. Z nařezaného vrbového proutí se dají vyplétat i různé zástěny nebo plůtky. Třebaže nebudou živé, vydrží několik let.
Vrbu lze formovat do různých loubí, altánů a zástěn, dokonce i jako přístřešek na auto.
Nízký vrbový plůtek
Větve všech vrb se rády natahují nad vodu a mohou v ní i zakořenit.
Čerstvě vyrobený obal na kompost z vrbového proutí bude stárnout spolu s kompostem.
VRBY MILUJÍ VODU
Hodně vrb, zejména ty které rostou vody, žije v symbióze kořenů s půdními houbami. U čerstvě založených jezírek nebo v nově navezené zemině bude nějakou dobu trvat, než se tahle přírodní spolupráce vytvoří. Kořeny vrb mají pro vodu neuvěřitelný „čich“. Dovedou se pod zemí natahovat hodně daleko, a pokud vám třeba netěsní závlahové či odpadní potrubí, mohou je poškodit, když se vtěsnají do původně drobných prasklinek.
Co s odstřiženými vrbovými větvemi? Můžete jimi obdarovávat chovatele morčat, slepic, koz a dalších býložravců. Narašené vrbové větve jsou pro zvířata vybranou lahůdkou. Vrba patří mezi léčivé stromy. K léčivým účinkům se používá zejména jíva bílá. Z její kůry se vyrábí acylpyrin.
Díky všudypřítomnosti vrb v každodenním venkovském životě si s vrbou pohrála i lidová slovesnost, takže pozor: nemalujte straku na vrbě a nezapomeňte pozdravit u vrbiček. Pro své stesky si najděte dutou vrbu. Ono se to na konec nějak vyvrbí!
Foto: Zdeněk Roller
Více informací se nachází v červencovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Datum vydání: 11. 8. 2016
