Vstávej, semínko, holala...

Pokojové rostliny ve vhodně zvolených květináčích dokáží s interiérem udělat divy. Pokud je ovšem správně zkombinujete a dodržíte pravidlo, že čím pestřejší a barevnější rostlina, tím tlumenější a střídmější květináč.

Na výběr máte nespočet variant a druhů interiérových květináčů, jak podle materiálu, tak vzhledu. Stále vedou květináče z glazované keramiky, oblíbené stálice, hned za nimi se drží kvalitní ušlechtilé plasty (v bohaté barevné a tvarové paletě) a těsně v závěsu jsou pálené hliněné, kovové, drátěné, kameninové, ale i skleněné či pletené z přírodních vláken, jako je lýko a ratan.

VYZNÁTE SE V NICH? 
Základní otázka – víte, jaký je rozdíl mezi vegetační nádobou a obalovou? Vegetační nádoba (květináč) je ta, v níž se rostlina přímo pěstuje, do které se rovnou vysazuje; vždy má odtokový otvor na spodní části. Měla by být dostatečně odolná, nejlépe s tenkou stěnou a drenážními otvory. Obalová nádoba je pak ta, do které se vegetační květináč vkládá (ta hezká).

JEŠTĚ MISTIČKA… 
Někdy se používá pod květináč i odtoková miska, ale pouze v případě, nechcete-li vegetační nádobu vložit do obalové nádoby, která přebytečnou vodu také spolehlivě zachytí, i když její hlavní funkce je samozřejmě spíše dekorativní. Obalový květináč musí být tak velký, aby dokonale skryl vegetační nádobu – mezi oběma nádobami by měla zbýt mezera asi na tloušťku prstu. Na dno obalové nádoby můžete nasypat vrstvičku keramzitu, pokud se vám zdá, že je květináč příliš „utopený“.

Než půjdete do obchodu… 
Myslete vždy nejprve na květinu. Promyslete si, co všechno rostlina, pro kterou vybíráte květináč, potřebuje. Zásadní jsou velikost, průměr, tvar, barevnost a také hmotnost.

Který kam? 
Mohutná těžká rostlina potřebuje hodně hlíny, zvolte tedy květináč se stabilním těžištěm. Ideální je nízká nádoba s velkým průměrem nebo vysoká s menším průměrem. Pozor u košaté rostliny – tam volte rozhodně nižší stabilní květináč.

STYL HRAJE PRIM 
Když vybíráte květináč, musíte vzít v úvahu ještě další dvě konstanty – rostlinu a interiér. A všechny tři položky by spolu měly být v harmonii, jak vzhledové, tak prostorové. Tedy květináč by měl být, pokud jde o rozměry, ušitý rostlině na míru a zároveň ladit se zařízením interiéru, stylově do něho zapadat. A když říkáme „zapadat“, nevylučuje se tím možnost, že může být akcentním prvkem nebo dokonce dominantou místnosti. Na druhou stranu je dobré se držet rčení, že méně znamená více – dbejte na to, aby květináč rostlinu samotnou spíše jen doplňoval, nestrhával na sebe veškerou pozornost. Pokud je totiž rostlina dostatečně dekorativní sama o sobě, má třeba pruhované nebo panašované listy, bohatě postačí tvarově a barevně střídmý obal. A naopak – vzhledově a barvou nevýrazná rostlina někdy potřebuje „rozsvítit“ krásným květináčem, který na ni upozorní.

Trochu jiná péče
◗ Starost o orchideje se od ostatních pokojových rostlin liší hlavně ve způsobu zalévání. Jednou či dvakrát týdně ji i s květináčem ponořte do odstáté vody, po vytažení ji zbavte přebytečné tekutiny a postavte opět do sucha. Trvalá přítomnost vody v misce je vyložené nežádoucí. 
◗ Orchideje mají rády teplo, ideální je 18 °C, ale nesnesou přímý polední žár. Jsou náchylné na prochladnutí. 
◗ Dobře opečovávaná orchidej vykvete dvakrát ročně a kvete dlouho, většinou déle než 3 měsíce. Kvetení můžete podpořit hnojivem – přidat ho do zálivky nebo přímo rozprášit na listy. Na podzim jí můžete pomoci vykvést snížením teploty po určitou dobu, nastartuje se tak mechanismus kvetení. 
◗ Po odkvětu je dobré nechat rostlinu odpočinout a v době vegetačního klidu ji příliš nezavlažovat. Zdroj: www.hornbach.cz

VELIKOST PODLE KOŘENŮ 
U rozměrů květináče postupujte obezřetně, abyste rostlinu nemuseli znovu a znovu přesazovat. Správná velikost nádoby má pro vývoj rostliny zásadní význam. Důležitá je výška stonku, velikost a rozvětvenost kořenů a celková mohutnost rostliny. Obal by neměl být příliš malý (těsný) ani velký (zbytečně prostorný jak do šířky, tak do výšky), jinak si rostlina nevytvoří optimální kořenový systém. Zbytečně velký květináč není pro rostlinu ideální – kořeny se příliš rozrostou a rostlině už nezbude síla na vytvoření květů. Ani vizuálně to není ono – velký květináč rostlinu opticky utlačuje. Naopak příliš těsný obal ji může dusit a hrozí, že se převrátí. Zároveň některé mohutné rostliny vysloveně vyžadují květináč s velkým objemem zeminy, aby si tak zajistily dostatek prostoru pro růst kořenového systému a vyvarovaly se převržení. Většina rostlin během růstu vyžaduje samozřejmě postupně větší průměr nádoby, ale jsou i takové, které se spokojí s jedním květináčem po celý život. Výjimečně se můžete setkat i s takovou, která si doslova lebedí v malinkatém květináči a jedině díky tomu nádherně kvete; jde o agapant africký (Agapanthus africanus), vzhledem připomínající divoký česnek.

JAK ČASTO ZALÉVAT? 
Záleží samozřejmě na rostlině. Pokud máte v interiéru hodně rostlin, možná není na škodu zvážit koupi samozavlažovacích květináčů, které již dnes nejsou ničím zvláštním. Zjednoduší vám péči o rostliny – jejich podstatou je zásobník na vodu, z něhož si rostlina sama čerpá vláhu klidně i po dobu několika týdnů, což oceníte hlavně během vaší nepřítomnosti, o dovolené a podobně. Na trhu je k mání spousta těchto květináčů, s jejich výběrem si ale nechte odborně poradit, ne všechny kousky jsou opravdu kvalitní a v pravém slova smyslu samozavlažovací.

Datum vydání: 23. 7. 2015

Edit: Mirka Vernerová