Živly si na dřevostavbu nepřijdou

Ještě před 15 lety při pojišťování novostavby rodinného domu paní v jedné pojišťovně utrousila “A dům je ze dřeva? Takže to budete mít dražší…“ a pokračovala ve vyplňování údajů. A vysvětlila to slovy „to je přece jasné, dřevo hoří a cihla nehoří!“.

Dnes takový extrémně zjednodušený argument už naštěstí neplatí. Pojišťovny přestaly na moderní dřevostavby pohlížet jako na stavby nebezpečné. Požáru dobře odolávají a dokonce – pokud se vybere správný typ dřevostavby – uspějí i v povodních a zemětřesení.

POJIŠTĚNÍ DŘEVOSTAVEB VČERA A DNES

„Obecně dnes už pojišťovny nerozlišují při stanovení pojistné částky typ materiálu, z něhož je nemovitý objekt postaven“, říká Marcela Kotyrová, vedoucí oddělení Komunikace a vzdělávání Asociace českých pojišťoven. „Některé moderní dřevostavby jsou mnohem odolnější vůči požárům, než cihlové či panelové domy. Pojišťovny ale zohledňují dřevo jako stavební materiál u některých rekreačních objektů, konkrétně u chat. Při sjednání pojištění je nutné si vždy pečlivě a v klidu přečíst pojistné podmínky.“

Stavební materiál budov a dalších staveb tedy netvoří dnes u pojištění majetku občanů cenotvorný prvek pojistného. „Předpokládáme, že tyto materiály, aby byly použity pro stavbu budov, mají příslušné certifikáty. Rozhodující je stáří, stav opotřebení a znehodnocení budovy (nová nebo časová cena). Tato změna nastala zhruba od roku 2012.“, potvrzuje Milan Káňa, tiskový mluvčí pojišťovny Kooperativa.

DŘEVOSTAVBA RYCHLEJI NEHOŘÍ

Na semináři dřevostaveb ve Volyni proběhly už roku 2011 zkoušky odolnosti dřevěných konstrukcí. Tyto zkoušky byly jedním z podnětů k odlišnému pohledu na bezpečnost dřevostaveb. Někde tady byl také začátek konce diskriminace moderních dřevostaveb, pokud jde o pojištění.

Zkoumala se odolnost dřevěných konstrukcí proti ohni a jejich chování během požáru. Zejména se sledovalo chování konstrukcí zvaných two by four (TBF), dnes ve světě nejrozšířenějšího systému u moderních dřevostaveb. Konstrukce se staví buď na místě, nebo se doveze v různých prefabrikovaných variantách. Podstatou a základními stavebními prvky je ale fošna plus deskové výplňové materiály na bázi dřeva.

Vzorky stavebních dřevěných konstrukcí při zkouškách dokázaly vzdorovat nasimulovanému požáru až 69 minut (pak se porušila celistvost konstrukce, prohořel plášť z desky DHF) respektive 105 minut (až poté prohořel vnitřní plášť stěny z OSB desky).

ZUHELNATĚLÝ POVRCH DŘEVA CHRÁNÍ DŘEVOSTAVBU PŘED ZHROUCENÍM

„Požadovaná požární odolnosti masivních dřevěných konstrukcí je daná a činí dle norem 30 minut – znamená to, že pokud v domě vznikne požár, musí nosné konstrukce vydržet minimálně půl hodiny, než spadnou. Je to proto, aby lidé měli dost času z domu odejít a vzít si sebou nejcennější věci, říká Otakar Koudelka ze společnosti OK Pyrus zabývající se stavbami z masivního dřeva. „Nosná masivní dřevěná stěna 35 cm silná má požární odolnost dokonce 150 minut. Proč? Při zvýšené okolní teplotě během požáru totiž vzniká na povrchu dřeva uhlíková vrstva (jak dřevo ohořívá). Tato vrstva pak mnohonásobně zpomaluje hoření  a brání prohořívání do hloubky dřevěné stěny. A takto ohořelá nosná dřevěná konstrukce stavbu udrží.“

Podobné je to s táborákem: pokud vatru nenaplníme velkým množstvím roští, které pak dlouhodobě udržuje plameny, zůstane stát ohořelá kostra vatry a nic se neděje. Zkrátka dřevo hoří, ale musí se naštípat!

Dřevěné konstrukce odolávají požáru lépe než konstrukce ocelové ale jen tehdy, pokud jsou správně navržené. Zuhelnatělý povrch nosných konstrukcí na počátku požáru chrání vnitřek dřeva před dalším odhoříváním, a pokud neohořelá část zajistí nosnost střechy (v tom tkví to správné navržení), pak dřevěná konstrukce odolá dostatečně dlouhou dobu (půl hodinu a víc). Nechráněné konstrukce ocelové se často hroutí po čtvrthodině. A ještě něco – nové progresivní materiály, kterými se dřevěné nosné konstrukce oplášťují, požární odolnost dřevostaveb ještě značně zvyšují. A nikoliv snižují, jak by se na první pohled zdálo.

I SLAMĚNÝ DŮM MUSÍ BÝT BEZPEČNÝ

Stavba rodinného domu musí vždy vyhovovat požárním bezpečnostním předpisům. A těm vyhovují i rodinné domy, kde je k dřevu přidán i tak extrémně hořlavý materiál, jako je sláma. Upravená jako stavební materiál ovšem hořlavá být nesmí. Proto jsou i takové domy zkolaudované a tudíž bezpečně obyvatelné.

JAK DŘEVOSTAVBY USTOJÍ ZÁPLAVY A OTŘESY PŮDY

Oheň samozřejmě není nebezpečím jediným. Dalším živlem, na který rodinný dům pojišťujeme, je povodeň. Tam, kde sice povodně hrozí, ale přesto se tam stavět smí, je dobrou volbou právě roubený dům z masivního dřeva. Zatímco zděný dům, pokud pár dní stojí ve vodě, se většinou musí strhnout nebo rovnou spadne, srubu to nehrozí. Jeho masivní trámy se musí (když voda opadne) jenom dobře vyčistit a vydezinfikovat. Stačí na to obyčejné SAVO. Pak se dům nechá vyschnout – což je otázka několika týdnů.

Dále se v pojišťovacích smlouvách ještě může objevit položka „zemětřesení“. To nás sice příliš netrápí, ale v případě stavby domku ve Středomoří už nad materiálem a stavebním systémem je nutné zamyslit. Tipem by mohly být nové nízkoenergetické roubenky. Cihlový domek při silném zemětřesení většinou spadne nebo se staticky naruší. Na roubené stavení si ale skoro žádné zemětřesení nepřijde. Trámy stěn a střechy jsou v rozích pevně spojeny důvtipným spojem a tak se dům jen „otřese“.

POROVNÁVEJTE NABÍDKY A ROZSAH POJIŠTĚNÍ

Přestože pojišťovny tvrdí, že dřevostavby již neznevýhodňují, někdy se ale na materiál domu ptají. V dotaznících doposud existují kolonky: zděný dům, dřevostavba, panelový byt… Nakonec jim na základě i desítek parametrů vyjde konečná cena pojistky, v které většinou nelze vystopovat, zda a jak ji materiál domu ovlivňuje. Proto je vhodné obejít pojišťoven několik, nechat si udělat více nabídek a porovnat rozsah pojištění a jeho ceny.

Uložit

Datum vydání: 28. 9. 2015

Edit: Alena Gembalová