Se sluncem až do jeho západu

Již za vstupními dveřmi bytu, který jsme navštívili, jsme zjistili, čím se liší od jiných podobných: Je prosycen neobvyklým množstvím denního světla a jeho jednotlivé místnosti od sebe neoddělují zdi, ale jsou odděleny pouze opticky. Současnou dispozici nevtiskl bytu původní projekt. Získal ji až razantní rekonstrukcí, k níž došlo dříve, než byl dokončen.

Na fotografi i je dobře vidět strop z betonových panelů a atypický světelný systém zajišťující v bytě centrální osvětlení. Foto: Robert Žákovič

Investoři – mladí manželé – bydleli několik let v podnájmu v pražském panelovém domě. Svoji bytovou situaci se rozhodli řešit vlastním bytem, na který měli několik nároků. Kromě ceny byla pro ně důležitá především lokalita nového bydliště. Přáli si být v dosahu Prahy, ale ne v satelitu. Chtěli žít v místě s vlastní historií, o které budou vyprávět i objekty, které zde vyrostly v průběhu století. Pro mladou dvojici bylo pochopitelně i důležité, aby v místě jejich bydliště nechyběla mateřská a základní škola, základní zdravotnická zařízení a další nejnutnější občanská vybavenost. Manželé měli ještě jedno specifi cké přání: Vzhledem k tomu, že oba pocházejí z východních Čech, nechtěli si časté návraty do těchto míst komplikovat časově náročným přejezdem celé Prahy. Z toho důvodu chtěli žít na východním okraji metropole.

 

KDO HLEDÁ…

Než manželé našli, co hledali, prostudovali velké množství developerských projektů. Nakonec zvítězil Újezd nad Lesy, kde plánovaná bytová výstavba vycházela nejvíce vstříc jejich nárokům. Byt s dispozicí 3 + k. k. a rozloze 80 m² byl situován v domě, kde se nacházelo celkem sedm bytů. „Líbilo se nám, že šlo o skupinu několika domů, které byly oploceny. Ke každému bytu tak patřila nejen garáž, ale i pozemek o rozloze 120 m², kde si můžeme zřídit třeba zahrádku,“ říká dnes již majitel bytu.

KDYŽ SE VŠECHNO ZKOMPLIKUJE

Když manželé podepisovali s developerskou fi rmou smlouvu o koupi, vše jim připadalo v pořádku. V této fázi ještě netušili, co je čeká. „Až když jsme přemýšleli, jak do obýváku umístit kuchyňskou linku, přestali jsme si vědět rady. Tehdy nám můj kolega poradil, abychom se obrátili na architekta Jana Klempíře,“ vzpomíná majitel a dodává: „Dodnes si pamatuji větu, kterou řekl, když se v bytě porozhlédl: Ještě nevím, jestli tady ta kuchyň vůbec bude, a poradil nám, abychom změnili dispozici. Koncept, který předložil, se nám moc zalíbil, a tak jsme souhlasili.“
A co na to architekt? „Na první pohled bylo zřejmé, že je třeba s již prováděným prostorovým uspořádáním bytu něco provést,“ vzpomíná architekt Jan Klempíř a vyjmenovává hlavní chyby: „Okna obývacího pokoje směřovala na samé novostavby, přestože z jiného okna je krásný výhled na západ – na historickou zástavbu a do dálky. Přestože byt měl okna na třech svých stranách, přirozené světlo nebylo v jeho středu téměř cítit.“

NÁPRAVA CHYB

Naštěstí byl developer k požadavkům na provedení zásadnějších úprav relativně vstřícný, a tak se mohlo začít. Odstranění původní dispozice – všech nežádoucích příček – zvládli investoři za pomoci rodiny převážně svépomocí. Z původní dispozice nezůstal na kameni kámen – s výjimkou nosné zdi, která dělí čtvercový půdorys bytu víceméně na dvě části – chladnější sevřenější klidové od prosluněné obývací. Směrem, kterým se otvírá pohled do bytu po otevření vstupních dveří, stojí kolmo k nosné zdi řada sloupů, které byt opticky vymezují. Při pohledu z předsíně však zůstává prostor za nimi skrytý. Možnost nahlédnout do kuchyně se otevírá až při postupu dál do středu bytu. Ani soukromí ložnice není chráněno klasicky, pomocí příčky. Tu v jejím případě nahrazuje skříň, která je přístupná jak z ložnice, tak z chodby i kuchyně. Menší část obývací ho prostoru za kuchyní, nyní využívaná jako jídelna, se v budoucnu uzavře příčkou a jeho větší část bude sloužit jako dětský pokoj, menší jako šatna. K propojení místností přispívají i skleněné tvarovky, z nichž je postavena koupelna a toaleta. „Byt je v podstatě jedna velká místnost. Nabízí soukromí, ale zároveň nikdo, kdo se v něm nachází, se nemůže ocitnout v izolaci,“ spokojeně konstatuje investor.

MATERIÁLY A VYBAVENÍ

„Shodou okolností se nad většinou půdorysu sešly pěkně povedené strany prefabrikovaných betonových panelů stropní konstrukce, protože se samozřejmě předpokládalo jejich odmítnutí. Líbily se nám v surovém stavu, ve kterém jsme je ponechali, pouze se očistily,“ říká architekt. Velmi zajímavě je v bytě řešené i osvětlení. Nerezová žebra prototypu světelného systému zakryla technologické spáry a nestejné výšky osazení panelů. Zrcadlí betonovou strukturu a rozvádějí nízké napětí do posuvných svítidel. Ta již doplní pouze lampičky. Dostatečnou kapacitu úložných prostor v bytě kromě již zmíněné vestavěné skříně řeší šest sloupů.

Kromě podlahy, kterou tvoří parkety z amerického ořechu, a dlažby v koupelně a kuchyni je byt oblečen do světlých barev – bílou barvu oživuje pouze hráškově zelená, kterou mají sokly nábytku i obklady v koupelně.

OHLÉDNUTÍ

Od doby, kdy se manželé do bytu nastěhovali, již uplynuly více než dva roky. To už je dostatečně dlouhá doba, aby se diagnostikovaly jak přednosti, tak slabší stránky bytu. „Je to skvělé, nemáme žádný problém, jen si tam pomaličku něco doděláváme. Jsme rádi, že se z obýváku nedíváme na východ, jak bylo původně plánováno, ale na jihozápad, a tak nám tam v létě svítí skoro do devíti hodin sluníčko,“ ohlíží se majitel bytu spokojeně za uplynulými dvěma roky. Opět se potvrdilo, že všechno zlé je k něčemu dobré. Kdyby nenastaly problémy s kuchyňskou linkou, žili by v obýváku, kam slunce nakoukne pouze po ránu.

 

Alena Vondráková
Foto: Robert Žákovič


Ing. arch. mgA. Jan KLEMPÍŘ

(*1976)
autor projektu rekonstrukce

Fakulta architektury ČVUT v Praze (2000)
TUT Tampere, Finsko (1998 – 1999)
Katedra scénografi e Divadelní fakulty AMU v Praze (2004)
Autorizovaný architekt ČKA (2007)
Kontakt: jan@jkla.cz


Technické údaje

Dispozice bytu: 3 + k. k.
Užitná plocha: 80 m 2
Podlahy: parkety americký ořech
Koupelna: keramická dlažba
Způsob vytápění: centrální elektrické

 

Datum vydání: 9. 10. 2021

Edit: