Dřevostavby: druhy dřevostaveb
Dřevo zažívá v dnešní době ve stavebnictví renesanci. Člověk znovu objevuje kvality přírodních materiálů, které byly dříve hojně využívány. Ale stejně jako se mění nároky lidí na bydlení, mění se použití dřeva ve stavbách s ohledem na jeho specifické vlastnosti. A to nejen v samotných dřevostavbách, ale i v podkrovích s dřevěnou konstrukcí.
Domy na bázi dřeva mají v některých zemích stejné postavení jako stavby zděné, nejen u našich německy mluvících sousedů, ale i ve skandinávských zemích. Jejich obliba u Seveřanů jen potvrzuje, že se zděným domům vyrovnají jak z hlediska tepelně izolačních vlastností, tak z hlediska zatížení v extrémních klimatických podmínkách, a přitom je předčí ve štíhlosti stěny obdobných parametrů. Navíc lákají krátkou dobou výstavby, čistou a suchou montáží i příznivou cenou. Technologický pokrok zajistil zlepšení technických parametrů dřevostaveb jako prostorovou tuhost, požární odolnost či akustické vlastnosti. A hlavně mají lidé dřevo odnepaměti rádi, protože je přirozeným obnovitelným stavebním materiálem, jehož „výroba“ nejenže nezatěžuje životní prostředí, ale dokonce je příznivě ovlivňuje. Každý strom vyprodukuje totiž více kyslíku, než ho sám spotřebuje.
Izolační vlastnosti thermopasivní difuzně uzavřené stěny Okal o tloušťce 30,5 cm dosahují hodnoty U = 0,14 W/m2K. OKAL
Materiálová skladba BAHAL SYSTEM je přísně ekologicky zaměřená, příkladem je využití materiálů bez formaldehydu. Klíčovým materiálem difuzně otevřené konstrukce je membrána Proclima, která zajišťuje stěně transport vlhkosti při zajištění vzduchotěsnosti. BAHAL
Dřevo na mnoho způsobů
Domy na bázi dřeva lidem odnepaměti dobře sloužily, v dnešní době však musí splňovat mnohem náročnější požadavky na bydlení, vyplývající především z důrazu na tepelně izolační vlastnosti obvodového pláště a jeho těsnost, aby nedocházelo ke ztrátám tepla. Náročnější jsou i prostorové požadavky. Proto se moderní dřevostavba liší od klasického srubu či roubenky jak konstrukčně, tak materiálově. Překlenout větší rozpětí místností nám umožňují nosné prvky vyráběné z lepených vazníků. Prvky z lamel mohou nabývat prakticky jakýchkoli rozměrů a tvarů. Lepené prvky rovněž nepodléhají tvarovým změnám jako dřevo neupravované. Zásadní změnou je pak využití velkoplošných materiálů na bázi dřeva – desek dřevotřískových, sádrovláknitých, dřevovláknitých či dřevocementových. Z hlediska konstrukčního se v současné době nejvýrazněji prosazují rámové (sloupkové) konstrukce a montované domy z prefabrikovaných sendvičových panelů se silnou vrstvou izolace. Díky omítkám mohou být k nerozeznání od zděných domů, ale ani dnes se nemusíme vzdávat snu o dřevěném domě tradičního vzhledu. I zde už nové technologie dovolují zajistit potřebné technické parametry, jen je třeba zvážit vhodnost jejich zasazení do konkrétního prostředí. Domy se však neliší jen vzhledem a konstrukčními systémy, jedním z důležitých hledisek je, zda se jedná o difuzně otevřenou či difuzně uzavřenou stavbu, tedy jak si dům poradí s vnitřní vlhkostí.
Speciální desky z minerální vlny Isover Fassil pro izolace vnějších stěn suchým způsobem jsou vhodné zejména pro dřevostavby. ISOVER
Nová sádrovláknitá deska Fermacell Vapor redukuje díky speciálnímu kašírování na zadní straně propustnost vodní páry natolik, že odpadají další dodatečné parotěsné vrstvy v konstrukcích obvodových stěn. FERMACELL
Kam s vlhkostí?
Ta je v současných stavbách problémem, který dříve nebylo nutné zdaleka tolik řešit. Vlhkost v domě vzniká díky různým zdrojům – lidé ji vydechují, koupou se, vaří, suší prádlo…, významným zdrojem jsou i domácí květiny. Nové technologie dům utěsňují (těsná okna, dveře, parotěsné zábrany apod.). Vodní páry vznikající v domech nemohou volně unikat, a tak vytvářejí tlak na konstrukce, které oddělují prostory s jiným obsahem vodních par ve vzduchu, zejména tedy obvodové stěny, nejvyššímu zatížení tlakem vodní páry jsou vystaveny konstrukce vodorovné, tedy střechy a stropy. Je proto třeba efektivně větrat. Běžným větráním okny však dochází ke ztrátám cenného tepla. A ruku na srdce, kdo z nás je ochoten zejména v zimě často větrat? Aby byl dům kvalitně větrán okny je nutné několikrát denně otevřít okna dokořán a pokud možno vytvořit průvan. Větrat a přitom zamezit ztrátám tepla je možné pomocí vzduchotechnických systémů. Mluvíme pak o nuceném či řízeném větrání. Ve valné většině případů nejenže vyměňují vzduch, ale rekuperují teplo – vyměňují ho z odváděného vzduchu a předehřívají přiváděný. Při absenci těchto zařízení nebo při jejich špatné či nevhodné funkci se neubráníme tomu, aby část vlhkosti nevstupovala do vnějších stěn a střech. Narazí-li prostupující páry v konstrukci stěny či střechy na těžko prostupnou vrstvu (například fólie, nepropustné omítky, keramický obklad, polystyren), začnou se pod touto vrstvou shromažďovat. Respektive množství kondezované páry bude vyšší než množství vlhkosti vypařované. Nastane-li pokles teploty v blízkosti zadržovaných vodních par, je pravděpodobné že se zde dosáhne rosného bodu a vodní páry obsažené ve vyšších koncentracích začnou kondezovat ve vodu, která začne „tropit neplechu“. Dochází k poškození dřeva v konstrukci, vznikají plísně a hniloba, voda může prosáknout do fasády a porušovat ji. Stěna dřevostavby není jen ze dřeva, ale z různých tepelných izolací (minerální vata, foukaná izolace, polystyren a další), kterým případná kondenzovaná voda drasticky snižuje jejich tepelně technické vlastnosti nebo je rovnou ničí. Degradací kvalit tepelné vrstvy je pak zvyšováno množství kondenzované vody. Zabránit tomu je možné dvěma různými řešeními konstrukce stěn – difuzně otevřených nebo uzavřených.
Odvětrané systémy s cementotřískovými deskami CETRIS® jsou oblíbenou úpravou fasád dřevostaveb, často v kombinaci s dřevenou provětrávanou fasádou. CETRIS
Difuzně uzavřená stěna HLC pasiv se hodnotou U = 0,13 W/m2K přibližuje pasivnímu standardu při tloušťce stěny 397,8 mm. V konstrukci je použito 2 x 8 cm minerální izolace Isover a 15 cm fasádního polystyrenu. H.L.C.
Difuzně uzavřená
Difuzně uzavřenou stěnovou konstrukcí se míní stěna, skrz kterou vodní páry neprojdou vůbec nebo jen v nepatrném množství. Takovými stěnovými nebo stropními konstrukcemi jsou konstrukce uzavřené difuzně nepropustnou vrstvou (asfaltový pás, nepropustné omítky, keramický obklad, plech), nebo velmi rozšířené a oblíbené sendvičové konstrukce, kde hlavní izolační hmotou je fasádní polystyren. I když se dnes zatepluje speciálními druhy polystyrenu, kterými projde několikanásobně více páry než tím zprvu používaným, relativně nízká průvzdušnost zařazuje i tyto nové polystyrenové materiály mezi izolanty difuzně uzavřených konstrukcí. Aby se nepropustnou vrstvou zadržená vlhkost nehromadila, nesrážela a nebyla ani v kontaktu s dřevěnou konstrukcí, zabraňuje se vodní páře z interiéru prostupovat skrz skladby stěn a střech. To znamená, že blízko pod finální úpravou vnitřního líce stěny (na ohřívané straně) je neprodyšná plastová fólie – parozábrana, která zamezí vnikání vodních par do konstrukce. Výběrem dobré parotěsné zábrany je vhodné pověřit odborníka nebo se alespoň zeptat na radu. Pro dobré fungování domu je nutné, aby parozábrana byla pečlivě instalována ve všech stavebních detailech – spojích a prostupech. O celistvost parozábrany je potřeba dbát i během užívání domu, aby se neporušila například při vrtaní skob, šroubů pro zavěšování poliček a skříněk na zeď a vlhkost se tudy nedostávala do konstrukce. Proto je výhodnější, je-li mezi parozábranou a vnitřní částí stěny, nejčastěji sádrokartonem, instalační mezera. Díky instalační mezeře je možné provést většinu domovních rozvodů, aniž by se porušila vrstva parozábrany, přesto během provádění těchto instalací dochází k nejčastějším poruchám. Výhodou těchto řešení je poměrně snadné provedení a hlavně nižší cena izolantu a pláště samotného. Bohužel se v praxi setkáváme s nekvalitním provedením a podceňováním pečlivosti. Chyba při realizaci se může projevit třeba i po létech užívání, kdy je náprava obtížná. V tomto směru jsou spolehlivější stavby montované z velkých sendvičových prvků zhotovených dokonalým výrobním postupem v centrální dílně či továrně.
Nízkoenergetický dům POP je difuzně otevřenou stavbou, jejíž stěny jsou složeny z jednotlivých prvků v sendvičové konstrukci. ECOMODULA
Dřevostavby umožňují stavbu vysoce energeticky úsporných domů, ba i domů pasivních. Všechny pasivní domy ELK jsou přezkoušeny a kalkulovány podle evropských norem Institutem pro pasivní domy v německém Darmstadtu. Součinitel prostupu tepla vnejší stěnou U = 0,10 W/m2K. ELK
Difuzně otevřená
Difuzně otevřené konstrukce dřevostaveb využívají k tepelné izolaci paropropustné hmoty a materiály, například minerální vatu, dřevitou vlnu či desky nebo izolace ze lnu, konopí, slámy a ovčí vlny a nejsou uzavřeny žádnou vrstvou s vysokým difuzním odporem. Vzhledem k umožněnému prostupu par všemi vrstvami je zde menší riziko, že páry zůstanou v konstrukci a budou dlouhodobě kondenzovat, nebo dokonce mrznout na led. Jednoduše řečeno, difuzně otevřená konstrukce je schopná vypořádat se s vlhkostí, která do ní z interiéru proniká. Samozřejmě v přiměřené míře, což zajišťuje parobrzdná fólie či deska. S tímto „přibrzděným“ množstvím se snadno vypořádá difuzně otevřená stěna, v níž difuzní odpor jednotlivých vrstev klesá směrem ven. Difuzně otevřené konstrukce tak vytvářejí stabilnější a přirozenější mikroklima v interiéru a spolehlivěji zajistí, aby dřevo v konstrukci vlivem vlhkosti nepodléhalo hnilobám, rychlým nevratným změnám a destrukci. Jednou z mála nevýhod difuzně otevřeného pláště dřevostaveb je jeho vyšší cena, neboť kvalitní vláknité průvzdušné izolační hmoty jsou dražší než polystyren. U difuzně otevřených skladeb by neměl být použit polystyren jako svrchní vrstva izolace, stejně jako neprodyšné omítky, venkovní keramické obklady a podobné neprodyšné vrstvy. Pokud ano, pak musí být pod touto vrstvou provětrávaná mezera.
Cementotřískové desky s hladkým povrchem Cetris® Finish je možné opatřit barevnou finální povrchovou úpravou oživující dřevostavbu. CETRIS
Kvalitní hranoly z ošetřeného vyzrálého přírodního či lepeného dřeva, různé konstrukční profily a deskový dřevomateriál s patřičnými hodnotami fyzikálních vlastností, vysoce izolující moderní tepelněizolační hmoty, dokonale scelované foliové parozábrany, parobrzdy či „inteligentní“ membrány, a hlavně velmi pečlivé provedení každé vrstvy a každé části konstrukce – to vše v optimální vzájemné kombinaci dlouhodobě tvoří a udržuje plášťový systém dřevostaveb jako dokonalou tepelnou ochranu domu.
Komfort bydlení versus příroda
Vývoj životního stylu k trvalému zvyšování komfortu bydlení klade před vědu a vývojáře stavebních konstrukcí stále nové úlohy. Teplotně-vlhkostní problémy a pochody patří do složité problematiky stavební fyziky i chemie. Zodpovědný projektant proto musí respektovat nové moderní poznatky při navrhování optimální konstrukce, výběru materiálů a jejich vrstvení v obvodovém plášti bytových staveb. Paradoxně metody, které se ukazují být plně funkční, používali již dávno naši předkové. Moderní metody se navracejí ke starým poznatkům a potvrzují jejich genialitu. V současné době jsou věci nově pojmenovávány a jemně zlepšovány.
Více informací se nachází v únorovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Foto: Jiří Domlátil, archiv firem
Datum vydání: 3. 7. 2016
