Dvojdům v lese

Společně plánovat, společně stavět a nakonec i bydlet – to vyžaduje nanejvýš dobré vztahy. Těmi se mohou pochlubit kolegové z ateliéru Architekti.sk. Pro sebe a své rodiny postavili dvojdům a využili přitom veškerých výhod tohoto řešení. Nevýhody prý zatím nevnímají.

Výhod dvojdomu je podle Martina Rezníka, prvního z dvojice autorů projektu a investorů v jedné osobě, více: „Toto řešení je úsporné časově i ekonomicky. Například společné stěny domů jsou fasádou, která je „zadarmo“ – v zimě se neochlazuje, v létě nepřehřívá, a je tu také nezanedbatelná úspora při stavbě i provozu. Sdílení koupě pozemku, stavby domu, prostoru zahrady a parkování ale bylo jen začátkem. Výhodu představuje i vzájemná pomoc v běžných rituálech – vodění dětí do a ze školky nebo nakupování. Děti rostou na společné zahradě a nevnímají její hranice, pro obě zahrady je jedna sekačka, jedna trampolína, dokonce i auto si střídáme podle potřeby,“ říká architekt a jedním dechem dodává, že podmínkou, aby takové poměry opravdu fungovaly, jsou dobré vztahy, jež mezi rodinami investorů panují i po třech letech společného soužití, při kterém zůstává zachován vzájemný respekt i soukromí.

V LESE, BLÍZKO MĚSTA

Dvojdům se nachází v lokalitě Plánky na okraji Bratislavy. Svažitý pozemek se vzrostlými stromy na rozhraní chatové oblasti a lesa poskytuje otevřený výhled do krajiny. K domu vede strmá asfaltová cesta lemovaná stromy. Les je tak přirozenou součástí obou interiérů. Přímo na pozemku se nacházejí čtyři vzrostlé duby a habr ve věku kolem sta let. „V projektu jsme kromě územních regulativů museli zohlednit i vlastní požadavky, mezi nimi právě zachování stávajících stromů, ale i rozdělení pozemku na rovnocenné poloviny, vytvoření soukromého i společného prostoru pro obě rodiny a společné parkovací plochy pro vlastní potřeby i návštěvy. Cenově jsme se chtěli vejít do hodnoty dvou třípokojových bytů a požadavkem byly také nízké náklady na provoz,“ popisuje počáteční situaci architektka Silvia Kračúnová.

KOMU KTERÝ?

Ideální by za těchto okolností bylo, aby byly oba domy identické, což ovšem nejen kvůli povaze terénu nebylo možné. Domy jsou sice materiálově stejné, ale současně se v mnohém liší – mají jinak řešené vstupy, odlišné dispozice denních a částečně i nočních částí i různě tvarované zahrady. Jak se tedy investoři porovnali?
„Snažili jsme se, aby byly u obou domů vyvážené výhody a nedostatky, aby ani jeden z nich netrpěl na úkor druhého. Dlouho jsme nevěděli, kdo v kterém se nakonec zabydlí, věděli jsme jen, že se dohodneme, až přijde čas. A v procesu výstavby si každý dům našel svou rodinu – každý jsme začali přirozeně inklinovat k tomu svému,“ popisuje Martin Rezník.

NAJDI ROZDÍLY!

„Domy jsou navržené v jednoduchém základním rastru 9 x 9 metrů – 9 čtverců 3 x 3 metry, ve kterých se pohybuje dispozice. K základnímu objemu zastřešenému sedlovou střechou jsme přistavěli dva sklady s plochou střechou tak, aby zastavěná plocha představovala 25 % celkové plochy pozemku. Garáže či přístřešky jsme zamítli. Vzájemné výškové posunutí domů o 1,25 m se přizpůsobuje okolním stromům. Zahrada je díky tomu rozdělena do tří výškových úrovní, které napomáhají intimitě a zónování funkcí,“ popisuje Martin Rezník.

NÍZKÉ NÁKLADY

Domy jsou nízkoenergetické a vysoce akumulační. Jsou orientovány na velké solární zisky, což minimalizuje nároky na energie v zimním období. Do budoucna jsou připravené na napojení fotovoltaických článků tak, aby byly soběstačné.
Odpadní voda z obou domů se čistí v samostatných čistírnách odpadních vod umístěných v zahradách. Vyčištěná je spolu s vodou dešťovou vyváděna do studní. Akumulaci a regulaci vlhkosti napomáhá i použití surových masivních tvarovek z nepálené cihly v obývacím pokoji. Provětrávaná fasáda z cedrového dřeva dobře vzdoruje prostředí lesa, působení hub a zároveň vypadá přirozeně. Provětrávaná hliníková střecha je odolná vůči vlivům prostředí a též pomáhá udržet v podkroví příjemnou teplotu i v průběhu léta bez nutnosti klimatizace.

FUNKČNOST BEZ TECHNOLOGIÍ

Dům je i při své nízké energetické náročnosti „antitechnologický“, jak říkají jeho tvůrci. Nemá žádné podlahové vytápění, rekuperaci, klimatizaci, tepelné čerpadlo, dokonce ani žádné stínění na oknech. „Zatím zkoušíme, zda bude či nebude třeba, stín totiž zajišťují koruny stromů. Díky tepelným ziskům se v zimě vůbec netopí v patrech, v obývácích zapuštěných v terénu se topí minimálně, elektrokotle a krby celé domy vytopí bez potíží.
V létě je denní část zapuštěná v terénu příjemně chladná, zbylé podlaží se větrá samočinně přes noc a brzo ráno skrze okna a pomáhá i schodišťový prostor. Šlo nám hlavně o to, aby byl dům co nejvíce funkční bez použití technologií,“ popisuje Martin Rezník.

PROCHÁZKA DOMEM

Vstup u obou domů vede do středního podlaží, kde se nacházejí noční části s výhledem do zahrady. Ty zahrnují vstupní prostor se šatníkem, tři ložnice, koupelnu a schodiště. Denní místnosti jsou jihozápadní fasádou otevřené do zahrady. Do dispozice je zapuštěná překrytá část terasy, která tvoří soukromý vnější prostor. Pod skladem s plochou střechou je pracovna a WC. „Podkroví domů je velkým multifunkčním loftem pro rodinu, který se přizpůsobí aktuálním potřebám, s hostinským pokojem a koupelnou. Podlaží propojuje otevřené schodiště se světlíkem. Prostor slouží jako domácí komunikátor, galerie, přirozený světlovod pro denní a vstupní část i regulátor teploty,“ líčí Silvia Kračúnová.

NEJCENNĚJŠÍ JE PŘÍRODA

Pokud se majitelů, investorů a autorů domů v jedné osobě zeptáte, co je pro ně na jejich společném bydlení nejcennější, odpoví, že blízkost lesa i města, čtyři stoleté duby a jeden podobně starý habr. „To se nedá koupit. Domy jsou v tomto prostředí dobře zasazené, užíváme si jejich stín i dovolenkovou atmosféru. Čistě z mého pohledu by to možná chtělo trochu více prostoru na pěstování zeleniny. Díky návrhu krajinné architektky tu sice máme hodně užitkových rostlin a vejde se i skleník, ale obávám se, že to bude málo,“ říká s úsměvem Martin Rezník.
Celá realizace podle něj probíhala bez větších problémů či překvapení, až na skutečnost, že z očekávaného jednoho přírůstku právě do rodiny Rezníkových se vyklubala dvojčata…

VIZITKA PROJEKTU

Dvojdům, Plánky, Bratislava, Slovensko
Autoři: Ing. arch. Martin Rezník, Ing. arch. Silvia Kračúnová
Návrh: 2015 – 2016
Realizace: 2016 – 2017
Plocha pozemku: 2 x 398 m²
Zastavěná plocha: 2 x 98 m²
Obytná plocha: 2 x 225 m²
Obestavěný objem: 2 x 760 m³
Investiční náklady: 2 x 240 000 €
Stavební technologie: zděné domy (akumulační těžké cihly), betonové stropy (bělený beton bez dodatečné úpravy), provětrávaná fasáda z kanadského cedru, dřevěná střecha
Střecha: dřevěná, tepelná izolace Isover minerální vlna + PIR desky, falcovaný plech PREFA
Okna: dřevohliník KUNAJ
Dveře: atypické – interiérové bezfalcové EFF CZ, exteriérové KUNAJ dřevohliník
Schodiště: EFF CZ
Podlahy: dubový masiv, v koupelně gresová dlažba velkoformátová
Vytápění (a ohřev vody): elektrokotel, solární články

VIZITKA STUDIA

Ing. arch. Martin Rezník
Ing. arch. Silvia Kračúnová

„Zabýváme se komplexním návrhem objektů různého druhu a jejich realizací včetně interiérů. Při práci se snažíme zohledňovat požadavky klienta, hledat rovnováhu mezi jeho potřebami, jeho možnostmi a také okolním prostředím. Naším cílem je vytvoření autentických, inovativních a plně funkčních řešení. Pokoušíme se tvořit stavby, které zlepší kvalitu života, místo toho, aby lidi a společnost zbytečně zatěžovaly.“

Text: Kateřina Nová
Foto: Tomáš Manina

Edit: