Ej, javory, javory…

Rovně rostlé stromy sahající stinnou korunou až do výšky třiceti metrů, s tvrdým dřevem potřebným na výrobu hudebních nástrojů a dožívající se stovek let. Není divu, že byly javory v lidových písních tak opěvované. Ale kdo by si takový strom zasadil na zahradu?

Moderní – nebo spíše módní – trend dneška je tzv. bezzásahová zahrada. Výsadby pokryté mulčovací kůrou, dřeviny pouze jehličnaté, aby zahrada na podzim nebyla zavátá listím. Z listnáčů berou autoři takovýchto zahrad na milost právě jen javory, přesněji zakrslé formy javoru dlanitolistého. Není to špatná volba.

3

U barevných odrůd se občas některá z větví vybarví později – někdy vůbec ne. Sběratelská hodnota dřeviny klesá, ale zahrada získává na pestrosti.

2

Zakrslé javory se světlými listy poskytují nepříliš tmavý stín a to se může na zahradě hodit.

BÝT JAVOREM… 
Být jedním ze 130 druhů javorů znamená růst spíše v kamenité a nepříliš úrodné zemi. Javory mají v přírodě dlouhý život, ale rostou velmi pomalu. Proto mají tvrdé dřevo. Obvykle se musí vyrovnávat s náročnými podmínkami. Proto vytvářejí ohromné množství plodů. Typicky laločnaté listy dovolují světlu, aby se dostalo i do hloubi koruny, a pro dny, kdy ubývá tepla a světla, mají v zásobě červená a žlutá barviva. Některé javory si vytvořily chladicí a obranný systém – kanálky rozvádějící od kořenů po listy mléčně bílou lepkavou kapalinu. Podle ní dostal jméno náš javor mléč. Jiná tekutina zase proudí do květů, ale ta je pro změnu sladká a odměňuje včely za opylování. Javor a cukr, to jde dobře dohromady. Vždyť se jeden druh jmenuje javor cukrový. Javorový sirup lze vyrobit i z mízy našich druhů, ale spotřebovali byste neuvěřitelné množství energie na odpařování nadbytečné vody. Taková pochoutka by sice byla bio, ale určitě ne eko. A taky je třeba mít javor se silným kmenem, aby vyprodukoval dostatek mízy, aniž by se tím vysílil. Tak pojďme javory raději pěstovat.

1

Pro běžnou zahradu není takováto rozvolněná výsadba vhodná, majitelé arboreta ve Staříči ale chtěli předvést habitus jednotlivých odrůd.

4

Severoamerické javory (velkolistý, cukrový a další) jsou na podzim nádherné.

5

Červenolisté odrůdy dobře vypadají v kombinaci s nízkými jehličnany a mají i podobné nároky na půdu.

KAM S NÍM A KAM NE 
Mluvme teď o javoru dlanitolistém, který v nabídce našich zahradnictví naprosto převažuje. Pokud na zahrádce nemáme chladné a vlhké japonské hory, musíme najít místo, které se jim svým mikroklimatem co nejvíce podobá. Vděčné je sousedství jezírka nebo potůčku. Na sluníčko? Do stínu? Jak kdy. Červenolisté odrůdy se bez slunce naplno nerozzáří, ve stínu jejich listy zůstanou nazelenalé. Zelenolistým odrůdám sluneční paprsky také neublíží, zato ty žlutolisté bývají ohrožené spálením. Ideál je stín alespoň na několik hodin denně – zahradníci mluví o toulavém stínu. Je hezké sledovat javorové „vrtulníčky“, jak se na podzim snášejí k zemi. Samy od sebe se dostanou dostatečně daleko od mateřského stromu, vítr k tomu nepotřebují. Javory skutečně vítr nesnášejí, protože vysušuje vzduch a strom pak odpařováním ztrácí více vody. Prozíravý majitel zahrady v zimě před zakoupením javorů chodí po zahradě a zkoumá, kde najde nejmrazivější mikroklima. Místo si dobře zapamatuje a javor tam nezasadí. Zato je možné menší kultivary zasadit do nádoby. Tu jenom na zimu obalíme drceným polystyrenem nebo nějakou jinou izolací nebo přemístíme do nevytápěného skleníku. Čím lze javor dlanitolistý nakrmit? Rozhodně ne vápenitou půdou, ta by jej umořila. Javory si libují v mírně kyselé půdě, pokud možno odlehčené pískem nebo novým materiálem – kokosovými vlákny. Zemina by měla být vlhká, ale ne mokrá.

8

Javor klen Corstophinense na jaře

6

Javor mléč se na podzim díky tenkým listům rozzáří.

7

Javor mléč před moderním domem

PROČ JAVOR 
Kultivarů javoru dlanitolistého je nepřeberně mnoho. Liší se tvarem listů, jejich barvou i barevnými proměnami během roku. Některé překvapí červeně zbarvenými plody. Kultivary se liší i výškou, bohužel rovněž odolností vůči slunci nebo mrazu. Ale proč se omezovat jen na javor dlanitolistý? Šlechtitelé si pohráli i s javorem klenem a mléčem, které rostou u nás. Existují jejich kultivary se žlutými, panašovanými nebo červenými listy, některé mají „umravněnou“ korunu nerozrůstající se do přílišné šířky ani výšky. A co takhle javor stříbřitý nebo javor cukrový? Javor jasanolistý ani jako javor nevypadá, navíc je dvoudomý – samčí strom vám nezaplevelí zahradu semenáčky. Je libo keř? Byl by tu javor tatarský. Javory jsou stromy živé, měnící se během roku. Nízké kultivary vyniknou jako solitéry i ve skupinách. Skupinu lze doplnit například mrazuvzdornými bambusy, čímž získáte zajímavou kompozici v japonském stylu. Solitéry zase vytvoří červený či žlutý nepřehlédnutelný bod, který zpestří i malou a chudou zahradu. Jejich nevýhodou jsou všudypřítomné nažky, které na jaře tak rády klíčí. Do zahrady s javory se tedy nehodí půdopokryvné skalníky nebo jalovce. Dříve či později by z nich vykukovaly javorové listy. Všechny záhony je dobré pokrýt mulčovací kůrou, pokud možno navíc podloženou geotextilií. Ano, ještě pořád máte čas právě teď nějaký ten javor vysadit. Ale raději neuspěchat. Pro inspiraci si můžete na jaře udělat výlet do některého arboreta a až poté se rozhodnout. Rady a pomoc nabízí třeba Miniarboretum U Holubů ve Staříči, které jsme navštívili my.

9

Javor dlanitolistý var. Ukigumo má bíle panašované listy s nádechem dorůžova, takže vypadá jako rozkvetlá třešeň.

10

Javor dlanitolistý nevytváří jen zakrslé formy. Varieta Tenio no hoshi se na tomto snímku krásně vyjímá mezi dvěma cesmínami.

Foto: Zdeněk Roller

 

Edit: