Šplhání za sluncem

3

Výhodou dostatečně vzrostlých popínavek je to, že dovedou zakrýt pohled na nevzhledné partie v okolí.

V naší přírodě se s popínavými rostlinami často nesetkáme, jejich doménou jsou deštné pralesy. O to více se nám líbí jejich barvy a nezdolná vůle vyšplhat se co nejblíže ke slunci. V zahradě s nimi vykouzlíme malebná zátiší nebo zakryjeme nepěkné partie s kompostem.

Zatímco do některých zahrad se hodí spíše zadumaně zelené břečťanové stěny ve staroanglickém stylu, v prosluněných zahradách s dostatkem otevřeného prostoru je lepší dopřát si popínavky s barevnými květy. Lze samozřejmě využívat i jednoletky: lichořeřišnici, thunbergii alias černookou Zuzanu nebo některé svlačce. Pojďme se ale zaměřit na plaménky a další dřevité kvetoucí liány.

1

Akébie je mezi majiteli zahrad zatím málo známá. Poskytuje na pergolách příjemný stín a zajímavě voní.

2

Plamének alpský můžeme nechat pnout i po skalce, jako to dělá i v přírodě.

NOHY V CHLADU 
Zahradníci říkají, že plamének chce mít nohy v chladu a hlavu na slunci. Proto není úplně nejšťastnější variantou jeho pěstování v nádobách, které se v letním slunci rozpálí. Kam plaménky vysazovat? Ideální je jižní nebo jihovýchodní expozice a půda zakrytá mulčovací kůrou nebo kameny. Hodí se i nižší půdopokryvné rostliny, které zchladí mikroklima půdy kolem kořenů plaménku. Velkokvěté a plnokvěté křížence si může pořídit ten, kdo má zahradu v teplé oblasti s výživnou půdou. Do chladnějších poloh je vhodnější sázet spíše botanické druhy, které jsou odolnější. Některé plaménky kvetou jen jednou do roka, a to na loňském dřevě, od jara do léta. Mnoho druhů ale rozkvétá později, koncem léta, na letorostech. A konečně velkokvěté plaménky vám při dobré péči vykvetou nejprve začátkem léta a pak ještě o pár měsíců později na letorostech. Některé botanické druhy rozkvétají žlutě, většinou však plaménky upoutávají barvou od bílé přes růžovou, purpurovou a fialovou až k modré. Ani po odkvětu neztrácejí plaménky na půvabu, protože jejich chomáče pýřitých nažek září na slunci jako stříbro. Plaménkům nabídneme pergolu nebo treláž. Někdy stačí na zeď přichytit kus drátěného pletiva. Ty nejbujnější dosáhnou do pětimetrové výšky a mohou „přeskočit“ na nejbližší dřeviny, proto bychom je měli krotit občasným řezem. Vhodný řez také rostlinu omladí a přiměje ji k bohatšímu
kvetení.

4

Přísavník okouzlí také rašícími listy (vlevo).

5

Konstrukce, které má popnout vistárie, musí být masivně vyrobená.

6

Některé vistárie kvetou i růžově nebo bíle.

POZOR NA VISTÁRII 
Jenom ten, kdo někdy likvidoval statnou rostlinu plaménku, ví, jak je tato tenká a vzdušná popínavka těžká. A co teprve vistárie se svými silnými větvemi! Dovede nadzvedávat střešní krytinu i strhnout okap, slabá pergola se pod její váhou zlomí. Tyhle záludnosti ovšem vistárie vyvažuje půvabem. Rod vistárie je zastoupen několika druhy pocházejícími z Dálného východu a také z východu USA. Daří se jim tudíž i v našem klimatu. V současnosti se prodávají roubované odrůdy vynikající délkou kvetoucích hroznů. Vistárie je důležitá medonosná rostlina, jednotlivé druhy kvetou od jara do půlky léta. Vistárii můžeme nechat pnout po pergolách a loubích s důkladně pevnou konstrukcí nebo po trelážích na zdech. Tam ale musíme průběžně odstraňovat šlahouny kolem okapů.

7

Kultivar s dvojbarevnými plátky i tyčinkami

8

Botanické druhy mají menší květy.

9

U každého sloupku pergoly tu roste jiný plamének

KOMBINUJEME, VYNALÉZÁME 
S popínavkami si lze hrát jako s kostkami lega. Jejich kombinace jsou velice pestré. Stačí na každou stranu loubí zasadit jiný druh nebo podél zdi kombinovat břečťan s loubincem a plaménky. Zajímavě vypadá i vzájemné prolnutí popínavých růží s plaménky. Druhů kvetoucích popínavek je mnohem více, než jsme si zatím uvedli. Do stinnějších partií se hodí hortenzie řapíkatá. Ke konstrukcím lze vyvazovat jasmín nahokvětý nebo zákulu. Poměrně novým druhem je akébie pětičetná, která rozkvétá na jaře hrozny charakteristicky vonících květů. Pokud vysadíte vedle sebe více odrůd, můžete se dočkat i chutných plodů. Svěže zářivé barvy vaší pergole dodají trubače. Vhodný je zejména severoamerický trubač kořenující, který je odolný a dobře se pne až do mnohametrové výšky. Pro inspiraci doporučujeme vyrazit do velkoměst, jako jsou Londýn nebo Amsterdam. Popnuté zahradní branky, ploty, pergoly, altány i celé zelené fasády tam mají ohromnou tradici a český majitel zahrady skoro na každém kroku zvolá: „Ano, tohle chci!“

10

Květy trubače

11

Kombinace trubače a břečťanu

12

Trubač vytvoří na plotě stinný převis.

Foto: Zdeněk Roller

Edit: