Aby chutnalo i Karlovi IV.

Karel IV. by určitě nepřišel na chuť vínu z domácích vinohradů, kdyby mu je Bušek z Velhartic podával zvětralé a zteplalé. I tomu nejkvalitnějšímu vínu může ublížit dlouhodobé nevhodné skladování stejně jako špatná teplota, kterou má při servírování. V moderních příbytcích tomu můžeme zabránit pouze pomocí domácí vinotéky.

V čem spočívá problém? Červené víno se skladuje a servíruje o teplotě 16 až 18 °C, bílé, chceme-li si je opravdu vychutnat, při pouhých 9 až 12 °C. Na rozdíl od středověkých hradů, v jejichž silných zdech se lidé příliš neohřáli ani za parného léta, nám paneláky, ale ani nadstandardní rodinné domy nezajistí podmínky vhodné ke skladování vína. A právě zde nám pomohou interiérové vinné sklípky – vinotéky.

CHLADNIČKA TO NEZACHRÁNÍ

Pokud si někdo myslí, že vinotéka je zbytečnost, kterou přece snadno zastoupí chladnička, je na omylu. V chladničce, kde se teplota pohybuje v rozmezí pouhých 4 až 8 °C, totiž jen těžko uhlídáme správnou teplotu vína. Výjimku představují pouze šumivé a perlivé druhy. Jinak červené i bílé víno, když je z ní vyndáme, nebývá sice teplé, ale naopak podchlazené, a tím ztrácí na chuti i vůni. Ještě nevhodnější je chladit víno přímo v mrazáku nebo za mrazivých dnů na balkoně či lodžii. Zcela znehodnocené víno je takové, které jsme neuhlídali, a jeho teplota klesla na ještě méně stupňů. To vysvětluje, proč je ve vinotékách nastavitelná teplota v rozmezí 7 až 18 °C, a to s přesností na jeden stupeň.

VÍNO SI KLADE DALŠÍ PODMÍNKY

Uchování chuti a vůně však archivovanému vínu nezajistí pouze skladování při vhodné teplotě. Královský nápoj si klade další podmínky. Chceme-li si na něm pochutnat i po čase, musíme ho ochránit před sluncem, zajistit mu správnou vlhkost a klid. Spolehlivou bariéru proti slunečním paprskům, konkrétně UV záření, zajistí výplň dvířek ze speciálního skla. Podstatně náročnější je zajištění vhodné vlhkosti ve vinotéce. Zatímco v obytných místnostech se doporučuje vlhkost okolo 50 %, vínu nejlépe prospívá vlhkost v rozmezí 65 až 70 %. Ta se v některých modelech zajišťuje pomocí nádoby s vodou, z níž se vlhkost odpařuje. Setkat se můžeme i s lávovými kameny, které zvětšují odpařovací plochu. Pokud vás zajímá důvod vyšších nároků vína na vlhkost, zabraňuje vysychání korkové zátky. Vyschlá zátka totiž ztrácí na objemu a v souvislosti s tím i schopnosti zabránit průniku vzduchu do lahve. Ten pak může urychlit množení octových kvasinek. Víno pak získává nežádoucí octovou příchuť. Dostatečná vlhkost ve vinotéce však ještě sesychání korkové zátky nezabrání. Víno je třeba archivovat v horizontální poloze, aby zátka byla neustále vlhká i zevnitř a nevysychala. Rošty se vyrábějí z tvarovaného plechu, drátu nebo z tvrdého dřeva, kterému neubližuje vlhkost a nepodléhá hnilobě. Další podmínku – klid – zajišťují vinotéky vínovému obsahu tím, že mají speciálně uložený kompresor, takže při vypínání a zapínání nedělá ono beránku, otřes se, jako chladničky. Ke stabilitě lahví vína rovněž přispívají i již zmíněné rošty, na které se lahve ukládají, případně nahrazení pevných polic pojízdnými. Dražší typy jsou navíc vybaveny antivibračním systémem.

NENÍ VINOTÉKA JAKO VINOTÉKA

Všechny vinotéky nejsou stejné. Stejně jako u jiných elektrospotřebičů se nám i v jejich případě nabízí možnost bohatého výběru. Podle systému chlazení se vinotéky dělí na chladicí a klimatizované. Základními typy jsou vinotéky jednozónové, dvouzónové, třízónové. Nejjednodušší, a tím pádem i nejlevnější jsou z tohoto tria chladicí jednozónové vinotéky. Naopak speciálním a nejdražším typem jsou vícezónové klimatizované chladničky. Lze v nich nastavit dole teplotu např. na 6 °C a nahoře na 18 °C. Podle počtu regálů má majitel přehled, jaká teplota je v jednotlivých regálech..

Správné teploty pro jednotlivé druhy vín:
◗ červené víno 15–18 °C
◗ růžové, bílé víno 7–12 °C
◗ perlivé víno 8–10 °C
◗ likérové víno 6–8 °C
◗ šumivé víno 5–7 °C

POZOR NA SPOTŘEBU

Při výběru vinotéky je třeba nepodcenit ještě jeden ukazatel, a to spotřebu. Vzhledem k tomu, že ji budeme mít zapnutou nonstop, bude nám pěkně točit ručičkou elektroměru. Z toho důvodu je třeba při nákupu sledovat energetickou třídu vinotéky. Nekupujte spotřebič s vyšší spotřebou než ve třídě A, a čím více plus – tím lépe.

RŮZNÉ ZPŮSOBY CHLAZENÍ

Vinotéky se však liší i způsobem chlazení. Z tohoto úhlu pohledu rozlišujeme vinotéky kompresorové a termoelektrické (absorpční). V podstatné většině najdeme na trhu vinotéky kompresorové. Ve srovnání s absorpčními totiž vyhrávají nejen co se týče výkonu, spotřeby, ale i hlučnosti.

SCHOVANÁ, NEBO VESTAVĚNÁ?

Co se týče konstrukce, můžeme u vinoték pozorovat stejný trend jako u jiných elektrospotřebičů. Také vinotéky se ve vestavném provedení stále častěji stávají součástí kuchyňské sestavy. Toto řešení je velmi praktické, i když nás přijde dráž než vinotéka ve volně stojícím nebo závěsném provedení. Ale ani to není pravidlem – pořídíme-li si vinotéku v luxusní povrchové úpravě, získáme krásný kus nábytku, čemuž však bude odpovídat i cena. Vinotéky se liší i dispozicí. Současný trh nabízí jak malé vinotéky, v nichž můžeme archivovat pouze několik lahví, tak vinotéky, v nichž lze skladovat stovky lahví, a navíc i velké karafy. Také příslušenství a programy mají vinotéky rozdílné. Některé lze například ovládat pomocí LC displeje, jsou vybaveny uhlíkovými filtry, stmívatelným osvětlením, a zapomeneme-li dovřít dvířka, upozorní nás zvukovým signálem. Ale to jsou pouze příklady šikovnosti moderních domácích vinoték. Vinotéky se samozřejmě liší i cenou. Můžete si koupit typ za pět tisíc nebo za cenu více než desetkrát vyšší.

Datum vydání: 24. 9. 2015

Edit: Alena Vondráková