Babí léto
Začátek podzimu je romantické období, kdy se na zahradě odehrává velkolepý karneval květů a barev. Na záhonech se setkávají zářivá letní „sluníčka“: janeby, třapatky či afrikány s klasickými květy podzimu: jiřinami, astrami a chryzantémami. A je to krásné.
Během babího léta se obraz zahrady ze dne na den rychle mění, každý den nás překvapí nové barvy a vůně. Nepromeškejte proto ani jeden den a načerpejte z podzimní přírody co nejvíce energie, jíž příroda překypuje.

Fialové trsy hvězdnic se barvou natolik odlišují od většiny jiných podzimních rostlin, že rozhodně upoutají pozornost všech lidí
KDYŽ BARVY HRAJÍ NA BUBEN
Žlutá a oranžová, červená a purpurová, růžová a fialová, to jsou barvy, které se pospolu sejdou v neuvěřitelně sytých tónech snad jen na podzimní zahradě. Jejich záři a energii si můžete uchovat ve svém nitru po celou zimu. Zkuste si zapisovat do paměti tvary, barevné tóny i jejich proměny, abyste si je později v zimě mohli snadněji vybavit. Filmový záznam by mohl vypadat asi takto: jako velká barevná mávátka se kymácejí u plotu zahrady mohutné stvoly slunečnice a trsy zlatobýlu. Fascinující podívaná je i na vysoké, růžově kvetoucí sasanky, jejichž opakem jsou sršnaté a bohatě kvetoucí nachové třapatky. A jak jim to ladí ve společnosti rozchodníků, ploštičníků, podzimních hořců, omějů a aster! A když se trochu zabarví listí…

Podzimní květiny jsou většinou natolik statné, že je můžeme smíchat a vysázet nahusto. Vznikne tak pestrá směsice zkrášlující babí léto barvami.
KDYŽ KVETOU HVĚZDNICE
Hvězdnice (podzimní astra) se podobá kopretině a patří k nejoblíbenějším květinám konce sezony. Astry sice mohou vykvétat již od časného léta, většina z nich je však v nejlepším od podzimní rovnodennosti do zámrazu. Díky různým barvám a růstovým formám – od polštářků až po dvoumetrové obry – lze astry vysadit téměř na každém slunném stanovišti. Z několika stovek druhů více či méně náročných rostlin rodu aster je u nás oblíbená hvězdnice no- voanglická a novobelgická s nápadnými – většinou s modrofialovými nebo červenými – květy a oranžovým či žlutým terčem uprostřed. Astry patří k vytrvalým rostlinám pěstovaným více let na jednom stanovišti, jejich vrcholným obdobím však nejčastěji bývá konec léta a podzim, kdy houževnatě kvetou až do zámrazů. Méně druhů pak rozkvétá už na jaře nebo v létě. Například hvězdnice alpská začíná kvést už od května. Výsadba hvězdnice se osvědčila jak pro vytvoření celého koberce květů, tak i volně mezi stromy nebo jako lem podél cesty. Sází se společně s vysokými rozchodníky, listopadkami, japonskými sasankami, okrasným zelím a do podzimu kvetoucími růžemi.

Zlatobýl kanadský zplaňuje na rumištích, ale jeho vysoké trsy také zkrášlují četná zahradní zákoutí.
ŠÍPEK DO VÁZY, KDOULE DO PRÁDLA
K podzimu neodvolatelně patří i hojnost plodů, a to nejen v užitkové zahradě. Koho by neokouzlily lesklé malvice šípků, oranžové kuličky hlohyně, střapce jeřabiny, kvadrátky rakytníku či žluté a aromatické plody kdoulovce. Pokud nevyužijete jejich dekorativnosti v podzimním aranžmá, zkuste si s plody zahrát (třeba s partnerem) haptickou hru. Samozřejmě naslepo.
KDYŽ RUDNE PSÍ VÍNO
K obrazu podzimu patří i proměny listí, třeba právě klasického psího vína na plotě (přísavník pětilistý). Červenými až šarlatovými podzimními listy ovšem nejvíce vyniká japonský javor, zajímavě se barví i opadavé azalky, skalníky, brsleny, kaliny, dřišťály a muchovník. Koncem října a v listopadu nastupuje žlutá v podobě žlutě zbarveného listí okrasných stromů a keřů, především břízy, vajgélie, okrasného rybízu, tavolníku, botanických růží a lísky. Díky podzimnímu chladu se intenzivněji vybarví i listy otužilejších trvalek: čím větší je rozdíl teplot mezi dnem a nocí, tím je zbarvení listů intenzivnější a výraznější. Například listy funkií a kapraďorostů budou najednou svítivě žluté, listy šalvěje fialovomodré, bergénie a kakosty získají purpurově červený tón.
Více informací se nachází v říjnovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Foto: Zdeněk Roller
Datum vydání: 6. 10. 2016