Babí léto
Začátek podzimu je romantické období, kdy se na zahradě odehrává velkolepý karneval květů a barev. Na záhonech se setkávají zářivá letní „sluníčka“: janeby, třapatky či afrikány s klasickými květy podzimu: jiřinami, astrami a chryzantémami. A je to krásné.
Během babího léta se obraz zahrady ze dne na den rychle mění, každý den nás překvapí nové barvy a vůně. Nepromeškejte proto ani jeden den a načerpejte z podzimní přírody co nejvíce energie, jíž příroda překypuje.
KDYŽ BARVY HRAJÍ NA BUBEN
Žlutá a oranžová, červená a purpurová, růžová a fialová, to jsou barvy, které se pospolu sejdou v neuvěřitelně sytých tónech snad jen na podzimní zahradě. Jejich záři a energii si můžete uchovat ve svém nitru po celou zimu. Zkuste si zapisovat do paměti tvary, barevné tóny i jejich proměny, abyste si je později v zimě mohli snadněji vybavit. Filmový záznam by mohl vypadat asi takto: jako velká barevná mávátka se kymácejí u plotu zahrady mohutné stvoly slunečnice a trsy zlatobýlu. Fascinující podívaná je i na vysoké, růžově kvetoucí sasanky, jejichž opakem jsou sršnaté a bohatě kvetoucí nachové třapatky. A jak jim to ladí ve společnosti rozchodníků, ploštičníků, podzimních hořců, omějů a aster! A když se trochu zabarví listí…
KDYŽ KVETOU HVĚZDNICE
Hvězdnice (podzimní astra) se podobá kopretině a patří k nejoblíbenějším květinám konce sezony. Astry sice mohou vykvétat již od časného léta, většina z nich je však v nejlepším od podzimní rovnodennosti do zámrazu. Díky různým barvám a růstovým formám – od polštářků až po dvoumetrové obry – lze astry vysadit téměř na každém slunném stanovišti. Z několika stovek druhů více či méně náročných rostlin rodu aster je u nás oblíbená hvězdnice no- voanglická a novobelgická s nápadnými – většinou s modrofialovými nebo červenými – květy a oranžovým či žlutým terčem uprostřed. Astry patří k vytrvalým rostlinám pěstovaným více let na jednom stanovišti, jejich vrcholným obdobím však nejčastěji bývá konec léta a podzim, kdy houževnatě kvetou až do zámrazů. Méně druhů pak rozkvétá už na jaře nebo v létě. Například hvězdnice alpská začíná kvést už od května. Výsadba hvězdnice se osvědčila jak pro vytvoření celého koberce květů, tak i volně mezi stromy nebo jako lem podél cesty. Sází se společně s vysokými rozchodníky, listopadkami, japonskými sasankami, okrasným zelím a do podzimu kvetoucími růžemi.
ŠÍPEK DO VÁZY, KDOULE DO PRÁDLA
K podzimu neodvolatelně patří i hojnost plodů, a to nejen v užitkové zahradě. Koho by neokouzlily lesklé malvice šípků, oranžové kuličky hlohyně, střapce jeřabiny, kvadrátky rakytníku či žluté a aromatické plody kdoulovce. Pokud nevyužijete jejich dekorativnosti v podzimním aranžmá, zkuste si s plody zahrát (třeba s partnerem) haptickou hru. Samozřejmě naslepo.
KDYŽ RUDNE PSÍ VÍNO
K obrazu podzimu patří i proměny listí, třeba právě klasického psího vína na plotě (přísavník pětilistý). Červenými až šarlatovými podzimními listy ovšem nejvíce vyniká japonský javor, zajímavě se barví i opadavé azalky, skalníky, brsleny, kaliny, dřišťály a muchovník. Koncem října a v listopadu nastupuje žlutá v podobě žlutě zbarveného listí okrasných stromů a keřů, především břízy, vajgélie, okrasného rybízu, tavolníku, botanických růží a lísky. Díky podzimnímu chladu se intenzivněji vybarví i listy otužilejších trvalek: čím větší je rozdíl teplot mezi dnem a nocí, tím je zbarvení listů intenzivnější a výraznější. Například listy funkií a kapraďorostů budou najednou svítivě žluté, listy šalvěje fialovomodré, bergénie a kakosty získají purpurově červený tón.
Více informací se nachází v říjnovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Foto: Zdeněk Roller
Datum vydání: 6. 10. 2016