Beton nejen na podlaze

Čím vyniká beton? Pevností v tlaku, odolností, trvanlivostí či skvělou akumulací tepla. Pro tyto cenné vlastnosti stojí za to využívat ho i ve stavebnictví 21. století.

 

Pro některé stavební aplikace má ovšem klasický beton i své nedostatky: vysokou hmotnost, tepelnou a zvukovou vodivost nebo špatnou opracovatelnost. Proto přicházejí na řadu technologické inovace, které se snaží posílit silné stránky materiálu a oslabit jeho slabiny. A daří se jim to! Jsou však také aplikace, kde například vysoká hmotnost betonu může být výhodou a dodávat stavbě stabilitu. Zveme vás tedy na procházku po betonových podlahách i stavbách.

 

Čtyři tváře betonové podlahy

Beton užitý jako podlaha se nazývá potěr. Rozeznáváme čtyři základní typy: litý beton využitý jako potěr, litý anhydritový potěr, beton ze zavlhlé betonové směsi a skupinu takzvaných suchých podlah. Každý z uvedených typů podlahy je specifický, má své výhody i nevýhody a leckdy ještě několik modifikací uvnitř dané skupiny.

 

Litý beton: pevný a drahý

Tento typ betonové podlahy je nejpevnější, ale také nejdražší, protože jeho realizace vyžaduje pečlivou přípravu. Nejprve je nutné vytvořit tzv. vanu: Izolace z polystyrenu je pečlivě překryta slepenou polyetylenovou fólií tak, aby při lití směsi beton nemohl zatéct pod polystyren. Směs je namíchána přímo z betonárny a má v sobě hodně vody, takže je třeba dbát na to, aby se při postupném vysychání betonu nedeformovala podlaha zejména v rozích místností. Jinak je litý beton samonivelační (sám se srovnává do roviny), čemuž ještě napomáhají vibrace pomocí dlouhé tyče, které odstraňují vzduchové kapsy v betonu. Výhodou je rychlost práce (za jediný den lze vytvořit cca 1 000 m2 podlahy) i skutečnost, že se tato technologie hodí pro pokládku podlahového vytápění. Naopak velmi obtížně se zde realizuje drobný spád pro odtok vody v koupelně, garáži či na terase.

 

Anhydritový potěr: ne do vlhka

Potěr na bázi síranu vápenatého (anhydritu) je rovněž směs, kterou vám přivezou předem namíchanou z betonárny, ale může mít různou pevnost v tahu za ohybu (20 MPa, 25 MPa, 30 MPa – třídy F4, F5, F6). Rozdíly vznikají změnou množství síranu vápenatého: Čím více je ve směsi chemie, tím vyšší je pevnost. Dodatečné modifikace pro zvýšení pevnosti nejsou možné. I anhydritový potěr je samonivelační, tedy relativně snadno vytváří rovinu. Povrch se také musí vibrovat, aby ve směsi nezůstávaly vzduchové kapsy, shodná je i rychlost realizace (1 000 m2 za den). Zpracování směsi je jednoduché a nevznikají deformace rohů, ale práce vyžaduje obdobnou přípravu (izolační podklad z polystyrenové „vany“ s PE fólií). Cena je oproti litému betonu výrazně nižší. Výhodou je dlouhá zpracovatelnost směsi a možnost vytvořit podlahu menší tloušťky (při dokonalé přípravě podkladu již od 30 mm). Anhydritový potěr má podstatně vyšší tepelnou vodivost než beton a dokáže dokonale obklopit rozvod podlahového vytápění. Zároveň má ovšem nižší tepelnou setrvačnost. Beton tak sice prohřeje podlahu pomaleji, ale vydrží déle hřát. Anhydrit nelze použít v prostředí s výraznou vlhkostí: Když se namočí, ztrácí svoji pevnost až do doby, než vyschne. Vadí mu také vibrace.

 

Zavlhlá směs čili „cementová mazanina“

Podlaha ze zavlhlé betonové směsi je strojově hlazená. Má sice menší pevnost, ale ta stále bohatě stačí pro běžné rodinné domy i byty. Potěší výrazně nižší cenou. Protože beton není litý, ale pouze zavlhlý, nedochází k přehnané hydrataci, takže při tvrdnutí (odpařování vody) nehrozí změny tvaru a deformace v rozích místností. Zavlhlá směs je velmi variabilní, bez potíží můžete realizovat spády podle potřeby. Není nutná důkladná příprava před realizací (PE fólie), protože směs nikam nezateče. Kvalitní beton ovšem vznikne jen díky řádně provedenému procesu hydratace, který trvá několik dnů (vytvrdnutí 24 hodin, pak tři dny kropení vodou). Srovnávání betonu do roviny je namáhavá ruční práce, která je podstatně pomalejší (maximálně 250 m2 za den). Chcete-li vytvořit zátěžovou podlahu (např. v garáži), hodí se využít armovací sítě.

 

 

Suché podlahy: rychlost a lehkost

Výhodou suchých podlah je, že podlaha nezanáší do stavby dodatečnou vlhkost, čímž umožňuje rychlý postup výstavby bez technologických přestávek. Nízká hmotnost navíc předurčuje suché podlahy pro bezpečné provádění rekonstrukcí bez nadměrného zatížení stávající konstrukce domu. Často bývá řešení hrubé podlahy suchou cestou využíváno také u moderních i starších dřevostaveb. Prostor orámovaný dřevěnou obvodovou konstrukcí a základovou deskou, která nemusí být vždy rovná, se vyplní vyrovnávacím podsypem (suchým potěrem) na bázi cementu či umělého kameniva, překryje izolační vrstvou (minerální vata nebo polystyren) a případně ještě vrstvou podlahového vytápění. Následně celou konstrukci zakryjí speciální sádrokartonové, sádrovláknité nebo cementové desky. Díky možnosti kombinovat podlahové dílce s vhodným podsypovým či samonivelačním materiálem vyrovnáte bezpečně i značné nerovnosti podkladu.

 

Povrch podlahy snadno a rychle

Chcete inspiraci pro pohodlnou a rychlou povrchovou úpravu betonové podlahy? Vyzkoušejte dlaždice Fortelock. Rekonstrukci podlahy v garáži s nimi zvládnete svépomocí za jediné odpoledne. Jde o plastovou dlažbu českého výrobce. Unikátní podlahové řešení je vyrobeno ze 100% PVC a spojuje jednoduchost, praktičnost, elegantní vzhled i odolnost. Vybírat si můžete z několika dezénů a mnoha barev, které mezi sebou lze kombinovat. Snadno si vytvoříte nájezdové pruhy, pracovní zóny nebo hravé vzory pro oživení garáže, ale třeba také domácí pracovny či kancelářských prostor ve firmě. Dlaždice Fortelock nabízejí dlouhodoou životnost, tepelnou i zvukovou izolaci a úsporu nákladů. Odolný zámkový systém umožňuje nejen pohodlnou pokládku svépomocí, ale v případě, že bydlíte jen v podnájmu, také bezproblémové rozebrání a odvoz do nového bydliště. Plastové dlaždice výborně odolávají poškození a jsou opatřeny systémem odvodných kanálků Air Flow, které zabraňují zadržování vody a napomáhají průchodu vzduchu pod dlažbou. Tím se eliminuje tvorba plísní. Jednotlivé typy dlažby Fortelock se liší mírou zátěže a viditelnosti spojů.

 

Lehké betony pro stavební aplikace

Ale pokročme od podlah ke svislým konstrukcím stavby. Praktické uplatnění při výstavbě rodinných a menších bytových domů nacházejí především technologie lehkých betonů. Ty můžeme rozdělit do tří skupin: na lehké konstrukční betony, betonové skořepinové tvárnice a pórobeton. Vedle výrazného odlehčení betonového materiálu přináší tato linie technologických inovací ještě další bonusy: lepší opracovatelnost a nižší tepelnou i zvukovou vodivost.

 

Lehké konstrukční betony

Jejich typickou vlastností je nízká objemová hmotnost (1 100 až 2 000 kg/m3). Té dosahují zpravidla pomocí tepelně upraveného přírodního keramického plniva (keramzit nebo perlit). Keramzit je nadýchaný pórovitý granulát hnědé barvy, který se sám o sobě uplatní v zahradách i ve stavebnictví (izolační zásypy stropů, plochých a zelených střech). Pórovitá zrnka perlitu jsou podstatně menší, bílá či šedobílá, a slouží k zateplení nebo zlepšení akustiky objektu (zdicí a omítkové malty, perlitové zásypy, vylehčené sádrové omítky). Oba lehké přírodní granuláty procházejí ve výrobě tepelným zpracováním (expandací) za teplot kolem 1 000 °C. Výsledkem expandace je zvětšení objemu výchozí suroviny až na desetinásobek. Vytvoří tak pórovité plnivo pro výrobu lehkého konstrukčního betonu, které vyniká izolační schopností, pevností, mechanickou odolností a trvanlivostí, vzdoruje vlhkosti, mrazu i ohni. Hlavní stavební aplikací je lehký keramický beton (Liaporbeton), který je vylehčen keramzitem a tvoří ucelený systém pro výstavbu rodinného domu. Jeho pevnost i trvanlivost se dá srovnat s běžnými betony, poskytuje však lepší zvukovou i tepelnou izolaci, snadnou opracovatelnost, zdravé vnitřní mikroklima a vysokou tepelnou odolnost. Může být hutný (větší pevnost), nebo mezerovitý (lepší akustika). Užitečnou stavební aplikaci s pórovitým plnivem tvoří také perlitbetony, které tepelně izolují základy nebo obvodové konstrukce domu. Zde je plnivem expandovaný perlit. Patří sem také provětrávané fasádní obklady z vibrolisovaného perlitbetonu (Stavoblock, Lifebrick Therm), které prodyšně zateplují a zároveň odvlhčují zdivo.

 

Betonové skořepiny

Od poloviny 20. století se v západní Evropě (hlavně ve Francii a Belgii) rozvíjí technologie betonových skořepinových tvárnic. Její pomocí můžete účinně snížit náklady na hrubou stavbu a šetřit i provozní náklady na vytápění. Rozměrově přesné tvárnice jsou uvnitř duté a zdí se plným dnem vzhůru! Také skořepinová výstavba tvoří variabilní systém pro celý dům (obvodové i vnitřní zdivo, stropy) a prokazuje dlouhou životnost, vysokou pevnost, mrazuvzdornost, nízkou nasákavost a paropropustnost. Pokud kladete důraz na energeticky úspornou výstavbu, dosáhnete izolace jednak pomocí vzduchu uzavřeného v dutinách, jednak pomocí vnitřního zateplení ze speciálních panelů, jež působí zároveň jako zvukový izolant.

 

Pórobeton

Jde vlastně o beton vylehčený vzduchovými bublinkami, který se vyznačuje snadnou manipulací i tvarovatelností, díky níž vzniká jen minimum stavebního odpadu. Vlajkovou lodí nízkoenergetické výstavby jsou termoizolační tvárnice Lambda YQ tloušťky 45 nebo 50 cm, z nichž lze už dnes realizovat pasivní domy bez zateplení! Perfektně utěsněné a do detailu vyladěné obálce stavby pomáhají také systémové Ytong omítky pro vnější i vnitřní použití. Se zdivem spolupůsobí a pomáhají vytvářet ideální mikroklima uvnitř domu. Vedle tvárnic a překladů nabízí systém také díly pro výstavbu stropu, střechy či schodů. Tyto masivní prvky dále zlepšují tepelnou izolaci stavby a zvyšují celkový komfort bydlení. Ve stropě lze vést například instalace pro řízené větrání, systémové řešení střechy zase zabraňuje letnímu přehřívání. Schodišťové díly výrobce dodává připravené na míru podle projektové dokumentace, montáž na místě je vlastně stavebnice.

 

Speciální betony

Většina speciálních betonů se využívá především pro dopravní stavby nebo stavby většího rozsahu. Výjimku tvoří jen pohledový beton, jehož estetické vlastnosti lze využít i pro fasády budov (nabízí zvláštní povrchové struktury, neomítá se). Základním cílem ostatních speciálních betonů je zvýšení konstrukční pevnosti a odolnosti materiálu. Prostý beton je totiž pevný v tlaku, nikoli však v tahu. Pro zvýšení pevnosti v tahu lze beton vyztužit. Častá je kombinace s železnou výztuží (železobeton), ale používají se také výztuže z kabelů, jež se napnou a vnášejí do betonu tlak (předpjatý beton), případně vyztužení výchozího materiálu různými typy vláken či drátků (vláknobeton, drátkobeton). Moderní, zatím netradiční příměsi do betonu představují uhlíková či polymerová vlákna, která výslednou pevnost materiálu zvýší až o desítky procent. Jedním z kompozitních materiálů budoucnosti je sklobeton, který se skládá z portlandského cementu, skleněných vláken, anorganického plniva a dalších přísad pro dosažení maximální odolnosti v konkrétních podmínkách. Výrazné zpevnění výchozího materiálu přináší také technologie vakuovaného betonu: Podtlak při výrobě odsaje přebytečný vzduch a vodu, čímž urychlí tvrdnutí a tuhnutí. Již krátce po zpracování vykazuje materiál mimořádnou pevnost. Za zmínku stojí rovněž ohnivzdorný a žáruvzdorný beton. Tato technologická inovace, která účinně chrání materiál i celou stavbu proti požáru, spočívá v úpravě betonu za vysokých teplot. Žáruvzdorný beton se před použitím vypaluje, nejodolnější úprava s šamotovou drtí odolá i teplotám do 1 300 ºC.

 

text Vít Straňák

foto se souhlasem firem Českomoravský beton, 1Ku1, Fermacell, Flomat, Lias Vintířov, Be-Tong, Stavoblock

Datum vydání: 16. 7. 2021

Edit: Andrea Moudrá