Břečťan a jeho podoby

Stálezelený břečťan dokáže přijmout jakoukoliv podobu, záleží jen na tom, kam jej vysadíme. Umí přežít i tam, kde by ostatní rostliny živořily.

Stejně dobře se dokáže plazit po zemi, jako šplhat do výšky, s jeho pomocí můžeme na zahradě vytvořit i poetická zákoutí.
Břečťan potěší všechny, kdo touží po soukromí. I z obyčejné opory z latěk či pletiva časem vytvoří hustou, neprůhlednou clonu, za kterou zůstanou nevítané pohledy nebo nevzhledná kůlna. Šanci má břečťan i u chalup a domů, kde vytváří kolorit zabydlenosti a omšelosti.

Břečťan pomocník

Příjemné je, že zelený břečťanový štít brání přístupu vlhkosti, částečně izoluje a snižuje tak náklady na vytápění. Pokud má však omítka či zdivo trhliny, může do nich břečťan svými přísavnými kořeny proniknout a poškození zhoršit.
Břečťanový porost může sloužit i jako bezúdržbová náhrada trávníku, hlavně na obtížně udržovatelných místech zahrady, například ve svazích, nebo mezi hustým porostem keřů a stromů, kde bychom trávu obtížně sekali.

Břešťan proti plevelu

Využít ho lze i jako půdopokryvnou rostlinu pro zakrytí ploch s nekvalitní půdou nebo hrubou navážkou, kde by tráva nerostla. Hodí se i na stinná a sušší místa pod stromy, které není lehké osázet, protože se zde většině rostlin nevede. Někdy vznikne i atraktivní koberec, který je tak hustý, že plevel nemá sebemenší šanci.
I na vstupní brance bychom si měli dát záležet, zvlášť když sousedí s ulicí. K oživení přispěje vysoký uzavřený oblouk, ať zděný či kovaný porostlý břečťanem. Z každé strany zasadíme jednu rostlinu a čekáme… Ke spojení dojde po pěti až šesti letech.

Břečťan na stromě

Naskytne-li se příležitost, vyšplhá břečťan po kmeni stromu a někdy se zabydlí i v jeho koruně, což oceňují ptáci, kterým poskytuje úkryt i obživu.
Břečťan však není parazit, stromy neokrádá ani o vodu ani o živiny. Živé, ale i mrtvé dřevo, včetně jinak nevzhledných odumřelých stromů potřebuje pouze jako oporu, takže zdravé jedince nijak neohrožuje. Problém může nastat až když pohltí u větve hostitele a ten začne kvůli chybějícímu světlu skomírat.

Břečťan popínavý (Hedera helix)

Roste po celé v Evropě až po jižní Skandinávii. V našich listnatých a smíšených lesích roste v nížinách i pahorkatinách. Postupně se rozrůstá v podrostu a na silně zastíněných místech vytváří husté koberce. Pokud narazí na silnější kmen stromu, pne se po něm do koruny až do výšky dvaceti metrů.
K podkladu se uchycuje příčepivými kořínky. Zprvu nikam nespěchá, soustřeďuje energii do kořenů, ale zhruba po čtyřech letech vystartuje a nic ho v růstu nezastaví. Vyšplhat může až do výšky dvacet pět metrů.

Netypické olistění

Listy břečťanu jsou neopadavé, kožovité, lesklé a tmavě zelené, u šlechtěných rostlin i různě zbarvené a na stonku střídavě uspořádané. Mají tři až pět laloků s bělavou žilnatinou.
Běžným jevem je tzv. různolistost. Ta nastává, když je rostlina starší a lodyhami dosáhne i na osluněná místa, což bývá na vrcholu zdí a skal nebo v korunách stromů.
Lodyhy se stávají pevnějšími, vystoupavými, listy ztrácejí typický trojlaločný tvar a náhle jsou vejčité, kosočtverečné, více lesklé a podobají se listům šeříku.

Květy a plody

Pozměněné lodyhy břečťanu na koncích vykvétají, poupata se otevírají v září či říjnu. Drobné, zelenožluté kvítky jsou seskupeny do okolíků a lákají na zahradu množství hmyzu. Rostlina začíná nakvétat ve stáří osm až deset let.
Dekorativní plody zrají v dubnu a květnu a vypadají jako borůvky – jsou kulaté, dužnaté, černé až černomodré s třemi až pěti semeny uvnitř. Bobule bez problémů a rádi konzumují ptáci, ale pro lidi jsou plody jedovaté.

Magický a léčivý

Břečťan je dlouhověká rostlina, podle některých zdrojů se může dožít až pěti set let. Má protizánětlivé účinky, je součástí sirupů proti kašli a přisuzují se mu magické účinky již od dob Keltů.

Pěstování?

Sazenice (nebo řízky) břečťanu vysaďte nejlépe na stinné a vlhké místo – ideálně v únoru či v březnu do středně těžké a dobře propustné zeminy. Břečťan sice potřebuje vodu, ale nesnáší přemokření.

Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller

Datum vydání: 24. 4. 2019

Edit: