Domy ze dřeva na mnoho způsobů

V roce 2017 překročil podíl dřevostaveb na trhu rodinných domů 14 %. I když ve srovnání například se Skandinávií, kde se staví čtyři pětiny domů ze dřeva, je to poměrně málo, zdá se, že se jim daří postupně překonávat zakořeněnou tradici zděných domů.

Ačkoliv statistiky hovoří jasně o vzrůstající oblibě, nedokáží prozradit, čím si ji dřevostavby vysloužily. Můžeme se jen dohadovat, že zde jistě sehrávají důležitou roli pozitivní zkušenosti uživatelů, rychlost výstavby, ekologické cítění, lepší informovanost a možná ze všeho nejvíc tlak doby na výstavbu energeticky úsporných domů. V této oblasti totiž vynikají.

Pasivní vzorová dřevostavba firmy Lucern je navržena pro maximální úsporu nákladů a plnou automatizaci díky inteligentnímu systému řízení domácnosti. Samozřejmostí je větrání s rekuperací, vytápění a ohřev vody zajišťuje tepelné čerpadlo vzduch-voda, které v létě dokáže pomocí teplovodního podlahového vytápění i chladit. www.lucern.cz

Co je dřevostavba?

Málokdo si dnes pod pojmem dřevostavba představí jen klasický srub, ale možná nemáme dostatečnou představu o jejich mnohotvárnosti. Dřevostavba je totiž jakýkoli objekt, který má základní nosnou konstrukci ze dřeva nebo z materiálů na bázi dřeva. Nabídka možných technologií je velmi široká. I dnes je možné postavit dům vyhlížející jako tradiční srub či roubenka, který však nabídne moderní komfort včetně nízkých nároků na spotřebu energie na vytápění.
Častěji však mají dřevostavby podobu moderních domů, které se na pohled neliší od zděných, mohou být i klasicky omítnuté. A stejně jako se liší vnější vzhled dřevěných staveb od těch původních, je odlišný i používaný materiál. Masivní kulatinu, trámy, prkna a fošny nahradily lepené hranoly a deskové materiály z drcené dřevní hmoty – dřevotřískové, dřevoštěpkové, dřevovláknité, cementovláknité… A aby dřevostavby vyhověly současným nárokům na tepelnou izolaci budov, nemůže v konstrukci domu chybět tepelná izolace. Z hlediska konstrukčního se v současné době nejvýrazněji prosazují rámové (sloupkové) konstrukce, montované domy z prefabrikovaných sendvičových panelů či konstrukce z vrstveného masivního dřeva.

Co mohou nabídnout?

Výhodou všech typů dřevostaveb je suchý proces výstavby, dřevostavbu je proto možné postavit velmi rychle, dokonce i v zimním období. V tomto směru vévodí montované dřevostavby, jejichž technologie umožňuje smontovat hrubou stavbu na předem připraveném základu v řádu dní, záleží na stupni prefabrikace. Další nespornou výhodou dřevostaveb je možnost stavět domy s velmi nízkou potřebou energie na vytápění. Sendvičové konstrukce umožňují dostatečnou tloušťkou izolační vrstvy dosáhnout požadovaného stupně energetické úspornosti, a to i parametrů pasivního domu. A další výhodou je, že se těchto hodnot dosahuje při relativně malé celkové tloušťce stěn. Můžeme tedy bez nadsázky tvrdit, že jsou úsporné i z hlediska prostorového díky příznivému poměru obytné plochy vůči zastavěné.

Čeho se obáváme?

Nejčastější je strach z ohně, vždyť dřevem se také topí. Něco jiného jsou však polínka, a něco jiného je dřevo v konstrukci domu. Tam vznícení oddaluje přirozená vlhkost, která se musí nejdřív odpařit, hořením pak vzniká zuhelnatělá vrstva, která brání okysličování a postupování požáru, přičemž dřevo prakticky nemění svou tuhost a únosnost. Navíc dnes používaný lamelový lepený materiál se vyznačuje vyšší hustotou, a tedy ještě vyšší požární odolností. Dřevěný dům stejně jako zděný musí být navržen tak, aby splnil současné přísné bezpečnostní normy. O tom, proč se nemusíme bát ohně v dřevostavbě více, než v tom zděném, bychom mohli vyprávět ještě dlouho. Pro ilustraci uveďme příklad požáru zděné historické knihovny ve Výmaru, kde při požáru v roce 2004 zabránil ničivým účinkům ohně strop masivní dřevěné trámové konstrukce. Anebo připomeňme, že v minulosti docházelo k požárům dřevěných domů především kvůli hořlavým střešním krytinám a jiskrám vyletujícím z komínů. Mimochodem až do doby Marie Terezie často dřevěným.
Druhým strašákem je strach z hniloby, plísní či dřevokazného hmyzu. Všem těmto škůdcům se však daří jen při zvýšené vlhkosti dřeva. Zvýšení vlhkosti může mít příčinu buď ve špatně vyřešeném konstrukčním detailu, nebo neodborné montáži či nesprávném užívání stavby. Je-li tedy dům správně navržen, postaven a používán, dřevo zůstává dostatečně suché, a tedy zdravé.

Novostavba, ale k nerozeznání od klasické poloroubené chalupy, poskytuje současný komfort. Roubení tvoří hoblované trámy, mezery mezi trámovím jsou vyplněny pružnou minerální vlnou a na přechodnou dobu pěti až sedmi let, dokud dřevo pracuje a vysychá, překryty dřevěnou lištou. Poté je možné vyplnit spáry tmelem. Vzhled je uzpůsoben krajovým zvyklostem a přáním majitelů. www.roubenkyroubal.cz

Difuzně otevřenou či uzavřenou?

Základním předpokladem toho, aby zůstalo dřevo v konstrukci suché, je správně navržená skladba obvodových stěn. V dobře utěsněném domě, kterým musí dřevostavba nutně být, nemohou vodní páry volně unikat, mají tendenci vnikat do konstrukce a kondenzovat v místech, kde teplota v konstrukci klesá pod určitou teplotu, takzvaný rosný bod. Škodí v konstrukci dlouho neviditelně, a její neblahé působení mnohdy odhalíme, až když je pozdě. Proto je nutné nepřipustit kondenzaci par v konstrukci.
Existují dva odlišné způsoby řešení, jak toho dosáhnout. U takzvaných difuzně uzavřených staveb se vlhkosti zabraňuje, aby do stěny pronikla, a to pomocí parozábrany. Pak může být jako tepelná izolace použit málo průvzdušný polystyren. Nevýhodou je vysoká náročnost na pečlivou realizaci tak, aby parozábrana nebyla nikde porušená, byly správně provedeny všechny konstrukční detaily a aby nebyla poškozena ani později, například při zavěšování nábytku.
Z tohoto důvodu si poslední dobou získávají větší oblibu difuzně otevřené konstrukce, které s vnikáním vlhkosti počítají a umožňují prostup vodních par z interiéru vně domu. Pro názornost jsou tyto stavby přirovnávány k funkčním textilním materiálům, třeba bundě, která je nepromokavá a zároveň prodyšná – tedy umožňuje odvod vody z těla člověka, který zůstává v suchu a v teple. Skladba stěny musí být proto navržena tak, aby do konstrukce nevstupovalo z vnitřní strany více vlhkosti, než z ní bude na vnější straně unikat. Vstup vodních par se pouze omezí pomocí parobrzdné fólie nebo desky. Jako tepelná izolace se používají prodyšné materiály – minerální nebo skelná vlna. Toto řešení je finančně náročnější, ale snadněji se vypořádá s případným poškozením.

Nízkoenergetickou dřevostavbu s difúzně uzavřenou skladbou obvodové stěny navrhla Ing. arch. Jaroslava Merhoutová. Proti přehřívání v letních měsících je dům chráněn pomocí předokenních žaluzií a pevného lamelového slunolamu. www.lucern.cz

TYPY DŘEVOSTAVEB

Sendvičové konstrukce

Sendvičové stavby kombinují dřevo s dalšími materiály, zejména tepelnou izolací, funkčními foliemi či deskami. Nejčastější jsou rámové – sloupkové konstrukce, kde konstrukci tvoří rám opláštěný deskovým materiálem a vyplněný tepelnou izolací. Opláštění se u nich podílí na nosné funkci stěny, na rozdíl od méně častých skeletových staveb, u nichž tvoří nosnou konstrukci dřevěný skelet. Sendvičové stavby je možné realizovat celé přímo na staveništi nebo z prefabrikovaných panelů. Výhodou prvního způsobu je vysoká variabilita a možnost realizace na pozemcích, kam nemá přístup těžká technika, výhodou montovaných staveb je především rychlost realizace.

Stavby z masivního dřeva

To jsou sruby a roubenky. Rozdíl mezi nimi je především v nároží stavby: u roubenek je sestava vodorovných trámů vázána tesařskými spoji, u srubů jsou trámy překříženy pomocí dlabů. Výhodou je především zdravé mikroklima, stěny velmi dobře vyrovnávají tepelné rozdíly a jsou odolné vůči velké vodě. Nevýhodou může být rustikální vzhled, který omezuje možnost využití v místech, kde nemají tyto stavby tradici.

Stavby z masivních panelů

Jsou nejmladším systémem dřevostaveb. Nosný systém stěny tvoří v celé její ploše dřevěný materiál, tak zvané CTL panely vyrobené z masivních, křížem vrstvených dřevěných lamel. Panely mohou být nejen stěnové, ale i střešní. Výhodou je, že je dřevo přiznané v interiéru, zevně je konstrukci nutné opatřit tepelnou izolací a finální fasádní vrstvou.

Nadace dřevo pro život

Podporuje dřevo jako domácí obnovitelnou surovinu pro každodenní využití, a tím chrání naše neobnovitelné zdroje i pro další generace. Každoročně organizuje velké množství aktivit, kterými pomáhá posilovat zodpovědný přístup veřejnosti k životnímu prostředí.
Každoročně vyhlašuje Anketu Dřevěná stavba roku. Do ročníku 2018 právě probíhá přihlašování. Od 14. 2. 2018 je možné hlasovat na www.drevoprozivot.cz.

Jak udržet dřevostavbu v suchu

Výška základové desky musí být minimálně 300 mm nad terénem, popřípadě je možné zvolit jiný způsob založení, například na zemních vrutech.
Hydroizolace musí být kvalitní, aby spolehlivě zabránila vzlínání vlhkosti do stavby.
Skladba obvodových stěn musí být navržena tak, aby nedocházelo ke srážení vlhkosti v konstrukci. Riziková místa spolehlivě odhalí test vzduchotěsnosti (Blower Door Test).
Při stavbě je nutné použít dostatečně suché dřevo, vlhkost nesmí být vyšší než 15 %.
Je nutné zajistit dostatečné větrání, nejlépe řízené s rekuperací tepla.

Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem a Nadace dřevo pro život

Více informací se nachází v lednovém vydání z roku 2018, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu na www.floowie.com/cs/zobrazeni/pekne-bydleni-1-2018 nebo www.nasobchod.cz/index.php?oid=3973.

Uložit

Uložit

Edit:

Komentáře

Napsat komentář