Hurá na dřevo!

Přípravu dřeva na zimu můžete brát jako relax, jako svého druhu sport, ale také jako dřinu, po níž vás jen bolí záda a ruce máte plné mozolů. Záleží samozřejmě na tom, kolik dřeva vás čeká, ale významně rozhoduje i to, s jakým vybavením se do práce pustíte.

Pomocníky, kteří vám ušetří čas i námahu, oceníte ve chvíli, kdy vám na zahradu přivezou fůru dřeva, ale i tehdy, když potřebujete pokácet starý strom. Sekeru či klasickou pilu nejspíš užijete také, ale chystáte-li pravidelně dřevo na zimu – do krbu, kamen, pak uvítáte motorovou pilu, štípačku dřeva a na odpad se bude hodit štěpkovač či drtič.

POŘÁDNÁ PILA JE ZÁKLAD

Nabídka motorových pil představuje výrobky různé kategorie určené pro různé druhy práce. Setkáte se s dělením podle konstrukce a výkonu motoru na hobby pily, pily farmářské a profesionální. „Do kategorie hobby pil patří elektrické i benzinové řetězové pily, které se používají na příležitostné práce. Jsou určené k řezání menšího množství palivového dřeva a k běžným pracím v zahradě, například k prořezávání stromů a podobně,“ říká Jiří Vorlíček ze společnosti Husqvarna. O jaký typ pily se jedná, zjistíte podle objemu válce, výkonu motoru a hmotnosti. S hobby pilami lze kácet malé stromy, odvětvovat nebo připravovat palivové dřevo, přičemž elektrické hobby řetězové pily se používají tam, kde je dostupný elektrický proud 220 V nebo kde jsou na obtíž výfukové zplodiny – například v uzavřené dílně. Farmářské neboli poloprofesionální pily se hodí těm, kteří řežou s menší pravidelností, ale vyžadují dostatečný výkon motoru, snadné startování, pohodlné ovládání a bezpečnost. Profesionální motorové pily jsou pak určené pro každodenní práci v lese. Vedle dřevorubců si je rádi pořizují nadšenci, kteří ocení vysoký výkon, kvalitní provedení, komfortní ovládací prvky, dlouhou životnost. Nevýhodou pro příležitostného uživatele je zejména vyšší cena.

BENZINOVOU, NEBO ELEKTRICKOU?

Zásadní dělení pak představuje pohon pily. Benzinové pily jsou nezávislé na zdroji energie, lze s nimi pracovat kdekoli. Při pracích v dílně, kolem domu či na stavbě, v dosahu zdroje elektrické energie, se uplatní pily elektrické. „Při koupi myslete ale na to, že by vás mohl kabel při práci limitovat. Tyto pily mají pak výhodu – tišší chod a nenáročnou údržbu. Po práci je stačí jen očistit od pilin a prachu. Na přípravu palivového dřeva na celou zimu ale vhodné nejsou, tam se hodí více benzinové,“ vysvětluje Jan Schlumperger z Mountfieldu. I v segmentu řetězových pil dnes existují akumulátorové výrobky. Nabízejí tichý provoz a snadnou obsluhu, přitom ale bez omezení v pohybu a zplodin. Kromě toho mají velmi nízkou úroveň vibrací i hmotnost. Na jedno nabití můžete s pilou pracovat přibližně půl hodiny.

Co musí pila mít?

Dekompresní ventil

u pil s benzinovým pohonem usnadňuje nastartování, protože snižuje kompresi motoru, nemusíte vynaložit tolik síly

Poloautomatický sytič

pomáhá snadnému startování studeného motoru

Palivová pumpička

pro snadnější start, opakovaným stisknutím se načerpá benzin z palivové nádrže do karburátoru, není třeba několikanásobně tahat za startovací šňůru

Antivibrační systém 

tlumení vibrací v rukojetích snižuje při práci námahu paží a rukou

Snadný přístup ke vzduchovému filtru

u kvalitních motorových pil odšroubujete kryt filtru bez nářadí

Regulace mazání

umožňuje nastavit dávkování mazacího oleje pro konkrétní pracovní podmínky, což ocení především profesionálové

Odstředivé předčištění vzduchu

díky vzdušnému víru se do motoru nedostanou nečistoty, ale jen čistý vzduch

Bezpečnostní brzda

systém, který automaticky ve zlomku vteřiny zastaví řetěz, a to při aktivaci bezpečnostní páky nebo při zpětném rázu

SPRÁVNÝ VÝBĚR

Před nákupem pily byste měli mít jasno, co s ní budete chtít zvládnout. Výběr pak řiďte i technickými parametry. Mezi nejdůležitější patří objem motoru, který má přímý vliv na výkon pily. Zajímat vás musí také délka lišty. Platí, že čím delší je lišta, tím je nutný výkonnější motor. A také, že pro hobby uživatele je optimální používat lištu doporučenou výrobcem. „Za optimální lze v kategorii hobby považovat lištu dlouhou cca 40 cm. Použití delší lišty, např. 45 cm, již vyžaduje silnější motor – minimálně 2,4 kW,“ podotýká Jiří Vorlíček. Zajímat by vás mohl i typ motoru. Benzinové pily dnes obvykle používají dvoutaktní spalovací motory kvůli nižší hmotnosti. Díky moderním technologiím mají nižší emise i spotřebu paliva.

POHODLÍ A BEZPEČÍ

O tom, zda se vám bude s pilou dobře pracovat, rozhoduje i hmotnost. Lehká pila se ovládá snáz a práce s ní není tak únavná. Nízké váhy je dosaženo použitím kvalitních a lehkých materiálů. Pily mají i propracovanou ergonomii. Konstrukce podporuje přirozený pohyb a umožňuje kontrolu nad každým úkonem. Dobře se drží ve všech pracovních pozicích, snadno se startuje, má nízkou hladinu vibrací, vysoko položené těžiště. Neméně důležité jsou bezpečnostní prvky, jimiž jsou ale pily vybaveny běžně, ne-li povinně. Standardní je například řetězová brzda aktivovaná setrvačností nebo rukou a zachytávač přetrženého řetězu.

Objem a výkon motoru řetězových pil:

Kategorie            
Hobby pily             
Farmářské/poloprofesionální pily     
Profesionální pily

objem motoru        
do cca 40 ccm        
cca 50 až 60 ccm     
od 40 do 90 ccm         

výkon motoru
do 1,5 kW
do cca 2,5 kW
od cca 1,8 do 7 kW

A TEĎ ROZŠTÍPAT!

Pokud budete připravovat jen pár polínek na občasné zatopení v krbu, případně třísky, postačí vám sekera, jestli ale musíte rozštípat již zmíněnou fůru na zimu, pak uvítáte štípačku, s níž to půjde nesrovnatelně lépe a rychleji. Vybírat můžete mezi štípačkami horizontálními a vertikálními, poháněnými elektromotorem nebo spalovacím motorem. Nejpoužívanější jsou stroje s elektromotorem, jejichž schopnosti ocení hlavně majitelé krbů či krbových kamen. Přístroje se spalovacím motorem jsou určené spíše profesionálům, a to pro vysoký výkon a schopnost vyvinout větší tlak – i několik desítek tun. Tento parametr rozhoduje o tom, jak dlouhá, silná a tvrdá polena budete moci štípat. Pohybuje se v rozmezí 4 až 10 tun. Menší štípací tlak – kolem 5 tun nabízí horizontální štípače, na které se špalky pokládají „naležato“. „Výhodou je u nich ale menší velikost, nižší hmotnost a také snadná obsluha. Vhodné jsou pro příležitostné zpracování dřeva v menším množství, zpracují polena o průměru až 25 cm a o délce do přibližně 50 cm,“ vysvětluje František Turek z Mountfieldu. Vertikální štípačky jsou proti tomu určeny pro zpracovávání většího objemu dřeva a silnějších špalků, například stroj s tlakem 10 tun zpracuje polena o průměru až 40 cm a o délce od cca 30 do 130 cm.

Pomohou s odpadem

Máte prořezáno, pořezáno, naštípáno? Zbývá ještě poradit si s větvemi, které jsou častým odpadem při práci na zahradě. I s nimi vám může poradit přístroj, a to zahradní drtič nebo štěpkovač. Co umějí?

Drtiče

Jsou vhodné pro zpracování odpadu, který vzniká po prořezávání a zmlazování ovocných stromů i keřů. Nejžádanější nabízejí možnost drtit větve až do průměru 45 mm. Praktické jsou modely vybavené kolečky, které usnadňují přemísťování. Některé typy jsou vybaveny průhledným plastovým boxem, který usnadňuje kontrolu naplnění. Většina drtičů zpracovává dřevní hmotu pomocí soustavy rotujících nožů. Vzniklou jemnou dřevní drť lze pak využít jako základ do kompostu nebo se dá zužitkovat i jako kvalitní mulč.

Štěpkovače

Tyto stroje pomocí jakési frézky automaticky vtahují větve do vnitřního mechanismu stroje a mění je na cca 2,5 cm dlouhé štěpky; ty lze využít jako mulčovací materiál, po proschnutí i jako palivo do krbových kamen a kotlů. Stroje jsou velmi stabilní, pro snadnou manipulaci mají velká kola.

IDEÁLNÍ ŠTÍPAČKA

Ideální štípačku vybírejte podle možnosti všestrannějšího využití. Praktičtější je rozpětí štípání třeba od zmíněných 30 do 130 cm, což umožňuje polohovatelnost pracovního stolu. Hodí se také možnost omezení výše zdvihu štípacího klínu stejně jako snadná manipulace se strojem pomocí koleček. „U vertikálních štípaček uživatel ocení variabilní konstrukci klínu, která dává na výběr, zda polena půlit nebo rovnou čtvrtit,“ dodává František Turek. O míře pohodlí při práci i o bezpečnosti rozhodu- jí u štípaček hlavně robustní konstrukce a použití kvalitních materiálů – laicky řečeno stroj nesmí být ošizen na železe. Kromě koleček a polohovatelného pracovního stolu se hodí třeba pevné madlo, v případě vertikálních strojů obouruční držení štípačky, které šetří fyzické síly a zabraňuje poranění při práci. Na trhu převažují hydraulické štípačky. Můžete se setkat i s mechanickými horizontálními typy. Ovládají se nohou a jsou určeny jen pro příležitostné štípání malého objemu dříví, polen o průměru cca 20 cm dlouhých do 45 cm. Pokud jde o parametry štípaček, zásadním údajem je kromě štípacího tlaku výkon motoru. Čím vyšší v dané kategorii, tím lépe. „Větší výkon znamená nejen větší sílu, a tedy i možnost dosáhnout vyššího a stabilnějšího tlaku, ale výkonnější motor se tolik nenamáhá a nepřehřívá, což má vliv na životnost stroje. U elektrických motorů se spíše potkáte s pojmem příkon,“ upozorňuje Petr Bodlák ze společnosti Garland. Mezi parametry najdete také „rychlost štípání a rychlost zpět“. „Každý sloup se štípacím klínem má určitou rychlost při štípání a potom se musí vrátit zpět do výchozí polohy. Součet obou rychlostí dává čas, který potřebujete na rozštípnutí jednoho polena. Čím rychlejší, tím samozřejmě lepší,“ vysvětluje Petr Bodlák. Rozhodovat může i výška štípacího stolu. Informuje, do kolika poloh lze nastavit stůl či přídavný stůl, což ovlivňuje možnost štípat různé délky polen. Důležitá je i výška základny, která by měla být u těch nejmohutnějších štípačů nízká, protože tam se pracuje s těžkými poleny a je namáhavé zvedat je do velké výšky. U horizontálních štípačů je zase příjemný podstavec, díky němuž člověk může pracovat ve vzpřímené poloze, a tudíž pohodlněji.

Více informací se nachází v říjnovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Uložit

Datum vydání: 6. 11. 2015

Edit: Kateřina Nová