Natíráme dřevo a kov

Dřevu škodí vlhkost, ale i slunce, houby či hmyz. Železu zase kyslík. Zajistit ochranu těchto dvou materiálů před rizikovými faktory jde snadno pomocí nátěrů.

Na dřevěné povrchy můžete používat krycí barvy, nebo naopak transparentní nátěry, které nechávají prosvítat původní barevnost i kresbu dřeva.

 

Krycí barvy

Obsahují vysoký podíl pigmentu a obecně lépe a déle chrání dřevo před UV zářením. Vyžadují méně časté obnovení nátěru a poskytují také lepší ochranu proti vodě i znečištění. Kvalitní krycí barvy na dřevo mohou být vodou ředitelné, syntetické nebo na bázi přírodních olejů a vosků. Zatímco vodou ředitelné barvy schnou rychleji a mají nižší obsah těkavých látek, syntetické barvy (např. alkydové) poskytují silnější ochranu proti povětrnostním vlivům a jsou vhodné pro náročnější podmínky.

Lazury zdůrazňují kresbu

Jako lazurovací laky se zpravidla označují tenkovrstvé a silnovrstvé lazury s minimálním podílem pigmentu v některém odstínu dřeva. Poskytují dřevu povrchovou či hlubší (v případě tenkovrstvých lazurovacích laků) ochranu a zároveň jemné barevné tónování jeho povrchu. Lazury mohou být syntetické (alkydové nebo akrylátové na bázi rozpouštědel) nebo vodou ředitelné. Výrobky s obsahem rozpouštědel potěší vysokou pronikavostí, vodou ředitelné lazury jsou maximálně šetrné k životnímu prostředí. Tenkovrstvé lazury pronikají hluboko do podkladu a neodlupují se, zato postupně zvětrávají po vrstvách. Účinnější ochranná povrchová vrstva vzniká právě nanesením několika nátěrů po sobě. Silnovrstvé lazury vytvářejí neprodyšnou povrchovou ochrannou vrstvu a jsou vysoce vodoodpudivé. Doporučují se proto především pro nátěry rozměrově stabilních stavebních dílů, například oken a dveří.

Přírodní i syntetické oleje

Na podobném principu fungují olejové nátěry na dřevo, které pronikají hluboko do jeho struktury a poskytují mu intenzivní ochranu. Obsahují přírodní nebo syntetické oleje, které chrání dřevo před vlhkostí, plísněmi a hnilobou. Tento typ nátěru také zachovává přirozený vzhled dřeva a podtrhuje jeho texturu. Oleje odpuzují vodu, ale přitom zůstávají prodyšné, což zajišťuje přirozenou cirkulaci vlhkosti. Olejové nátěry jsou také ekologičtější a šetrnější k životnímu prostředí než některé jiné nátěrové systémy. Nicméně mohou být náchylné k poškrábání a vyžadují pravidelnou obnovu, protože olej se časem vytrácí. Oproti lazurám mají tu výhodu, že se neolupují a ušetříte si tak námahu s broušením celého povrchu.

Laky na dřevo

Jsou speciální nátěry na vodní i syntetické bázi určené pro použití v náročných podmínkách. Obsahují vysoce odolné složky, které poskytují dřevu ochranu proti vodě, UV záření a mechanickému poškození. Vytvářejí tvrdý a lesklý či matný povrch, který zachovává vzhled dřeva. Mezi jejich výhody patří výborná odolnost proti vodě a povětrnostním podmínkám. Při obnově nátěru je potřeba celý povrch dřevěného prvku zbrousit a nalakovat znovu.

Ochrana impregnací

Impregnace na dřevo se používá ještě před nanášením olejových barev a lazur. Je jednou z možností, jak chránit dřevo nejen na povrchu, ale i do hloubky a posílit tak jeho odolnost před škůdci, houbami, plísní nebo hnilobou. Při impregnaci je nutné dostat chemické látky do profilu dřeva. Ty je možné aplikovat nátěrem či namáčením, nebo rovnou koupit dřevo ošetřené tlakovou impregnací. Například v případě smrku jde kvalitní impregnace 3 až 7 mm do hloubky. Borovice je dobře naimpregnovaná, pokud látka pronikne bílou částí dřeva (jádro ale impregnovat nelze). Dub je úspěšně ošetřen, pokud je napuštěn 3 až 6 mm do hloubky průřezu, bukové dřevo lze impregnovat do hloubky 10 až 20 mm.

Zrádné rezavění

Rez, která se tvoří na povrchu železných a ocelových předmětů, je hydratovaný oxid železitý, který vzniká v důsledku působení vlhkého prostředí a kyslíku. Proces rezavění přitom bohužel nevytváří ochrannou vrstvu, což se děje u oxidů některých jiných kovů. Porézní vrstva postupně odpadává, odhaluje dosud nezasažený povrch, rezavění postupuje do hloubky a nakonec ocelový předmět či konstrukci zcela zničí. Prevencí proti rezavění jsou barvy k ošetření zrezivělého povrchu, nebo odstranění rzi a následné použití takové barvy. Obecně jde o to, aby se zamezil přístup kyslíku k povrchu železa či oceli.

Odstranění rzi

Menší předměty lze odrezovat namočením do lázně, která díky svému složení nežádoucí vrstvu rzi rozpustí a umožní její snadné mechanické odstranění. Osvědčeným prostředkem je například ohřátý dvouprocentní roztok kyseliny citronové. Podobně účinkuje i ocet, ať už v ředěném, nebo i neředěném stavu. Rozpuštěnou vrstvu rzi nejlépe očistíte ocelovým kartáčem a oplachem.

Natírejte podle stavu povrchu

Pokud jste odstranili rez, sáhněte po barvě určené právě na rez, případně použijte vícesložkové barvy, třeba na bázi polyuretanu. Existují různé varianty barev 2 v 1 nebo i 3 v 1 určené na rezavé nebo rzí ohrožené plochy. Barva pak může obsahovat odrezovací prostředek, základovou barvu i svrchní barvu. V případě, že chcete nátěr jen oživit nebo změnit, zvolte jednosložkovou vrchní barvu (syntetickou či vodou ředitelnou). Když jde o první nátěr kovového předmětu, je vhodné použít základovou barvu s antikorozní ochranou a doplnit ji vrchním nátěrem. Případně lze opět použít varianty barev 2 v 1 nebo 3 v 1.

 

---

Barvy na kov:
Vodou ředitelné neboli disperzní barvy se skládají z pojiva (pryskyřice, nitrocelulózy), pigmentu a vody. Po nanesení se vše spojí ve vodě a vytvoří film.
Syntetické neboli rozpouštědlové vznikají uměle (syntézou) a hlavním pojivem bývá polyuretan nebo akrylát, dále je tam pigment a rozpouštědlo. Existují polyuretanové (vhodné na větší povrchy), alkydové (na zábradlí, mříže, venkovní nábytek) a epoxidové (pro velmi namáhané plochy).

---

 

 

text redakce

foto archiv firem a Shutterstock

Datum vydání: 5. 7. 2025

Edit: Andrea Moudrá