Ping-pong v garsonce

Garsonku si nejčastěji zařizují mladí lidé pro své první samostatné bydlení. V době, kdy se bydlení stává hůře dostupné a rostou i nájmy, také pro starší obyvatele má smysl po odchodu dospělých dětí opustit velký byt a spokojit se s malým. A právě tak tomu bylo v tomto případě…

Pro obě věkové skupiny je důležité stanovit si priority: vědět, co v jediné místnosti skutečně potřebují ke svému životu, a bez čeho se naopak dokáží obejít. Zatímco mladý člověk si zařízení může pořizovat víceméně postupně, při stěhování z velkého bytu do malého je nejtěžší rozhodování, čeho se definitivně zbavit. Svou roli totiž hraje i osobní vztah k věcem, spousta předmětů spojená se vzpomínkami a zájmy.

Rozvaha předem vyloučí řemeslníky

Garsonka v novém developerském projektu má celkovou plochu 36 m2, obytná místnost o velikosti 27 m2 měla být současně kuchyní, jídelnou, obývacím pokojem, ložnicí a pracovnou. Oproti předchozímu, téměř dvousetmetrovému bytu tedy značný rozdíl. Majitelka měla alespoň tu výhodu, že o vybavení přemýšlela téměř rok a půl, než se dům postavil. Navíc mohla částečně zasáhnout už do projektu v rámci klientských změn. Na pomoc si přizvala kamarádku, architektku Věru Konečnou.

ROZHODUJÍ I DETAILY

Po vypracování studie interiéru se změnilo uspořádání koupelny (aby pohled z otevřených dveří nepadl nejprve na WC, ale naopak na umyvadlo se zrcadlem), upravila se poloha i otevírání dveří, ale především se připravila elektroinstalace pro navrženou kuchyňskou sestavu. Úpravy rozvodů až po nastěhování by nové bydlení nepříjemně zkomplikovaly. Vypínače a zásuvky v kuchyni odpovídají umístění spotřebičů, jinde dovolují postavit šatní skříně či knihovny, respektují pracovní stůl nebo televizor. Svítidla na stropě osvětlují podle skutečné potřeby jídelní stůl nebo relaxační koutek, snížený podhled nad kuchyní umožnil odtah digestoře a zapuštění úsporných LED bodovek.
Z původního velkého bytu chtěla majitelka zachovat hlavně knihovny se spoustou knih, pět jídelních židlí a jednu pracovní, ale také „mučicí“ stroj, který bude nahrazovat dřívější výšlapy do čtvrtého podlaží. A jako vzpomínku i několik obrazů a zasklených fotografií.

Velká kuchyň v malém pokoji

Za důležitou součást bytu považovala majitelka dostatečně velkou a správně fungující kuchyň, aby mohla bez potíží uvařit pro vnoučata při hlídání, pro sešlost rodiny nebo při návštěvách přátel. Sestavy do L nebo U mají v rozích špatně přístupný skladovací prostor, ale především tu neumožňují umístění spotřebičů a zásuvkových skříněk. Podle architektky je výhodnější je sestava ve dvou protilehlých linkách. Ostrůvek s varnou deskou a pracovní plochou poskytuje ještě další výhodu, pohled do místnosti a do zeleně navazující zahrádky.
Vysoké skříně kuchyně mají lesklá bílá dvířka, která místnost opticky nezmenšují, ani nepohlcují část denního světla. To je zvláště u malých bytů podstatná vlastnost. Ostrůvek, spodní skříňky a spodní řada nástěnných skříněk jsou pojaty jako kubusy vložené do hlavní hmoty sestavy, mají tedy odlišnou šedivou barvu. Protože jsou nízké, jejich hmota místnost pohledově tolik nezatěžuje.

PRO SPOLEČNÉ SEZENÍ

Jídelní stůl musel splnit dva požadavky – nebránit volnému průchodu od předsíně až do zahrady, přitom se k němu muselo vejít pět židlí. Ty jsou jedinými designovými prvky celého bytu (čtyři podle návrhu Marcela Breuera z roku 1928, pátá z počátku 60. let podle Vernera Pantona) a majitelce na nich hodně záleželo. Aby se všechny židle daly zasunout pod úzký stůl, jeho nohy jsou přišroubovány excentricky.
Deska stolu je ze stejného materiálu jako pracovní plocha a boční obklad ostrůvku, stůl s ním tvoří souvislou sestavu. Navázání stolu kolmo na ostrůvek nezabírá tolik místa jako jeho samostatná poloha a má ještě jednu výhodu: stačí dát židle stranou, stůl trochu odsunout a dá se na něm hrát ping pong. Sice na „trochu“ nestandardní šířce, ale pro první lekce vnuků prý postačující.

Pohodlné minimum

Pro celkové vnímání jsou nejpříjemnější prostory blížící se čtvercovému půdorysu, ale pro postupné oddělení několika funkcí by byla vhodnější mnohem delší místnost. V pokoji o rozměrech 6 x 4,5 metru, kde kuchyň s jídelnou zabírá téměř polovinu, už totiž moc místa na ostatní činnosti nezbývá. Skříně a knihovny jsou proto umístěny podél delších stěn, hloubka uzavřených skříní (navazujících na kuchyňskou část) je jen 40 cm, otevřené knihovny mají hloubkou 30 cm. Otevřené police jsou opticky méně hmotné, knihy navíc výrazně zlepšují akustiku. Mezi knihovny se vklínil pracovní stůl, před knihovny na protější straně se umístila pohovka (hůře dostupné police ukrývají knihy a časopisy, které se tak často nepoužívají). Na samostatnou postel už plocha opravdu nestačila, pohovka má tedy rozměr vyhovující každodennímu spaní, na míru vyrobenou zdravotní matraci a úložný díl na lůžkoviny. Při návštěvě se může rozložit na pohodlné dvojlůžko.

Okno do zahrady

Téměř celou jednu stěnu pokoje tvoří velké okno s nízkým parapetem a balkonovými dveřmi. Záměrně chybí záclony či závěsy, zelená zahrádka se tak stává přímou součástí bydlení a malý prostor se o výhled vizuálně zvětšuje. Okna jsou opatřena venkovními žaluziemi, které chrání večerní soukromí, případně zastíní okna při prudkém slunci. Ve dnech zvláště horkých může vzduch ochladit klimatizační jednotka. Ta je umístěna na terase, průduch se připravil už při stavbě.

Důležité maličkosti

Hluboké šatní skříně jsou umístěny v předsíni, je do nich začleněna i skříň úklidová. Aby se mohly využít typizované (tedy levnější) skříně o modulu 50 a 100 cm, musela se účelně vyřešit také přebývající délka 38 cm. Mezeru mezi dvěma skříněmi tak tvoří výklenek na rychlé odložení kabátů a obuvi. Skříně se zvolily s černým korpusem, ze stejného materiálu se vyřízl obklad zadní stěny a police. Dveře skříní už jsou ale bílé, takže splývají se stěnami, pouze jedny jsou zrcadlové, aby se samostatné zrcadlo už nemuselo nikde zavěšovat.
Koupelna je pro jednu osobu dostatečně prostorná, vešla se sem standardní vana, umyvadlo se skříňkami 80 cm i pračka. Původně plánované vysoké přizdívky pro vedení rozvodů se u vany a umyvadla snížily na 90 cm, aby se na ně pohodlně odkládaly šampony a další kosmetika. Umyvadlo stojí záměrně těsně u vany, aby se na zbývající místo vešel rozkládací sušák na prádlo. Nad žebříkový radiátor se ještě osadil držák na ramínka, kde se suší další oděvy a jsou tak už rovnou „ekologicky vyžehlené“…

SVĚTLO ZE ŽÁROVKY

Osvětlení jídelního stolu by mělo být nejdůležitější, tedy i nejvýraznější v celé obytné místnosti. Zde je však svítidlo velmi blízko digestoře a zbytečně by si vzájemně konkurovaly. Nízko zavěšená lampa má proto podobu jen velké žárovky.

MÍSTO I PRO VNUKY

Kousek volného místa zůstalo mezi ostrůvkem a pohovkou, ten využívají vnuci ke stavění kolejí a dalším hrám, v sousední spodní skříňce mají své hračky. Stojí tu také dětská „pantonka“, přisunutím společenského stolku získá mladší vnuk svoje vlastní stolování.
Zařízení bylo zvoleno v neutrálních barvách bílé, šedivé a černé, dostatečnou barevnost či zabydlenost zajišťuje přírodní dřevěná podlaha (doplněná židlemi) a zejména množství knih. Výjimku tvoří oranžová dětská židle, ta je však v bytě jen na dobu určitou.

Ing. arch. Věra Konečná

„Čím je plocha pro bydlení menší, tím pečlivější musí být rozvaha o každém kousku místa. Pokud se ale interiér podrobně řeší už předem, člověka pak nezaskočí chybějící prostor pro běžné denní úkony, které si ve velkých bytech většina z nás ani příliš neuvědomuje.“

Zabývá se architekturou bydlení, řeší především interiéry a přestavby bytů. Publikovala články o architektuře a bydlení v časopisech odborných i s tematikou bydlení. Pořádala soutěže pro studenty architektury nebo kurzy bydlení pro laickou veřejnost. Provozuje internetový časopis Bydlení IQ.

Kontakt:
775 143 385
konecna.21@gmail.com

VIZITKA BYTU

GARSONIÉRA V DEVELOPERSKÉM PROJEKTU

Užitná plocha: 36 m2
Podlahy: masivní dubová, v koupelně keramická dlažba 60 x 60 cm
Obklady: v koupelně keramika 60 x 30 cm
Okna: dřevěná eurookna

Text: Anna Rosůlková
Foto: Jaroslav Hejzlar

Edit: