Podívej, kvetou růže

6

Jsou zahrady, kde se začátkem léta uvelebíte na lavičce a hlavou vám kmitá jedna písnička o růžích za druhou: Gilbert Bécaud, Edith Piaf, spousta lidovek… A té vůně! Pro jiné majitele zahrad zase jako by růže byla sprosté slovo. Prý nejsou „in“ a je s nimi moc práce.

Opravdu dnes růže nejsou „in“? Spíše jen máme při jejich výběru klapky na očích. Pochopitelně stále mají svůj význam tradiční záhonky podél cestičky, kde v řadě vedle sebe rostou čajové růže, aby bylo co nařezat do vázy. S růžemi se ale na jakékoli zahradě dá doslova čarovat, jen se musíme seznámit s jejich různorodostí.

1

Klasické záhonové růže mají na rozdíl od čajových odrůd tenčí stonky a bohatší květy.

 

RŮŽE STOKRÁT JINAK 
Většinou známe klasické záhonové růže s řídce větveným stonkem a velkými plnými květy. Někdo má raději čajové odrůdy s menším množstvím pevných květů, jiným pěstitelům učarovaly polyantky obalené desítkami drobných květů. Za zvážení stojí i růže anglické. Zatímco „čajovky“ jsou nejkrásnější ve fázi květu napůl rozvitého, anglické odrůdy si drží krásu až do odkvětu. Nově se více prosazují stromkové růže, které mohou růst i uprostřed trávníku nebo obklopeny podrostem. Další skupinou jsou odrůdy skalkové, čili miniaturní. Nebo je libo ozvláštnit pergolu, treláž či zahradní branku? Pnoucí růže navodí tu správnou romantiku. Z drobnolistých botanických druhů lze dokonce vypěstovat i bonsai. Jen milovníci bahenních rostlin pro růže nenajdou uplatnění. Pro jistotu ještě dodejme, co růže není. Čínská růže se občas říká ibišku, růží z Jericha lidé míní buď vraneček, nebo zimolez, a slézová růže je prostě sléz.

2

Zbavme se předsudku, že růže je královnou květin. Pokud ji umístíme „jen“ do smíšené výsadby, bude jí to také slušet.

 

3

 

ZDE BY MĚLY KVÉSTI RŮŽE
Pokud chcete hrdě hlásat „Ano, já jsem pěstitel růží“, jsou pro vás nejlepším řešením klasické záhony. Ale proč by nemohly trochu meandrovat nebo vytvářet nepravidelné ostrůvky? Také není žádný hřích nakombinovat do popředí nižší kultivary a do pozadí či do středu něco vyššího. Okraje může lemovat zběhovec, rožec plstnatý nebo jiná plazivá trvalka. Stromkové růže mohou fungovat jako solitéry na trávníku nebo jako výškové dominanty vyšších květinových záhonů. Jenom je dobré sladit barvy a typy květů, aby se s kvetoucí růží netloukly. Skalkové růže se pochopitelně nejlépe vyjímají na skalkách. Mohou posloužit i k zakrytí různých svahů, nejlépe v kombinaci s plazivými jalovci, brčálem nebo s nízkými hostami, od kterých se barevně „odpíchnou“. Pnoucí růže se ve skutečnosti nepnou samy, musíme je vyvázat. Bohatě kvetoucí pnoucí růže je skvost. Vždy ale můžeme kombinovat dvě odrůdy s různou barvou květů nebo růži doplnit třeba velkokvětým plaménkem.

4

Treláž pnoucím odrůdám dodá pevný tvar.

 

Nízké trvalky opticky zakryjí prostor kolem kořenů a trubače, réva a další popínavky shora zarámují kvetoucí růže do zeleně.

 

5

Skalkové růže jsou nízké a obvykle hojně kvetou.

 

TROCHA BOTANIKY 
Zahradníci často mluví o botanických druzích. Tímto pojmem označují původní druhy pěstovaných rostlin, přirozeně se vyskytující v přírodě. Také růže mají své „botanické druhy“. Na celém světě jich roste ke dvěma stovkám. Jenom jedno zklamání: po „žlutých růžích z Texasu“ budete pátrat marně. Takový druh neexistuje. Druhy pocházející z přírody mají oproti vyšlechtěným kultivarům jednu nevýhodu: jejich květy nakvétají jeden po druhém během několika týdnů, ale jen jednou do roka. Výhodou botanických růží je jejich vitalita. Bývají to statné, poněkud rozevláté keře. Růži galskou nebo svraskalou je možné zastřihávat do živých plotů. Další výhodou botanických druhů jsou šípky, které si můžete nasušit do čaje nebo zpracovat na zavařeninu.

7

Růže šípková

8

Růže svraskalá

 

PĚSTUJEME RŮŽE 
Pokud růže vysadíme na lehké, výživné a propustné půdě, na místě dostatečně, ale ne pořád osluněném, pak máme půl práce hotovo. Na jaře přihnojíme a seřízneme, zastřiháváme odkvetlé květy a na zimu přihrneme ke kořenům trochu zeminy. Občas je třeba zakročit proti padlí, sviluškám nebo černé skvrnitosti listů. U botanických druhů a dalších křovitých růží, stejně jako u skalkových kultivarů, není prořezávání nutné. Pouze zkracujeme větve, aby se rostlina příliš nerozrůstala.

9

Růže žlutá

10

Majitelka zahrady nemá dost prostoru a potřebuje různorodé květy do kytic, proto vysadila pestrou směs odrůd.

Foto: Zdeněk Roller

Edit: