Proti vlhkosti (nejen) chemicky

Jestliže je obvodové zdivo domu vlhké, stavba vytváří nezdravé prostředí a celkově chátrá. Proto se vyplatí důkladná hydroizolace stavební konstrukce, která předejde všem problémům. Ale co dělat, když už se chyba stala?

Trvale snížit vlhkost ve zdivu je náročný úkol, který občas vyžaduje kombinaci několika metod vodorovné (dodatečné) sanace vlhkého zdiva. Dnes vám nabídneme jejich stručný přehled a blíže se zaměříme na metody chemické.

Při injektování zdiva pod úrovní terénu proti vzlínající vlhkosti je důležité doplnit rovněž svislou izolaci podzemní části zdiva a drenáž umístěnou pod úrovní injektážní clony. Imesta.


Přehled metod

Pokud byly při stavbě zanedbány plošné hydroizolace podlah a svislé izolace, dům začne vlhnout zdola a na řadu přichází vodorovná sanace. Čím dříve k ní přikročíte, tím lépe! Na výběr máte následující metody:

  • mechanické (vytvoření prostoru ve spodní konstrukci, do něhož se vloží hydroizolace),
  • vzduchové (vysoušení a průběžné odvádění vlhkosti ze zdiva proudem vzduchu),
  • elektrofyzikální (odvod vlhkosti pomocí stejnosměrného elektrického proudu),
  • chemické (vodorovná injektáž zdiva chemickým roztokem – pod různě velkým tlakem),
  • sanace povrchu (ošetření povrchu zdiva sanační omítkou, která umožňuje odvod vlhkosti).

Mechanické

Spodní konstrukce zdiva se obnaží, očistí a vytvoří se v ní volný prostor. Tento radikální mechanický zásah do stavební konstrukce lze provádět řetězovou či lanovou pilou (podřezávání zdiva), vrážením ocelových plechů nebo podsekáváním zdiva. Jestliže pro mechanický sanační zásah do zdiva angažujete profesionální firmu vybavenou speciálním zařízením, mělo by vám být odměnou dlouhodobě fungující řešení. Do volného prostoru ve zdivu se pak vloží hydroizolační vrstva, která mechanicky zabraňuje průniku vlhkosti do zdiva. Životnost vkládaných hydroizolačních materiálů je dnes opravdu vysoká. Zásadním způsobem ji může zkrátit jedině opomenutí některého podstatného detailu při realizaci. Jednou z chyb při realizaci svépomocí bývá, že spára proříznutá ve zdivu není následně vyplněna maltou. Injektáž spáry maltou je ovšem důležitá: Bez ní začne zdivo sesedat, což se projeví nejprve trhlinami v omítkách, ale často následují další deformace stavby včetně zkřížení oken a dveří.

 

Vzduchové

V případě vzduchových izolací zdiva jde o vysoušení a průběžné odvádění vlhkosti ze zdiva proudem vzduchu. Sanace spočívá ve vytvoření prostoru, který u stavebních konstrukcí zasažených vlhkostí umožní dostatečnou cirkulaci vzduchu. Proudící vzduch odvádí vlhkost z konstrukce do ovzduší. Tato metoda se hojně využívá zejména u starších staveb, kde již byly metody odvětrávání vlhkosti z konstrukce použity dříve. V podstatě jde o obnovení porušených, zazděných či ucpanýchvzduchových kanálů, které ve stavební konstrukci původně byly, nebo měly být. Touto metodou neriskujete vůbec nic a můžete ji kdykoli zopakovat. Zásah je velmi šetrný vůči stavební konstrukci domu. U konstrukce, která je již výrazně narušena vlhkostí, však toto mírné řešení zpravidla nestačí.

 

Elektrofyzikální

Elektrofyzikální metody fungují na principu elektroosmózy, kdy za působení stejnosměrného proudu dochází k cílenému pohybu vody v porézním prostředí. Osmóza je pohyb kapaliny polopropustnou membránou. Přesně na tomto principu průchodu kapaliny funguje i elektroosmóza. Voda, která má být odvedena, resp. držena mimo kapilární systém zdiva, se vlivem elektrického napětí pohybuje určitým směrem. Celý systém využívá skutečnosti, že se voda při průtoku elektrického proudu pohybuje vždy od kladného pólu k zápornému. Řídicí jednotka napájí soustavu kladných a záporných elektrod, čímž dojde k vysoušení stavební konstrukce s pórovitou strukturou na hodnoty stanovené normou. Dále je zdivo po několik desetiletí udržováno v suchém stavu. Tyto metody se většinou aplikují tam, kde již není možný žádný jiný (přímý) zásah do stavební konstrukce. Nikdy však elektroosmózu nezkoušejte svépomocí: potíže zde mohou působit elektricky neizolované kovové prvky, které byly v minulosti vkládány do zdiva (rozvod vody či vytápění, ocelové výztuhy konstrukce). V případě nevhodné aplikace hrozí i koroze kovových součástí stavby.

 

Chemické

Jako efektivní prostředek boje proti vlhkosti může posloužit rovněž speciální chemický roztok, který se napouští do zdiva. Hydroizolační vrstva se vytváří tím, že do zavlhlého zdiva navrtáte otvory, jimiž postupně napouštíte účinnou látku, která proniká hluboko do pórů, kapilár a trhlin stavební konstrukce. Tuto látku můžete napouštět s různou intenzitou – buď beztlakově (jen za působení hydrostatického tlaku), nebo pod zvýšeným tlakem. V obou variantách jde o chemickou injektáž, jejímž výsledkem je zaplnění určité zóny ve zdivu. Tato zóna pak vytvoří clonu, která brání vzlínání vlhkosti ve zdivu, při zvýšeném tlaku působí i proti tlakové vodě (více v rámečcích). Výhodu chemické injektáže představuje možnost řešení detailů přesně podle potřeb (vrty v rozích, koutech, v různých výškových úrovních) a také skutečnost, že ji zpravidla lze průběžně obnovovat. Nová injektáž se přitom provádí opět do původních otvorů ve zdivu, takže nehrozí narušení statiky objektu. Tuto opakovanou injektáž zvládnete bez potíží svépomocí.

 

Sanace povrchu

Tady nejde o plnohodnotnou metodu sanace, která by sama o sobě přinesla trvalý efekt. Sanační omítky totiž znamenají zásah pouze do povrchu zdiva. Jde tedy především o finální estetické řešení. Jedině v případě, že již v zárodku podchytíte mírně zavlhlé zdivo, může jít o jediné sanační opatření. Sanací povrchu u výrazněji zavlhlého a zasoleného zdiva neodstraníte příčiny vlhkosti, jen důsledky jejího působení oddálíte o 15 až 30 let (viz závěrečný rámeček). Každopádně však platí, že právě kvalitní úprava povrchu vlhkého zdiva výrazně ovlivňuje výsledek celé sanace.


Injektáž proti vzlínající vlhkosti

  • chemická injektáž vlhkého zdiva jen za působení hydrostatického tlaku funguje na principu impregnace zdiva. tím dojde k přerušení vzlínání vlhkosti.
  • injektážní látka se do zdiva aplikuje pomocí injektážních vrtů. ty jsou závislé na zvoleném typu injektážního prostředku.
  • výhodou této formy injektáže je, že se dá aplikovat také svépomocí, a to v cihelném, smíšeném i kamenném zdivu, následujícími způsoby:
    – horizontálně v úrovni podlah a terénu,
    – vertikálně propojovat rozdílné úrovně izolací,
    – plošně u zdiva pod úrovní terénu.

Orientační cena horizontální injektáže od 2 500 do 4 500 Kč/m 2 bez DPH.


Injektáž proti vzlínající a tlakové vodě

Tlaková injektáž betonové stěny. MCBauchemie

  • tlakové injektáže polyuretanovou pryskyřicí dosahují hydroizolační funkce polymerací injektážního polyuretanu s vodou obsaženou ve vlhkém zdivu, při níž dochází k několikanásobnému rozpínání (zvětšování objemu) polyuretanu a tím k utěsnění zdiva.
  • injektáž se provádí pomocí tlakového čerpadla a pakrů osazených do injektážních vrtů o průměru 12 až 14 mm v osové vzdálenosti 100 až 150 mm od sebe, v závislosti na vlhkosti, materiálovém složení a vazbě zdiva. Tlaková injektáž betonové stěny.
  • tlak injektování se odvíjí od masivu, do něhož se injektáž provádí. u zdiva se používají tlaky do 3,5 až 5 mPa podle stavu zdiva a pojiva, u betonových konstrukcí lze použít i vyšší tlaky.
  • tlakové injektážní izolační clony lze provádět v betonu, cihelném, smíšeném i kamenném zdivu:
    – horizontálně v úrovni podlah nebo terénu,
    – vertikálně propojovat rozdílné úrovně izolací,
    – plošně u zdiva pod úrovní terénu,
    – rubové injektáže pro zhotovení nové svislé hydroizolace bez výkopu,
    – lokálně utěsnit místa vodních průsaků,
    – k utěsnění dilatačních spár.

Orientační cena chemické tlakové injektáže od 3 500 do 4 600 Kč/m 2 bez DPH.


K čemu slouží sanační omítka?

  • za sanační se označuje taková omítka, která obsahuje více než 25 % vzduchových pórů v čerstvé maltě. ty po vyzrání omítky umožňují transport přebytečné vlhkosti ze zdiva ve formě vodní páry.
  • vzduchové póry v omítce plní ještě jednu důležitou funkci: slouží k ukládání stavebně škodlivých solí při jejich krystalizaci (brání zasolování zdiva). krystalizace solí totiž vytváří tlak, který poškozuje pevnost omítky a její celkový vzhled.
  • Sanační omítku byste měli aplikovat jako závěrečnou úpravu pokaždé, když realizujete některou z metod sanace vlhkého zdiva. zároveň však platí, že jako samostatná metoda sanace má jen omezenou životnost.

Finální úprava okolí sanovaného domu: Nezbytnou součástí drenáže jsou kontrolní šachty, které umožňují pravidelnou kontrolu a čištění systému. Imesta.

 

Text: Vít Straňák, foto: archiv firem

 

Edit: