Správně provedené obytné podkroví - stavební řešení a izolace

Když rodina roste, může spolu s ní růst i rodinný dům. Zpravidla jednodušší variantou je, aby rostl do výšky. Správně provedené obytné podkroví může být nejen romantické, ale i praktické.

V první části tématu si probereme „základní kameny“ správného stavebního řešení včetně izolace, ve druhé další veledůležitou otázku – prosvětlení obytného podkroví.

 

Rekonstrukce a úřední šiml

V případě, že se rozhodnete pro rekonstrukci původně úložné půdy na obytné podkroví, budete muset zhodnotit souhrn většího množství faktorů z oboru stavební techniky. Těmi nejdůležitějšími jsou sklon střechy (měl by být nejméně 35 stupňů), stav krovu, světlá výška prostoru (u rekonstrukce minimálně 230 cm, v novostavbě 260 cm) a možnost vedení potrubí či elektroinstalace. Kvůli těmto záležitostem budete hned zpočátku potřebovat stavební a technický posudek, a pokud bude příznivý, tak posléze i ohlášení stavby nebo stavební povolení. Jde totiž o změnu užívání stavby, leckdy dokonce i změnu jejího vzhledu. Pokud je nemovitost kulturní památkou anebo se nachází v památkové zóně, bude nezbytné požádat o souhlas s rekonstrukcí také památkový úřad (územní památkovou správu). V případě novostavby ovšem proběhne celý administrativní proces najednou – a proto bude jednodušší. Vyplatí se tedy pečlivě zvážit stavbu rodinného domu předem, abyste obytné podkroví vytvořili rovnou a ušetřili si čas i nervy.

Podkroví rodinného domu se střešní krytinou SATJAM Roof. Plechová krytina s nízkou hmotností a dlouhou životností, na výběr ocel nebo hliník. Foto Satjam

 

Krytina a střešní systém

Pokud celý systém střechy správně vytvoříte a vybavíte kvalitní krytinou, měl by vám spolehlivě sloužit nejméně 30 let. Skutečně kvalitní střešní krytiny dneška vám nabídnou ještě podstatně delší životnost. Betonové tašky 80 let, pálené až 100 let, krytiny z falcované oceli nebo hliníku rovněž 100 let, ručně štípaný modřínový šindel 60 až 80 let, břidlice z hlubinné těžby dokonce 150 let. Podstatné ovšem je, aby kvalitě krytiny odpovídala také kvalita materiálů, technologie i samotné realizace celého souvrství šikmé střechy (včetně zateplení, izolace proti hluku, vodě a ohni). Krytinu samotnou lze vybírat podle několika kritérií. Jednak podle předpokládaného zatížení sněhem a dalších přírodních podmínek dané lokality (vítr, déšť, sluneční svit, teplota). Pokud nejde o novostavbu, je podstatné stáří domu, hlavně stav a konstrukční únosnost jeho krovu.

Interiér rodinného domu Space, jehož projekt můžete získat zdarma při splnění podmínek iniciativy Smysluplné domy. Bonusem bude ucelený systém pro hrubou stavbu za garantovanou cenu. Foto Heluz

 

Konstrukce a estetika

Hlavním důvodem pro zpevnění starého krovu ovšem nebude hmotnost krytiny, ale především sněhová zátěž na střeše. Měl by vás zajímat také celkový stav konstrukce (podstřešní fólie, tepelná izolace, okapový systém, střešní okna). Z estetických důvodů je podstatná architektura domu a jeho okolí, krytina by měla ladit s fasádou. Důležitý je rovněž tvar a sklon střechy, stejně jako její členitost (nároží a úžlabí). Složitá střecha vyžaduje kvalitní a ucelený střešní systém. Správně navržená a provedená střecha by minimálně během následujícího desetiletí neměla vyžadovat žádný zásadní zásah. Zároveň však platí, že by všechny prvky střešního souvrství měly být snadno dostupné, abyste kvůli banální jednotlivé opravě nebo výměně nemuseli rozebírat celou konstrukci střechy.

Střešní konstrukce včetně izolace a odvětrání má zásadní vliv na obytné podkroví: v létě brání přehřívání, v zimě úniku tepla. Pokládka systému Tondach iRoof. Foto wienerberger

 

Mýty kolem plechu

Chcete mít v podkroví příjemně v zimě i v létě, ale tápete, jaký materiál na střechu zvolit? Dobrá zpráva – rozhodující není samotná krytina, ale kvalitní skladba vrstev pod ní. I moderní lehká plechová krytina tak může bez problémů nahradit klasické tašky, aniž by docházelo k přehřívání nebo únikům tepla. „Přestože plech je sám o sobě materiál s dobrou tepelnou vodivostí, termoizolační vlastnosti střechy sám o sobě nijak nezhoršuje. Záleží totiž na celkové skladbě střechy a správném návrhu a provedení vrstev tepelné izolace,“ vysvětluje Ing. Petr Tureček, produktový manažer společnosti Satjam, předního českého výrobce plechových střech. „V rámci rekonstrukce může být výhodou naopak nízká hmotnost plechové krytiny – lze ji tak využít i v těch případech, kde není vhodné přitěžovat stávající krov.“ Investoři mnohdy návrh střechy optimalizují na co nejnižší cenu a šetří na použitých materiálech. Taková střecha pak sice může plnit svůj účel z pohledu ochrany před povětrnostními vlivy, nezatéká pod ní, nebude ale mít patřičné parametry a neposkytne očekávaný komfort bydlení. Častou chybou bývá například nedostatečně provedené odvětrání, jehož důsledkem mohou být nevhodné vlhkostní a teplotní poměry v prostoru pod střechou.

 

Střecha musí větrat

V každé střešní konstrukci (bez ohledu na materiál zastřešení) se vyskytuje určitá míra vlhkosti, kterou je nutné dostatečně odvětrávat. Každodenní činností obyvatel stavby, jako je dýchání, vaření, praní a sprchování, vzniká vodní pára. Teplý vzduch z interiéru nasycený vodní párou prochází střešní konstrukcí. Když konstrukce neumožní dostatečné odvětrání, může vodní pára vlivem rozdílů teplot začít nadměrně kondenzovat na chladných površích, například ze spodní strany střešní krytiny, ale i na dřevu nebo kovu ve střešním plášti. U dřeva může vlivem zkondenzované vlhkosti dojít ke zhoršení jeho parametrů a v dlouhodobém horizontu i k jeho poškození a napadení hnilobou, plísněmi, houbami či dřevokazným hmyzem. U kovových konstrukcí zase dochází k postupné korozi. Zkondenzovaná vlhkost také může proniknout do tepelné izolace, čímž se zhorší její izolační parametry. Důsledkem jsou nevhodné teplotní a vlhkostní poměry v prostoru pod střechou. Nejvýraznější je tento jev v zimním období, kdy se obvykle zvyšuje interiérová vlhkost a rostou rozdíly vnitřních a venkovních teplot. Chybou je, pokud je větrací mezera nesprávně navržená nebo provedená, případně dokonce úplně chybí. Kromě popsaného poškození konstrukcí a problémů s tepelnou stabilitou prostoru to může vést také k zatékání a vzniku vlhkých map či plísní v podkroví. To vše zbytečně zkracuje životnost střešního pláště jako takového. Dostatečná větrací mezera mezi střešní krytinou a vrstvou tepelné izolace naopak bezpečně odvádí ze střechy nahromaděnou vlhkost a zabraňuje jejímu následnému protékání do tepelné izolace nebo interiéru. Tím pomáhá udržet tepelnou izolaci dlouhodobě v plné kondici a vytváří ideální prevenci také proti přehřívání podkroví.

 

Izolace na prvním místě

Naprostý základ obytného podkroví ovšem tvoří důkladná a plně funkční tepelná izolace prostoru. Jinak se totiž bude podkroví v létě přehřívat a pod rozpálenou střechou může být v největších vedrech téměř neobyvatelné, zatímco během zimy mohou prostory pod střechou opravdu nepříjemně promrzat. Podkrovní prostor bez řádného zateplení reaguje na změny teploty venkovního prostředí daleko citlivěji než místnosti chráněné svislým obvodovým zdivem. Navíc se zpřísňují také požadavky norem na tepelné ztráty, takže precizní provedení tepelné izolace tvoří nutnou podmínku pro úspěšnou kolaudaci obytného podkroví. Vrstva tepelné izolace může být nejen mezi krokvemi, ale i pod krokvemi nebo nad nimi. Největší význam má právě nadkrokevní izolace, která zabezpečí souvislou termoizolační vrstvu beze spár a tepelných mostů. Díky tomu je až o 45 % efektivnější než izolace mezi krokvemi a navíc nezmenšuje vnitřní prostor podkroví. Pro výsledek je ovšem podstatná nejen dostatečná tloušťka tepelné izolace, ale také její kombinace s vhodnou podstřešní fólií a správná skladba celého střešního pláště. Platí to i pro izolaci proti hluku, která při správném provedení dokáže zcela eliminovat slabinu plechových krytin. „Plech sice sám o sobě není dobrým zvukovým izolantem, v hmotě střešní konstrukce ale tvoří plechová krytina jen její minimální část. I zde má daleko větší podíl skladba střechy. Důležitý je tedy vhodný návrh skladby střešní konstrukce včetně odpovídajících izolačních vrstev,“ zdůrazňuje Ing. Tureček ze Satjamu. Například kamenná vata dokáže zajistit požadavky jak na tepelnou, tak i na trvalou akustickou izolaci bez ohledu na použitou krytinu.

 

Bránit přehřívání je cool

Chcete si tepelný komfort pojistit? Přehřívání střechy v letním období omezuje unikátní skladba střešního pláště Bramac COOL. Její základ tvoří betonové tašky s technologií STAR, které mají atraktivní, velmi hladký povrch a jsou mimořádně odolné a pevné. Zatímco povrch standardních betonových tašek tvoří pouze několik vrstev barvy, u tašek s technologií STAR je navíc aplikována vrstva vysoce probarveného mikrobetonu, která zaplní všechny nerovnosti a vytvoří dokonale hladký povrch. Vrstva mikrobetonu je přetažena i přes celou plochu předního řezu tašky. Toto vše zvyšuje ochrannou schopnost a odolnost krytiny před extrémními vlivy počasí a zajišťuje dlouhodobou stabilitu její původní barevnosti. Navíc mají betonové tašky STAR do povrchu integrované speciální pigmenty, které odráží třikrát více infračerveného záření než běžné tašky a snižují teplotu na spodní straně tašek až o 10 °C. Společně s vysoce reflexní fólií a nadkrokevní izolací BramacTherm tvoří unikátní skladbu střešního pláště s názvem Bramac COOL. Její jednotlivé složky zabraňují pronikání tepla do podkroví, aniž by přitom ztrácely svou izolační schopnost. Tato střešní skladba udržuje v podkroví příjemné klima v každé roční době. V létě vám ušetří nemalé peníze za klimatizaci, v zimě za vytápění.

 

 

text Vít Straňák

foto se souhlasem firem Heluz, Satjam, wienerberger

Datum vydání: 17. 9. 2025

Edit: