Stavme úsporně

Jakou spotřebu má váš dům? Nebo lépe, jakou spotřebu očekáváte od svého domu? Klademe si vůbec tuto otázku, když se rozhodujeme o tom, že si pořídíme nový rodinný dům? Nebo přemýšlíme hlavně o tom, jak má vypadat, jak má být velký?

Ať na tuto otázku odpovíme kladně či záporně, je jisté, že se jí při plánování nového domu nevyhneme. Ať je naší prioritou vzhled, velikost, množství místností, obývací pokoj navazující prosklenou plochou na terasu či třeba zimní zahrada, otázku energetické náročnosti nemůžeme obejít. Vše totiž souvisí se vším a vzhled domu stejně jako velikost určitě ovlivní to, kolik energie dům spotřebuje. A to nejen té na vytápění, ale i na veškerý provoz domu. Měli bychom být předvídaví, zajímat se o budoucí provozní náklady, protože to s velkou pravděpodobností bude finanční úvazek na celý život.

Je úsporný, či náročný?

Co to vlastně znamená, hovoříme-li o energetické náročnosti domu? Obvykle si pod tímto pojmem představujeme pouze to, kolik energie spotřebuje dům na vytápění. Pak se otázka energetické náročnosti zužuje jen na to, jak dobře je dům zateplen, z jakých je postaven materiálů. Každý dům však spotřebovává energii na osvětlení a ohřev vody, a stále více domů potřebuje k svému provozu také energii na chlazení či větrání, i energii na pohon čerpadel, ventilátorů a dalších podpůrných systémů. A jistě je logické, že spotřebu energie ovlivní velikost domu a dokonce i vzhled. Členitý dům bude mít větší potíže s udržením tepla v domě oproti domu kompaktnímu, jednoduchému prostě jen proto, že jeho povrch bude mít větší plochu, která přichází do styku s vnějším prostředím, odborně řečeno větší ochlazovanou plochu obálky budovy.

Předložte průkaz!

Jak tedy posoudit energetickou náročnost domu? Obdobně jako se elektrické spotřebiče prokazují energetickými štítky, slouží pro hodnocení domů průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Dům je v něm hodnocen pomocí více kritérií, která zohledňují kvalitu
obálky budovy, účinnost technických systémů, dodanou energii a primární energii v členění na obnovitelnou a neobnovitelnou. Podle těchto kritérií je zařazen do kategorie označené písmeny A až G. V současné době již není možné stavět domy, které energií zbytečně plýtvají. Pro získání stavebního povolení nebo souhlasu s ohlášenou stavbou je třeba energetickou náročnost průkazem doložit, přičemž dům musí spadat minimálně do kategorie C – vyhovující. Můžeme si však postavit dům s ještě lepšími parametry, který se nám odvděčí nižšími provozními náklady. Domy třídy B se nazývají úsporné, třída A patří domům mimořádně úsporným. Toto dělení přesně neodpovídá dnes tak často užívané klasifikaci na domy nízkoenergetické a pasivní, pro které je určující „pouze“ měrná potřeba tepla za rok.
Nároky na energetickou úspornost se budou ještě dále zvyšovat, trend směřuje k domům, v nichž se spotřeba energie bude blížit nule. Podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2010/31/EU o energetické náročnosti budov bychom se měli do roku 2020 naučit navrhovat a stavět pouze budovy s téměř nulovou spotřebou energie. I tato velmi nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů.

Základem je projekt

Veškeré úspory, ať se na ně díváme z jakéhokoliv hlediska, začínají u návrhu domu, respektive u výběru architekta, projektanta. Na něm záleží, jak bude dům vypadat, ale především jak bude dům fungovat. Dům je organismus, kde vše souvisí se vším, projektant či architekt musí dokázat skloubit naše představy priorit a možností se správným fungováním domu. Neměl by se proto soustředit jen na vzhled domu a jeho dispozici, ale rovnou s námi řešit i technickou stránku, především to, jak dalece úsporný dům chceme mít z hlediska energetického, jak ho vytápět, velmi důležitá je i otázka větrání.
Neznamená to však, že bychom nemohli využít i typový projekt či si třeba nechat postavit úsporný dům na klíč. Jejich výhodou je, že nabízejí již prověřená řešení. Většina firem
umožňuje úpravy projektu podle individuálních přání.

Proč je projekt tak důležitý? Protože o tom, kolik energie bude dům ke svému provozu potřebovat nerozhoduje jen to, z čeho a jak bude postaven. Budoucí spotřebu ovlivní již umístění domu na pozemku a jeho orientace ke světovým stranám, tedy to, jak dokáže využívat energii slunce. Ideální řešení směruje dům obytnými prostory ke slunci, jihu – jihovýchodu či jihozápadu, ne vždy to však pozemek umožňuje. Tedy nemusí to umožňovat snadno. Vymyslet řešení je právě na architektovi, který musí v tomto směru přizpůsobit i typový projekt. Projekt by měl umožnit, aby v zimě slunce vstupovalo hluboko do interiéru, v létě naopak zajistit, aby dům zbytečně nepřehřívalo.
Jak jsme již naznačili, energetickou úspornost ovlivňuje tvar domu i tvar střechy, především jejich členitost. Čím kompaktnější je dům, tím lépe z hlediska energetické úspornosti, obdobně patrový dům je na tom lépe než bungalov, který má při stejné obytné ploše větší plochu střechy.
Ke snížení tepelných ztrát domu může přispět i vnitřní dispozice například situováním místností s menšími nároky na vytápění na sever a naopak prosluněné obytné plochy využít k pasivním slunečním ziskům. Široké pole působnosti má architekt při návrhu stavebního systému, míře zateplení a kvalitě a velikosti prosklení. Zkrátka, architekt či projektant má v rukou všechny vazby, které ovlivňují fungování domu. Měl by proto již na počátku spolupracovat například s topenáři, a zvolený systém správně zakomponovat do projektu, a obdobně spolupracovat i s dalšími odbornými profesemi.

Nejde jen o energie

Přestože se zaměřujeme především na úsporu energií, návrh domu by neměl být této snaze zcela podřízen. Dům má především sloužit k pohodlnému a zdravému bydlení. Měl by tedy především vytvářet zdravé klima, zvláštní pozornost by měla být věnována kvalitě vzduchu, tedy dostatečnému větrání. To je v jistém rozporu se snahou o to, aby z domu neunikalo zbytečně teplo. Domy se dnes důkladně utěsňují a je v nich proto třeba velmi často větrat, a to i v noci, jinak je ráno v ložnici přebytek CO2 a naopak minimum kyslíku. To má za důsledek únavu, pocit nevyspalosti a při dlouhodobém stavu i následné zdravotní potíže. Kdo však větrá každé dvě hodiny a dokonce i v noci vstane a na pět minut otevře okno? Není vhodné řešit tento problém trvalým otevřením ventilačky či pootevřeným oknem. To vede k vysokým ztrátám tepla a vysoušení vzduchu.
Koncept domu by tedy měl řešit výměnu vzduchu, aby se vnitřní prostředí zbavilo přebytečného CO2, jiných škodlivin i vlhkosti efektivně, rychle, bez zbytečných tepelných ztrát. Rychlejšímu větrání napomůže správné rozmístění oken, aby se snadno vytvořil průvan. Zefektivnit větrání pomůže využití střešního okna, světlíku či jen vysoko položeného okna, aby se vytvořil komínový efekt. Částečně pomohou zlepšit výměnu vzduchu i různá větrací zařízení samotných oken, od mikroventilace až po důmyslné větrací systémy s rekuperací.
Nejúčinnějším a nejspolehlivějším způsobem větrání je instalace systémů řízeného větrání. Centrální větrací jednotky jsou napojeny na vzduchotechnické rozvody a jsou obvykle vybaveny rekuperačním výměníkem. Postarají se tedy o to, aby s odcházejícím vzduchem neunikalo i teplo. To předají ve výměníku čerstvému přiváděnému vzduchu. Existují i větrací jednotky, které je možné umístit decentralizovaně do jednotlivých místností.

Jak bude drahý?

O kolik zaplatíme více za energeticky úsporný dům? Vyplatí se úspora na provozních nákladech? To jsou velmi časté otázky. Ale ptáme se stejně třeba u nákupu elektrických spotřebičů? Váháme koupit ledničku v třídě A++, byť je o něco dražší než ve třídě B? Obvykle ne. Proč tedy nestavět dům z kvalitních materiálů, podle kvalitního projektu? Dům nám bude sloužit určitě déle než lednička. Přitom mezi konečnou cenou domu a provozními náklady neexistuje přímá závislost. Už z toho důvodu, že mnohá opatření jako dobrý koncept domu, jeho úsporný tvar, orientace, dispozice či pasivní solární zisky nijak nezvyšují investiční náklady. Je samozřejmé, že kvalitní dům bude vyžadovat kvalitní materiály, že za obvodovou konstrukci s nižšími tepelně izolačními vlastnostmi zaplatíme méně než za tu, která pomůže naplnit parametry mimořádně úsporného domu. Ani mimořádně úsporné domy nevyžadují speciální technologie, které by jejich pořízení prodražovaly.
Z toho všeho vyplývá, že investovat bychom měli především do kvalitního projektu, který zajistí součinnost jednotlivých faktorů nutnou pro úsporné fungování domu.
Ukazuje se, že dobře navržený dům může dosáhnout parametrů mimořádně úsporného při navýšení nákladů třeba jen o 10 % oproti domu odpovídajícímu kategorii C. Přitom by měl kromě nižších provozních nákladů zajistit i větší komfort bydlení.

Jak zlevnit stavbu?

• Na stavbu rodinného domu s velmi nízkou energetickou náročností je možné získat dotaci z programu Nová zelená úsporám – oblast B.
• Dotaci mohou získat jen ty domy, které splní poměrně přísná kritéria týkající se potřeby tepla na vytápění, kvality obálky budovy – tedy tepelně izolačních vlastností obvodových konstrukcí a střechy, i těsnosti budovy. Podmínkou pro získání dotace je i instalace systému nuceného větrání.
• Výška dotace je maximálně 300 000 Kč pro domy s velmi nízkou energetickou náročností, dotaci ve výši 450 000 Kč mohou získat úsporné domy využívající obnovitelné zdroje energie.
• Na zpracování odborného posudku a zajištění měření průvzdušnosti obálky budovy je možné požádat o podporu ve výši 35 000 Kč.
• V Moravskoslezském a Ústeckém kraji jsou tyto dotace zvýšeny o 10 %.

Jak získat finance?

Málokdo z nás má na stavbu nového domu dostatek finančních prostředků a musí se obrátit na pomoc banky. Rozhodnout se, který produkt a od kterého finančního ústavu je pro nás nejvýhodnější, je obtížné, proto je dobré vše zkonzultovat s finančním poradcem. Nejlepším kritériem výběru takového odborníka jsou reference. Je třeba dbát na to, aby jeho nabídka byla dostatečně široká, aby neprosazoval jen několik málo produktů, kterými disponuje.
Na výběr máme v zásadě hypoteční úvěr nebo úvěr od stavební spořitelny. Úvěr od stavební spořitelny je možné získat jen tehdy, pokud máme již alespoň dva roky trvající stavební spoření a dosaženo 40 % cílové částky.
Hypotéky a úvěry ze stavebního spoření se od sebe liší posuzováním účelovosti. Úvěr ze stavebního spoření je použitelný pouze pro řešení bytových potřeb, není proto použitelný na financování například rekreačních objektů. Prokazování účelovosti je v případě úvěru ze stavebního spoření také náročnější. Zatímco u většiny hypotečních bank se prokazuje použití prostředků odhadem, u úvěrů od stavebních spořitelen je třeba dokládat faktury. Z tohoto důvodu bývá pro financování stavby vhodnější hypotéka.
Postup při sjednávání hypotéky se bude lišit podle toho, zda máte ve vlastnictví pozemek, a můžete ho tedy dát na začátku do zástavy za hypoteční úvěr. Tato zástava většinou postačí do doby dokončení hrubé stavby.
Banka může poskytnou úvěr i na nákup pozemku, v takovém případě však nemůže pozemek sloužit jako zástava pro stavbu domu, ale je třeba výstavbu financovat buď z vlastních úspor nebo pomocí takzvaného předhypotečního úvěru. U tohoto druhu úvěru totiž banka nevyžaduje ručení nemovitostí. Po dokončení hrubé stavby bude pozemek sloužit jako zástava hypotéky na finanční pokrytí dalších prací.

Text: Miloslava Perglová,
Foto: archiv firem, Centrum pasivního domu

Více informací se nachází v dubnovém vydání z roku 2017, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Datum vydání: 11. 5. 2017

Edit: Miloslava Perglová