Tichá, krásná, výkonná...

Zkrátka digestoř k pohledání. A věřte, že taková i opravdu existuje. Na trhu je jich spousta, záleží jen na vašich požadavcích a samozřejmě finančních možnostech. Pár kousků jsme pro vás nachystali, abyste se při rozhodování měli od čeho odrazit.

Na co si dát při výběru odsavače par pozor? Na prvním místě je samozřejmě bezvadné fungování, tedy odvádění pachů a výparů, které vznikají při vaření v kuchyni – podstatný je především sací výkon spotřebiče a s tím související jeho správné umístění do ideální výšky nad varné centrum a samozřejmě i hlučnost a estetické provedení. Nezanedbatelný je jistě i úsporný provoz spotřebiče. Digestoř je prostě velmi zvláštní kousek „nábytku“, od kterého se očekává, že bude nejen pohledný, ale i stoprocentně funkční a praktický.

ODTAH, NEBO RECIRKULACE?

Existují dva typy digestoří – odtahové a recirkulační. Ty první odvádějí pachy z kuchyně rovnou ven, ty druhé je čistí pomocí filtru. Instalace odtahové digestoře je proveditelná pouze tam, kde lze technicky vyřešit odvod pachů do samostatného komína nebo rovnou přímo přes zeď ven. Takové řešení je možné a ideální hlavně v rodinných domech. Účinnost odtahových digestoří, těch opravdu kvalitních, bývá oproti recirkulačním většinou vyšší. V bytech jste zpravidla odkázáni na recirkulační typ digestoře, která vzduch přefiltruje přes uhlíkový filtr a čistý ho vrací zase zpět do místnosti. Trvanlivost uhlíkového filtru je zhruba šest měsíců, ale je ovlivněna intenzitou vaření a také druhem připravovaných pokrmů. Míru znečištění poznáte podle nedostatečného odvádění pachů, jednoduše to ucítíte. Většina moderních digestoří má také kontrolku, která vás o zanesení filtru informuje. Někteří výrobci nabízejí i odsavače vhodné pro obě varianty – lze je napojit jak na odtah z místnosti, tak je použít jako recirkulační (vložením pachového filtru). U obou typů se setkáte také s tzv. tukovým filtrem, jehož pravidelná údržba a výměna je pro fungování odsavače par naprosto nezbytná. Tukový filtr totiž zachytává mastnotu obsaženou v odsávané páře. Zhruba jednou za dva měsíce je nutné ho důkladně vyčistit, ale nebojte se, stačí ho dát do myčky a je to.

ODSÁVÁ JAK DIVÁ

Při výběru digestoře bedlivě porovnávejte její sací výkon i hlučnost. Ideální sací výkon digestoře vyplývá z velikosti kuchyně, čili jak velký objem vzduchu bude muset zvládnout odsát. Většinou platí, že výkon digestoře by měl být asi desetinásobkem objemu místnosti, svoji roli ale hrají délka odtahové cesty a druh potrubí. Pokud je odtahová cesta příliš složitá, nepřímá, může snížit účinnost odsavače a tím pádem bude zapotřebí vyrovnat tento handicap vyšším výkonem. O nejvhodnějším řešení se proto poraďte přímo s prodejcem, který podle konkrétních parametrů „ušije“ digestoř přímo na míru vaší kuchyni. Stupeň sacího výkonu se většinou udává v kombinaci s maximální hlučností, ale rozhodně neplatí úměra, že hlasitější chod digestoře znamená větší sací výkon a tím pádem lepší odsávání. Důležitá je spíše možnost individuálního nastavení stupně výkonu – ten je možné v případě potřeby zvýšit na maximum a rychle a účinně odsát všechny nahromaděné pachy.

 

 

TIŠE A PROFESIONÁLNĚ

Nepodceňte i již zmíněnou hlučnost digestoře – vybírejte ideálně z kategorie mezi 40 až 50 dB, v tomto rozmezí si můžete být jisti opravdu tichými kousky. Uvědomte si, že při vaření máte uši velmi blízko u digestoře a pokud bude hlučná, budete trpět a neuslyšíte ani ostatní členy rodiny stojící opodál. Některé typy kvalitních digestoří jsou vybaveny speciálními technologiemi či funkcemi, které dodatečně zajišťují jejich tichý provoz. Skrývají se pod různými obchodními názvy, takže se můžete setkat například s technologií Deep Silence, která zvukově izoluje motor, nebo s funkcí MaxiFlow, která využívá třífázové motory právě pro extrémní tichost, navíc zajišťuje i lepší odsávání a nižší spotřebu energie. Existuje i funkce s názvem ActiveHeat, která za vás sama upraví intenzitu odsávání pomocí speciálního čidla (čidlo reaguje na teplotu a množství páry a podle toho přizpůsobí sílu a rychlost odsávání).

Jaký je rozdíl mezi uhlíkovým a tukovým filtrem?
◗ Uhlíkový (pachový) filtr odstraňuje pachy. Jeho trvanlivost je zhruba šest měsíců, podle intenzity vaření a druhu často vařených pokrmů.
◗ Tukový filtr filtruje tuk a výpary z vaření, měl by se vyměnit po pár měsících. Je buď klasický látkový (jednoduše se vymění za nový), nebo kovový (myje se ručně nebo v myčce). Kovový filtr se musí vrátit zpět do digestoře pouze úplně suchý.

MÁTE JI SPRÁVNĚ VYSOKO?

I pečlivě vybraná digestoř může nedostatečně fungovat, není-li správně umístěna. Na vině může být příliš dlouhá nebo složitá odtahová cesta nebo trubka s nevhodným průměrem či umístění spotřebiče do nesprávné výšky. Výsledkem je, že digestoř špatně nasává vzduch, někdy se dokonce může stát, že ho vrací zpět do místnosti nepřefiltrovaný. Pokud budete chtít takovou digestoř reklamovat, asi nepochodíte, protože půjde o tzv. závadnou montáž – nejedná se o chybu digestoře ani výrobce. Každý technik, který vám bude spotřebič instalovat, ví, že mezi digestoří a varnou deskou musí být ponechána vzdálenost 65 cm (u elektrických desek) a 75 cm u plynové varné desky. Odchylka se připouští jen minimální – jednak z provozních, jednak bezpečnostních důvodů (samovznícení par). A co je ještě důležité – nasávaný vzduch nesmí být přiváděn do stejného potrubí, jaké se používá pro odvod výparů z jiných zařízení.

Tak si to zopakujeme…
◗ Komínová digestoř – nejčastější typ, umísťuje se zpravidla mezi dvě horní skříňky kuchyňské linky, někdy se do nich může i schovat.
◗ Ostrůvková digestoř – instaluje se do volného prostoru, většinou nad varný ostrůvek, kromě funkce je velmi důležitý i její vzhled.
◗ Podvěsná digestoř – ideální do malých kuchyní, instaluje se přímo pod horní závěsnou skříňku, trubka pod odvod par je ukrytá uvnitř. Bývá většinou nejlevnější variantou.
◗ Vestavná digestoř – zabudovává se přímo do kuchyňské linky, buď jako výklopná, nebo plošná (výsuvná).

AU, TO BOLÍ…

Ani velikost a tvar digestoře nesmí při vaření překážet. V kuchyňském studiu si možná vyhlédnete krásný kousek, ale zkuste si ho představit přímo u vás doma, nad vaší varnou deskou. Uvědomte si, kolik prostoru k manipulaci vám digestoř poskytne, jestli třeba nebudete při každém zamíchání polévky v hrnci narážet hlavou do jejího okraje a podobně. Každá digestoř také mívá zabudované osvětlení a i jeho správný výběr hraje roli. Nemělo by vás oslňovat, ale funkčně osvětlovat prostor nad varnou deskou. Bývá buď halogenové, nebo s LED diodami. Ty nevytvářejí na varné desce stíny, a navíc jsou energeticky úsporné a mají dlouhou životnost.

DOMINANTA KUCHYNĚ

Tou je jistě ostrůvková digestoř, kterou také částečně k tomuto účelu vybíráme. Samozřejmě, že chceme, aby co nejlépe odsávala, ale zároveň uvítáme, když bude i krásně vypadat. Bude totiž stále na očích, velmi viditelně a výrazně ovlivní celkový vzhled kuchyně. Moderní ostrůvkové digestoře mají design dokonale promyšlený (někdy si je snadno spleteme s lustrem), často kombinují dva materiály (například nerez a sklo) a často nabízejí i tzv. obvodové odsávání, které je velmi efektivní a má svůj význam právě u ostrůvkového provedení.

 

 

 

Datum vydání: 1. 10. 2015

Edit: Mirka Vernerová