Vyplatí se kondenzační plynový kotel? Účinnost, úspory a návratnost investice

I plynové kotle podléhají vývoji. Kondenzační kotel slibuje velmi krátkou návratnost a jeho instalace místo původního atmosférického se často vyplatí, přestože ten starý ještě nedosloužil.

Taky počítáte, co vám to vynese? Kondenzační plynový kotel představuje nejen modernější a účinnější, nýbrž i dražší zdroj tepla, než jsou běžné atmosférické kotle. Investice do něj se však podle odborníků vrátí brzy, často za pět až sedm let. Díky inteligentní technologii využití zemního plynu včetně spalin jde rovněž o zdroj ekologicky šetrnější. „Při spalování plynu vzniká teplo, které se využívá k ohřevu vody. Vedlejším produktem je také vodní pára, kterou ekologické kotle zkondenzují (zkapalní) a její teplo opět využijí. Kondenzační kotel tak dokáže zužitkovat i tuto zbytkovou energii,“ vysvětluje Michal Řezanina, specialista ze společnosti Thermona. Díky dodatečnému získání tepla ze spalin, které u běžných kotlů unikají bez užitku komínem, jsou kondenzační kotle výrazně účinnější. Při stejném objemu zemního plynu vydrží topit déle, nebo vytopí větší prostor. Úspora činí až 30 %.

 

Účinnost přes 100 procent?

U kondenzačních kotlů se uvádí účinnost nad 100 %. Jak je možné takové účinnosti dosáhnout? „Neznamená to, že by kondenzační plynový kotel dokázal vyprodukovat více energie, než plyn obsahuje. Původní účinnost plynových kotlů se počítala v době, kdy ještě nebyla známá kondenzační technologie a její využití v plynových kotlech. Kotel dokáže využít jednak celkovou hodnotu výhřevného tepla v objemu 100 %, k tomu se ale připočítává ještě kondenzační teplo získané z ohřátých spalin. Celková hodnota spalného tepla je kolem 111 %, přičemž účinnost kondenzačních kotlů se uvádí v rozmezí 107 až 109 %,“ popisuje Michal Řezanina.

Proč vyměnit starý kotel?

Mnozí uživatelé se o účinnost svého plynového kotle nezajímají a prostě jej využívají, dokud nedoslouží. To je ale škoda, protože je možné, že provozují velmi nehospodárný spotřebič plynu a obírají se o značné úspory. Účinnost atmosférických plynových kotlů, které jsou delší dobu používané, totiž může být časem výrazně nižší, než je ta původně udávaná. Zanáší se například výměník tepla, a pokud není kotel dostatečně a pravidelně udržovaný, jeho účinnost postupně klesá. Není výjimkou, že starší plynový kotel dosahuje účinnosti jen 50 až 60 %. Cena nového kondenzačního kotle je sice výrazně vyšší než cena atmosférického kotle, jenže účinnost, která je rovněž výrazně vyšší, znamená podstatnou úsporu na spotřebě.

Příklad z praxe

Vyplatí se výměna běžného kotle bez zateplení objektu? Společnost Thermona dokládá příklad z praxe. V konkrétním případě se jedná o dvoupodlažní rodinný dům s celkovou obytnou plochou 175 m2, který obývají dvě domácnosti. Jejich společný, 20 let starý plynový kotel byl využíván čistě k vytápění objektu. Historicky se roční spotřeba plynu pohybovala kolem 22 MWh, ale v roce 2022 byl systém modernizován. Nový kondenzační kotel společně se systémem regulace v referenčních místnostech a termostatickými hlavicemi na deskových radiátorech nově zajistil teplo v celém domě se spotřebou 17 MWh, což znamená čistou úsporu na spotřebě plynu 24 %. Při aktuálních cenách a započítání všech regulovaných složek se tak na vytápění domu ušetří téměř 12 000 Kč ročně.

 

Nejen zemní plyn

Výhody kondenzačních kotlů nemusí využívat pouze ti zákazníci, kteří mají zbudovanou přípojku na plyn. Jako zdroj tepla lze využívat také zkapalněný propan v zásobníku. Například společnost Primagas eviduje rostoucí zájem o tento zdroj tepla v souvislosti s povinnou odstávkou starých kotlů na tuhá paliva. Nemusí přitom jít jen o oblasti, kam není zaveden zemní plyn. Propanový zásobník si do starších energeticky náročnějších domů, kam se hodí plynové vytápění, pořizují také odběratelé, kterým se při porovnání celkových provozních i pořizovacích nákladů nevyplatí kopat novou přípojku zemního plynu. Ta totiž může vyjít i na vyšší desítky tisíc korun.

 

Investice do propanu

„V případě rodinného domu s vytápěnou plochou mezi jedním a dvěma sty metry čtverečními vychází investice do propanového vytápění v průměru i s DPH na více než 80 tisíc korun. Vyplývá to z průměrné kalkulace, která zahrnuje vše až po kotel,“ říká Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas. „Jde hlavně o projektovou dokumentaci, plynové potrubí a napojení zásobníku či jeho dopravu a ukotvení, včetně dodatečného poplatku za povolení tzv. jednoduché stavby, který vyplývá z novelizovaného stavebního zákona,“ dodává Jiří Karlík. Noví zákazníci, kteří přecházejí na propan z tuhých paliv nebo elektřiny, mohou ovšem získat od firmy „dotaci“ na projektovou dokumentaci, kotel a související stavební práce, která v součtu činí až 35 000 Kč. Tím lze počáteční investici do zprovoznění zásobníku podstatně snížit. Cena propanu pro domácnosti se dnes pohybuje kolem 2,90 Kč/kWh – včetně DPH, dopravy a distribučních poplatků. Do ceny se nepromítá žádná státem regulovaná složka, nehrozí tedy její nárazové zvýšení jako před časem u elektřiny.

 

text Vít Straňák

foto se souhlasem firem Enbra, Daikin, Bosch Termotechnika, PRE, Primagas

Datum vydání: 21. 6. 2025

Edit: Andrea Moudrá