Moderní betonový dům: trendy, materiály a technologie

Beton není na odpis! Právě naopak: ve stavebnictví toho zvládne opravdu hodně. Můžete z něj vytvořit nejen stěny, ale také střechu, podlahu, stropy, terasu nebo interiérový design. A dokonce i umělé skály.

Škála využití betonu je mimořádně pestrá. Má totiž řadu velmi cenných vlastností: skvěle akumuluje teplo, je pevný v tlaku, vysoce odolný a trvanlivý. V některých podobách může být dokonce materiálem lehkým a ekologickým, případně může tvořit luxusní, originální a elegantní povrch v bytovém či kancelářském interiéru. Ve své klasické podobě má ovšem beton také několik citelných nedostatků: vysokou hmotnost, tepelnou a zvukovou vodivost nebo špatnou opracovatelnost. Proto dochází neustále k technologickým inovacím betonu, jež se snaží zvýraznit přednosti výchozího materiálu a naopak potlačit jeho slabiny. Představme si aspoň některé z těchto inovací – část slovně, část obrazově.

 

 

Pórobeton

Ve výstavbě rodinných i menších bytových domů se díky svým vynikajícím vlastnostem stále více uplatňuje pórobeton – beton vylehčený vzduchovými bublinkami. Tento ekologický stavební materiál z ryze přírodních surovin (křemičitý písek, vápenec, jíl a voda) umožňuje výrobu maximálně citlivou k životnímu prostředí. Jeho hlavní výrobce – firma Xella – navíc klade důraz také na recyklaci a využití zbytkového či kazového materiálu. Ten se zpracovává ve speciálních drtičkách a nabízí více možností využití – buď navrácení suroviny zpět do výrobního procesu, nebo například použití výsledné směsi jako tzv. kočkolit, tedy stelivo pro domácí zvířata. Díky svému přírodnímu složení a promyšlenému využití tedy bílý pórobeton Ytong ani po skončení své životnosti nepředstavuje žádnou zátěž pro přírodu. Významným bonusem je rovněž snadná opracovatelnost a možnost vedení veškerých instalačních rozvodů uvnitř materiálu. Navíc vykazuje nízkou tepelnou i zvukovou vodivost. A jeho vlajková loď – tvárnice Ytong Lambda YQ – představuje ideální variantu pro jednovrstvé zdění bez dodatečného zateplení. Vyniká skvělou tepelnou izolací, nabízí stejné technické vlastnosti ve všech směrech a snadné rychlé zdění bez odpadu. Provedení je s dvojitým perem, drážkou a úchopovými kapsami (poznáte podle zkratky PDK v názvu). Zdí se na tenké maltové lože (plnoplošné maltování tloušťky 1–3 mm). Výrobce klade důraz na maximální zjednodušení výstavby a ucelený stavební systém, který umožní z jednoho materiálu, případně materiálů plně kompatibilních (Silka, Multipor) postavit celý dům.

 

 

Lehké konstrukční betony

Jde o rozsáhlou skupinu betonů, jejichž společnou vlastností je nízká objemová hmotnost (1 100 až 2 000 kg/m3). Všechny využívají tepelně upraveného přírodního keramického plniva, nejčastěji keramzitu či perlitu. Keramzit je nadýchaný pórovitý granulát hnědé barvy, který se sám o sobě uplatní v zahradách i ve stavebnictví (izolační zásypy stropů, plochých a zelených střech). Pórovitá zrnka perlitu jsou podstatně menší, bílá či šedobílá, a slouží k zateplení nebo zlepšení akustiky objektu (zdicí a omítkové malty, perlitové zásypy, vylehčené sádrové omítky). Přírodní granulát projde ve výrobě tepelným zpracováním (expandací) za teploty kolem 1 000 °C. Výsledkem expandace je zvětšení objemu výchozí suroviny až na desetinásobek. Vytvoří tak pórovité plnivo s vynikajícími vlastnostmi: izolační schopností, pevností, mechanickou odolností a trvanlivostí. Keramzit i perlit navíc odolávají vlhkosti, jsou mrazuvzdorné a žáruvzdorné. Díky těmto keramickým plnivům vznikly dvě významné stavební aplikace.

 

 

Liaporbeton a perlitbetony

Lehký keramický beton (s obchodním názvem Liaporbeton) je vylehčen keramzitem a tvoří ucelený systém pro výstavbu rodinného domu. Jeho pevnost i trvanlivost se dá srovnat s běžnými betony, poskytuje však lepší zvukovou i tepelnou izolaci, snadnou opracovatelnost, zdravé vnitřní mikroklima a vysokou tepelnou odolnost. Může být hutný (pak vykazuje větší pevnost), nebo mezerovitý (má lepší zvukovou izolaci). Druhou užitečnou variantu stavebního materiálu s pórovitým plnivem představují perlitbetony. Jako plnivo využívají expandovaný perlit a dovedou spolehlivě tepelně izolovat základy nebo obvodové konstrukce domu. Díky své pevnosti a izolační schopnosti nacházejí perlitbetonové tvárnice uplatnění také na opěrné zdi nebo ploty. Do stejné skupiny materiálů patří také provětrávané fasádní obklady z vibrolisovaného perlitbetonu (Stavoblock, Lifebrick Therm), jež zdivo odvlhčují a zároveň zateplují.

 

Betonové skořepiny

Už od poloviny 20. století se v západní Evropě (hlavně ve Francii a Belgii) rozvíjí technologie betonových skořepin. Jejich pomocí lze účinně snížit náklady na hrubou stavbu a šetřit i provozní náklady na vytápění. Rozměrově přesné tvárnice jsou uvnitř duté a zdí se plným dnem vzhůru! Také skořepinová výstavba tvoří variabilní systém pro celý dům (obvodové i vnitřní zdivo, stropy) a prokazuje dlouhou životnost, mrazuvzdornost, nízkou nasákavost a paropropustnost. Při práci se skořepinami ovšem musíte dávat pozor – tím, že jsou duté, mohou být také křehké. Energeticky úsporná výstavba je možná zpravidla pomocí vnitřního zateplení ze speciálních panelů, jež působí zároveň jako zvukový izolant. Částečnou izolační funkci plní i vzduch uzavřený v dutinách. Ve Francii nepreferují vícevrstvou skladbu zdiva s tepelnou izolací na vnitřní straně, nýbrž tepelnou izolaci uvnitř skořepin (princip jednovrstvého zdiva). Výhodou skořepin je úzká zeď (jen 20 cm), dobrá únosnost a nízká cena. Pro energeticky pasivní výstavbu však jednovrstvé zdění ze skořepin nestačí. Moderní alternativu ke skořepinám představují broušené betonové tvárnice BEST-ROCK pro velmi přesné zdění, které jsou novinkou na českém trhu. Sortiment těchto tvárnic (tloušťka 10, 15, 20 a 25 cm) nabízí rovněž ucelený systém pro hrubou stavbu, ale i tady je na místě dodatečné zateplení. V tomto případě klasické – vnějším systémem ETICS.

 

Na střeše i na podlaze

Beton je spolehlivým a vysoce trvanlivým materiálem také pro šikmé skládané střechy. Betonové tašky vydrží na střeše až 80 let a díky technologickým vylepšením dokážou účinně bránit letnímu přehřívání střechy v obytném podkroví. Oproti pálené krytině nabízejí také pestřejší škálu barev. Pokud je beton užitý jako podlaha, nazývá se potěr. Rozeznáváme čtyři základní typy: litý beton využitý jako potěr, litý anhydritový potěr, beton ze zavlhlé betonové směsi a skupinu takzvaných suchých podlah. Každý z uvedených typů podlahy je specifický, má své výhody i nevýhody a leckdy ještě několik modifikací uvnitř dané skupiny. Jako finální povrchovou vrstvu podlahy můžete využít betonovou stěrku. Dříve univerzální cementovou stěrku Pandomo dnes doplňují moderní designové varianty.

 

Když dům tiskne robot

Některé stavební dílce, zahradní nábytek nebo dokonce celý dům si dnes můžete takzvaně vytisknout pomocí 3D tiskárny. Nejde ovšem o klasický tisk: Počítačová 3D tiskárna naprogramuje robotické rameno, které pak ze speciální cementové směsi (nebo i směsi přírodních materiálů) zvládne ve velmi krátkém čase a se značnou úsporou materiálu vytvářet vrstvičku po vrstvičce předem detailně naplánovaný tvar. Proces „tisku“ by pak neměl být přerušen, aby nedošlo k jeho znehodnocení. Tisk rovněž není univerzální: Pro každý stroj je žádoucí navrhnout vlastní betonovou směs. Výrobky se tisknou většinou na zakázku nebo ve velmi malých sériích, ale například česká značka mmcité uvedla na trh designový květináč Typo, který je určen především do veřejného prostoru a jako jeden z mála 3D produktů je vyráběn sériově. Ve světě jsou ovšem dále. Kupříkladu v Nizozemsku (v globálním kompetenčním centru společnosti Weber) už tisknou 3D prvky pro mostní konstrukce nebo experimentální domy. Díky tomu, že 3D tisk nevyplňuje betonem celý objem tištěných prvků, ale využívá jej cíleně na potřebných místech, je při stejné či vyšší pevnosti a odolnosti možné ušetřit desítky procent materiálu a až 80 % práce v místě výstavby.

 

Příroda z betonu

Také moderní architektura otevírá někdy překvapivé uplatnění pro betonové konstrukce – občas dokonce přímo v lůně přírody. Například koncertní síň Chapel of Sound (Kaple zvuku), která je dílem pekingského ateliéru Open Architecture z roku 2021, tvoří betonový monolit připomínající mohutné skalisko, zasazený do přírodního parku s úchvatným výhledem na Velkou čínskou zeď a horské panorama. Betonové skály – v poněkud komerčnějším provedení – se ovšem klidně mohou stát i součástí vašeho domu. Hitem posledních let se totiž staly umělé skály ze stříkaného betonu a sklolaminátu. Nápodoba je až překvapivě věrná a dá se realizovat jak v interiéru, tak i v exteriéru.

 

 

 

text Vít Straňák

foto se souhlasem firem Lias Vintířov, Xella, Chytré fasády, Zapa, Betonpres, Cemex, Trachea, Němec, Open Architecture Jonathan Leijonhufvud, Nijmegen, Bamboo Design

Datum vydání: 6. 8. 2025

Edit: Andrea Moudrá