Čarověníky

Módní vlna bezúdržbových zahrad, osázených hlavně zakrslými jehličnany, buxusem a trsy travin v mulčovací kůře, už pomalu odeznívá. Čarověníky, které s touto vlnou do našich zahrad vpluly, však zůstávají.

Na dřevinách se občas něco zvrtne a jedna z větví začne růst jinak, než ty ostatní. Změní třeba četnost větvení, rychlost růstu nebo vzhled listů. Může za to buď místní odchylka v genech, nebo nákaza houbou či virem. Výsledku říkáme čarověník. Sběratel při pohledu na nový čarověník zajásá, odřeže z něj část a tu postupně roubuje na co nejvíc podnoží. Při notné porci trpělivosti a štěstí se dostatek roubovanců uchytí a uchová si vlastnosti původního čarověníku.
Pokud se vymyká obvyklému vzhledu celý stromek, už od semenáčku a ne jenom jeho část, nejde o čarověník, nýbrž o takzvaný kultivar. O kultivarech ale někdy příště.

detail caroveniku

detail caroveniku (4)

Trpaslíci na zahradě

Jestliže budeme o čarověnících mluvit jako o zelených trpaslících, můžeme tím vyjádřit jednu jejich důležitou vlastnost: čarověníky bývají až na výjimky opravdu hodně malé. Za pojmem „zelený trpaslík“ se však může skrývat i trpaslík jakožto symbol nevkusu. Na mnohých zahradách takto čarověníky působí.
Ono je to s čarověníky jako s motýly. Můžeme vidět zahradu zaplněnou celoživotní sbírkou opečovávaných čarověníků, nebo desítky krabic vzorně preparovaných a určených motýlů. Obojí je stejná krása – byť ji nejspíše úplně každý neocení a vlastnit by ji nechtěl. Někdo má na stěně jednu krabici vlastnoručně nachytaných motýlů, ale umí o nich poutavě vyprávět, nebo do své zahrady po spoustě dumání zakomponuje malou skupinku pečlivě vybraných čarověníků, a vytvoří kouzelné zákoutí. A jindy zase vidíte na zdi lišaje zalitého do plexiskla vedle portrétu Švejka, nebo v zahradě jeden roubovaný čarověník trčící nelogicky a osamoceně z mulčovací kůry. Inu – trpaslík. To si přece čarověníky nezaslouží!

IMG 162

Kvalitně sestavená skupina různých barev, tvarů korunek a struktury jehličí, kde ovšem najdeme vévodící tvar a barevný odstín.

IMG_0004

Uvítejte nový čarověník

Čarověník není bonsaj, o kterou je nutno průběžně pečovat a tvarovat ji ohýbáním a zastřihováním. Naopak, péče o něj je prakticky nulová, drží tvar i přiměřenou velikost sám od sebe. Pouze pokud zakrslé jehličnany mají příliš nahuštěné chomáčky jehlic, je nutné ty staré a uschlé odstraňovat pinzetou, aby se nestaly živnou půdou pro houbové choroby.
Můžete si samozřejmě přinést již dospělý a plně vzrostlý stromeček. Skrblíci nebo dobrodružné povahy si však pořizují čerstvého roubovance – a s ním přece jen nějakou tu práci mají. Především chráníme roub před vylomením pod tíhou sněhu a před zvědavými ptáky. Pokud se již pěkně ujal, odřízneme vršek podnože nad roubem. Odměnou je naroubovaný čarověník, který již od mládí vytváří kvalitní kořenový systém tam, kde chceme, a nemusí si na námi vybrané místo zvykat až v dospělosti. Vydrží i desítky let.

IMG_0024

Čarověníky zde pouze dotvářejí výsadbu pestrých kultivarů dřevin a slouží jako její popředí, aby oko diváka plynule sklouzlo na hlavní vysazené stromky.

IMG_3122

Nízké pahorky z balvanů slepence nebo pěnovce díky čarověníkům a nízkým keřům opticky povyrostou. Důležité je, aby kámen nebyl ani zcela zakrytý ani příliš nedominoval. Pahorek vlevo navíc krášlí kvetoucí azalky.

Je z čeho vybírat?

Čeští čarověníkáři i jejich výpěstky mají celosvětově dobrý zvuk. Jejich čarověníky již nabízejí i mnohá kvalitní zahradnictví, ale přesto: nejlepší inspiraci a rady získáte přímo od pěstitele.
Podle rychlosti růstu podnože a umístění roubu můžete získat dřevinu větvící se nízko nad zemí, nebo „zelené mávátko“ – chomáč čarověníku na tenkém vysokém kmínku. Takové stromky vypadají nápaditě, ale matička příroda s roubovanci nepočítala – musíte kmínek zpočátku podpírat tyčkou.
Čarověníky většinou rostou kompaktněji než původní matečná rostlina. Vytvářejí pěknou kuličku nebo bochánek. Mnohé z nich naopak splývají k zemi nebo se po ní plazí do šířky jako koberec. Forma modřínu opadavého jménem „Krejčí“ se rozhodla větvit méně a vytváří tak rozevlátou korunku s bouličkami jehličí místo postranních větviček. Mezi čarověníky najdeme i docela velké formy. Typická je třeba celosvětově proslulá česká borovice „šmidtka“ vytvářející pořádné zelené bochníky. A čarověníky jsou i mezi listnáči, třebaže nejsou tak populární, jako ty jehličnanové.

IMG_8856

Typická sbírková zahrada s hezkými i méně hezkými partiemi, kde fádní mulčovací kůra vévodí a čarověníky se na ní ztrácejí.

Kam se hodí?

Čarověníky jsou v přírodě vzácné. Neuškodí tuto vzácnost zachovat i na zahradě. Nejsme-li jejich zapálenými sběrateli, používejme je jako užitečný a hezký doplněk, jako koření.
Čarověníky v rozumné míře ozdobí skalku a dopřejí jí pohyblivý stín. Hodí se i mezi podrostové rostliny pod vzrostlými dřevinami, zejména v kombinaci s hostami, nohokvěty, plazivými vrbinami a dalšími nízkými nebo půdopokryvnými rostlinami ozdobnými listem a květem. Takto sestavená skupina dokáže doslova zazářit.
Čarověníky svádějí k tomu, sestavit z nich celou miniaturní krajinu. Můžeme je zkombinovat třeba se zakrslými kultivary dřevin, hostami, kyvorem, vřesem nebo s nízkými kostřavami, a samozřejmě s kameny a vodou. Jenom doporučujeme včas se při plánování podobné krajiny zarazit v rozletu – méně je více. Zvolte jen takovou rozlohu, jakou zvládnete plít a udržovat z jejího obvodu.
Miniaturní čarověníkovou krajinu ocení například fanoušci modelů zahradní železnice. Hodí se i na terásky před domem, do atria, zkrátka tam, kde na ni nenavazují výsadby ostatních rostlin rušící její vyznění.
Foto: Zdeněk Roller

Více informací se nachází v lednovém vydání z roku 2017, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

foto: archiv firem

img.phpled

Uložit

Edit: