Časné jaro na skalce

3

Lomikameny rády rostou na balvanech z porézního travertinu, potřebují ale předvrtat otvor, ve kterém zakoření v trošce zeminy.

V únoru či začátkem března bývá ještě na nule, ale pod chomáčky sněhu už blikají drobné kvítky lomikamenů, zdánlivě odsouzené k zániku. Ale jim, stejně jako o pár týdnu později kvetoucím koniklecům a krokusům, právě tohle vlhké a chladné klima svědčí.

Nikde na zahradě si tak intenzivně neuvědomíte sílu slunce jako na skalce. Na její severní a jižní straně, vzdálené třeba jen metr, rostou docela jiné druhy. A to všechno žije jen ze slunce, vody a vzduchu, půdy mají skalničky pomálu…

1

Skalka může být pojatá jen jako kamenitý svah, tedy jako na horním snímku, kde mezi koberci fialových floxů vyrůstá zakrslý zimostráz.

LOMIKAMENY A DOBA LEDOVÁ 
Jako první vykvétají lomikameny. Možná, že se při pohledu na ně podivíte, proč vykvétají tak brzy a proč si libují na chudičké troše půdy ve spáře mezi kameny? Lomikameny totiž patří mezi rostlinné druhy, které se rozhodly vycestovat vzhůru nad pásmo horských lesů. Mnohé „se narodily“ na okrajích pevninského ledovce a jak doby ledové pomíjely, uchytily se rostlinky na posledních ostrůvcích chladu na vrcholcích hor. Takovým rostlinkám říkáme glaciální relikty. Jsou velmi choulostivé na ty správné klimatické podmínky. Druhým důvodem, proč šplhat k výšinám, je konkurence. Takzvané extremofilní rostliny se naučily vzdorovat vedru, suchu, větru i mrazu. Naučily se vyžít s minimem živin přímo mezi kameny, s kořeny čerpajícími vodu plnou rozpuštěného vápence nebo naopak kyselou. Extremofilní rostliny zkrátka žijí v takovém prostředí, kde konkurence beznadějně hyne, a toto prostředí je k mání zejména na horách.

2

Jedním z opravdu časně kvetoucích lomikamenů je kříženec Allendale Betty.

MILOVNÍCI VODY 
Časně zjara vykvétají především ty druhy, které v přírodě na osluněných svazích chytají první ručeje vody z roztátého sněhu. Jsou nizoučkého vzrůstu, někdy hustě ochmýřené. Jak pokročí roční období, odkvetou a buď zmizí z povrchu skalky, nebo si ponechají jen lístky přitisknuté ke kameni. Pak je vystřídají extremofilní druhy prosperující na rozpálených plochách nebo ukrývající se ve stínu severních expozic. K průkopníkům jara patří kromě lomikamenů také koniklece, krokusy a primule. Později se k nim přidají hořečky, tařičky nebo osívky, rozkvetou i plazivé vrby. Málokdo ocení, že časné jaro je i dobou kvetení některých ostřic. Do plného květu se skalky dostanou až později – to se objeví další cibuloviny, první orlíčky. Pak rozkvetou polštáře floxů, mochen, štěničníků, kosmatců, netřesků a skupinky lewisií.

4

Koniklecům musíme jejich okolí mulčovat šotolinou, abychom je zbavili konkurence plevelů.

5

Dryádka osmiplátečná pamatuje doby, kdy Evropu pokrývaly ledovce.

VYRÁBÍME ALPY 
Skalka je víc, než hromada kamení. Dobrou skalku postaví hlavně ten, kdo už prochodil Alpy, Kavkaz nebo Dolomity a všude se pozorně díval, v jakém prostředí tu skalničky rostou. Nestačí jen dívat se, ale také vidět a přemýšlet. S teploměrem v ruce zkoušet, jak se skála rozpálí v poledne a o kolik chladněji je ve stínu pod vyčnívajícím kamenem. Vidět, jak rychle se vsakuje voda nebo jak se na rostlinách sráží rosa.

JAK LOMIKAMEN LÁME SKÁLY 
Skalničkové lomikameny jsou vhodné spíše pro zkušenější pěstitele. Rozhodně kolem nich nesmí stát voda, sázíme je tedy do spár na šikmých plochách a kolem rostlinky nasypeme jemné kamínky. Vybereme dostatečně světlé místo, ale bez poledního přímého slunce. Těmto skalničkám také musíme dopřát dostatek proudícího vzduchu – inu jako na horách. Navzdory jménu vám lomikámen skalku neroztrhá, jeho kořeny jen šikovně využívají všech existujících puklin. Sahají překvapivě hluboko, proto je prakticky nemožné některé rostlinky přesazovat. Staré trsy s dostatkem substrátu kolem je ale rozumné rozdělit a zasadit každou část zvlášť. První lomikameny se rozvinou během února, ale při vhodném výběru druhů vám další druhy a odrůdy budou postupně nakvétat až do vrcholného léta. Vybírat by se dalo i podle názvů odrůd: chcete pěstovat raději Karla Čapka a Nerudu, nebo Elvise Presleyho s Louisem Armstrongem?

6

Někteří pěstitelé si oblíbili skromné ostřice.

7

Skalničkové orlíčky kvetou nízko nad zemí.

ABECEDA LOMIKAMENŮ 
Rostliny z rodu Saxifraga (lomikámen) jsou nízké, kompaktní, dobře se rozrůstají a kvetou (podle druhu) od časného jara až do pozdního léta. Jsou rozděleny do skupin podle jejich nároků na stanoviště. Jsou to např.: Lomikameny mechovité – tvoří nízké, sytě zelené koberce a bohatě kvetou, lomikameny s kožovitými listy – vhodné pro polostinná a vlhčí stanoviště. Jsou vhodné jako porosty na obruby trvalkových záhonů, lemování dlážděných cest i do nádob, lomikameny skalničkové – typické skalničky, z nichž některé rozkvétají již od února, lomikameny plazivé – drobnolisté, povětšinou vysokohorské druhy. Daří se jim ve spárách mezi kameny nebo v kamenité vlhčí půdě.

8

Koniklec slovenský je před mrazem chráněný hustým kožíškem.

9

O pár týdnů později vykvetou koberce mochen, hořců, trávniček a zvonků.

Foto: Zdeněk Roller

 

Edit: