Červen voní pivoňkami

Jsou nejkrásnější červnové květiny růže, lilie, nebo kosatce? Hlasujeme pro statné a bohatě kvetoucí pivoňky, které na sebe upozorňují velikými a sytě vonícími květy. Jejich krása sice netrvá dlouho, ale stojí za to.

Všechny druhy pivoněk pocházejí z mírného až subtropického klimatu
severní polokoule. Zdálo by se, že nebude problém je u nás pěstovat, ale
některé mají příliš specifické nároky. V našich zahradách se vždy pěstovala pivoňka lékařská, ale co do popularity i počtu kultivarů ji dávno přetrumfla pivoňka čínská neboli bělokvětá. Skalničkáři si zas oblíbili pivoňku tenkolistou a dřevité kultivary pocházejí z pivoňky keřovité. U nás žádný druh pivoňky neroste divoce, ale už v Maďarsku lze narazit na pivoňku tenkolistou. Jestliže staří Řekové používali pivoňku lékařskou k léčení, museli ji logicky dobře znát. A skutečně – tento druh společně s několika dalšími ve Středomoří roste i divoce. Sportovněji založení botanici ovšem raději zamíří za pivoňkami na Kavkaz, kde roste hned několik endemických druhů.

2

Pivoňka korálová

 

3

Pivoňka kavkazská

KDO SI POČKÁ, TEN SE DOČKÁ
Většina trvalek vydrží na záhoně tři až pět let, než je třeba rostlinu radikálně zmladit nebo vysadit novou. To bylinné pivoňky kvetou i deset let a ty dřevité se mohou dožít stovky. Zato ale žijí svým pomalým životem. Mnohé trsy začnou kvést až po třech letech a nejlépe kvetou ve stáří šesti let. Zahradníci se shodují v tom, že u plodných druhů není problém vypěstovat novou rostlinu ze semene, ale málokdo má tu trpělivost piplat se s hubenou rostlinkou, která poprvé vykvete až za několik sezon. Jednodušší je z dostatečně starého trsu odkopnout nový. Kromě vysloveně těžkých jílovitých půd vezmou tyhle krasavice zavděk čímkoli. Obstojí na plném slunci i v polostínu. Nesnášejí však přemokření – na vlhkých stanovištích se doporučuje ostříhat před zimováním listy, aby se do nich nedaly cizopasné houby. A další péče? Jen přihnojování – jinak pivoňky málo kvetou.

1

Takhle rozsáhlá výsadba nadělá v době květu hodně parády, ale pak už působí jen jako zelený pás.

 

V PLNÉM KVĚTU
Botanické druhy pivoněk mají jednoduchý květ se spoustou tyčinek a obvykle s pěti pestíky, které se po odkvětu přemění v měchýřky s velkými kulatými semeny. Vyšlechtěné kultivary ale mívají květy plné (bez normálních tyčinek) nebo poloplné (s tyčinkami, ale se zmnoženými korunními plátky). Velkou nevýhodou pivoněk je, že jejich květy příliš dlouho nevydrží. Některé sice nasazují do květu postupně jedno poupě po druhém, ale stejně tahle krása vydrží stěží dva týdny. První pivoňky – ty tenkolisté, zvané také koprolisté – odkvétají už koncem dubna. V květnu vykvétají kultivary pivoňky lékařské a nyní kvetou pivoňky dřevité a čínské. Pivoňku lékařskou Němci nazývali „svatodušní růže“ proto, že kvete v období letnic, ale také pro její barvu. Svatodušní svátky vůbec jsou v liturgii spjaté s pivoňkovou červení. Barevná škála pivoněk je však mnohem širší. Na jednu stranu se šlechtitelé zaměřili na zintenzivnění červené až do tmavě rudé, jiní se naopak vydali hledat ty nejzajímavější odstíny růžové až po bílou. U některých kultivarů najdeme bílé květy s nádechem do zelena, u jiných i do žluta. Přitom žlutou barvu původně měla jen kavkazská pivoňka Mlokosevičova a dva druhy čínských dřevitých pivoněk.

4

Pivoňkám to nejvíce sluší na slunci.

5

Mnoho růžových kultivarů od poupěte po odkvět mění odstín korunních plátků.

Pivoňky: dřevité a bylinné
Pivoňky dělíme do dvou skupin: skupina dřevitých pivoněk – např. Paeonia suffruticosa a její kultivary. Plané dřevité pivoňky se vyskytují v Himálaji, Číně a Japonsku. Většina dřevitých pivoněk patří do skupiny Suffruticosa. Čínské odrůdy jsou nižší a zdobí je velké a vonné květy kulovitého tvaru. Japonské odrůdy většinou nevoní, převládají u nich jednoduché nebo poloplné miskovité květy. Do druhé skupiny patří bylinné pivoňky – např. Paeonia tenuifolia (pivoňka tenkolistá), Paeonia anomala (kvete tmavě červenými květy), Paeonia officinalis (pivoňka lékařská) a jejich kultivary. Bylinné pivoňky jsou rozšířené na všech kontinentech severní polokoule, zejména ve Středomoří, na Kavkazu a v asijských horách.

V PLNÉM KVĚTU
Botanické druhy pivoněk mají jednoduchý květ se spoustou tyčinek a obvykle s pěti pestíky, které se po odkvětu přemění v měchýřky s velkými kulatými semeny. Vyšlechtěné kultivary ale mívají květy plné (bez normálních tyčinek) nebo poloplné (s tyčinkami, ale se zmnoženými korunními plátky). Velkou nevýhodou pivoněk je, že jejich květy příliš dlouho nevydrží. Některé sice nasazují do květu postupně jedno poupě po druhém, ale stejně tahle krása vydrží stěží dva týdny. První pivoňky – ty tenkolisté, zvané také koprolisté – odkvétají už koncem dubna. V květnu vykvétají kultivary pivoňky lékařské a nyní kvetou pivoňky dřevité a čínské. Pivoňku lékařskou Němci nazývali „svatodušní růže“ proto, že kvete v období letnic, ale také pro její barvu. Svatodušní svátky vůbec jsou v liturgii spjaté s pivoňkovou červení. Barevná škála pivoněk je však mnohem širší. Na jednu stranu se šlechtitelé zaměřili na zintenzivnění červené až do tmavě rudé, jiní se naopak vydali hledat ty nejzajímavější odstíny růžové až po bílou. U některých kultivarů najdeme bílé květy s nádechem do zelena, u jiných i do žluta. Přitom žlutou barvu původně měla jen kavkazská pivoňka Mlokosevičova a dva druhy čínských dřevitých pivoněk.

6

Pivoňky tenkolisté často zkrášlují zahrady skalničkářů. Svými robustními květy kontrastují s drobnými skalničkami a vynikají i barvou.

7

Odrůda Bartzella je první vyšlechtěnou plnokvětou žlutou pivoňkou.

TO PRAVÉ MÍSTO
Nechtějte po královně, aby postávala v koutku. Majestátním pivoňkám dopřejte na zahradě takové místo, aby jejich krása vynikla. Jednou možností je ponechat pivoňkový trs jako solitér uprostřed travnaté plochy nebo sesadit sem k sobě dva až tři barevně ladící kultivary. Okolí solitérů pak mohou pokrývat i plazivé jalovce. Na záhonech lze pivoňky kombinovat s dalšími trvalkami, pokud možno s menšími květy. Hodí se k nim kopretiny, bělozářky, chrpy, ostrožky, lze zkusit i denivky nebo lilie. Zajímavě vypadá výsadba, kde za trsem pivoněk ční do výšky náprstníky nebo topolovky. Důležité je vytvořit dostatečně hustou výsadbu působící bujným dojmem. Naopak pivoňku tenkolistou nebo kavkazské botanické druhy vysazují skalničkáři do skalek nebo suťovišť.

8

Odrůda Cherry Hill

9

Pivoňka Mlokosevičova z Kavkazu

10

Mnohé botanické druhy si lze na první pohled splést s planými růžemi.

Foto: Zdeněk Roller

Edit: