Co by měli obyvatelé paneláku vědět

Většinou se přestavba panelákového bytu zaměří jen na odstranění umakartového bytového jádra, rekonstrukce celého domu pak na výměnu oken, případně zateplení. Problematika je ale složitější a pro dobrý výsledek je vhodné zapojit odborníky.

Některé práce se při revitalizaci panelových domů provádějí komplexně pro celý dům (případně celý blok několika domů) a vlastníci bytů hlasují, které z úprav domu se provedou. Finanční náročnost a nedostatek informací je někdy vedou k řešení, které namísto vylepšení přinese problémy. Typickým příkladem je výměna oken ve spojení se zateplením fasády. Společenství vlastníků nebo družstvo si odhlasuje nová okna, protože těmi starými „fouká“, ale fasádu se rozhodne zateplit jen na štítové stěně k severu. Izolační zasklení oken však bez zateplení celé fasády nemá smysl. Chlad se chová podobně jako voda, hledá si nejsnadnější cestu, tedy nejslabší místo. Dokud je tímto místem okno, má nejchladnější povrchovou teplotu a pára z interiéru se sráží na něm. Ze skla se voda snadno setře. Jakmile ale vsadíme nové okno s izolačním zasklením do nezateplené fasády, pára kondenzuje na povrchu obvodových stěn a důsledkem je vznik plísní. Důležitý je také postup prací a správné zateplení. Nejprve se mění okna, zateplení pak musí překrýt i rámy nových oken. Jinak vznikají tepelné mosty, tedy místa, kde se opět vytvářejí plísně. Se zateplením fasád se objevují na panelácích nové barevné kompozice. Pro obyvatele je to určité zpestření prostředí, ale málokdy vzhledu domů opravdu prospějí, často totiž bývají směsicí „omalovánek“ bez nějakého logického opodstatnění, jde spíše o karikaturu. Barevnost by měla mít řád a smysl, například v dlouhých blocích oddělit od sebe jednotlivé domy pro snadnější orientaci, navodit dojem drobnějšího měřítka. Opravy střech, kde se panely rozestupují a do horních bytů zatéká, bývají často řešeny přidáním sedlové střechy. Stavební firmy přesvědčují své klienty, že to je jediná spolehlivá možnost. Technologie bezpečné ploché střechy je ale dávno vyřešena a podobná tvrzení nejsou opodstatněná. Panelákům šikmá střecha nesluší, stejně nevhodné pro jejich styl jsou také zdobné stříšky nad vstupy nebo balkony s vyřezávanými dřevěnými sloupky. Dělat z těchto velkých betonových domů „chaloupky“ je stejně směšné jako oblékat obra do dupaček.

4

Příklad zdařilé rekonstrukce panelového domu v Drážďanech

3

Se zateplením fasád se objevují na panelácích barvy, ale často bývají směsicí „omalovánek“ bez logiky. Ve spojení s dřevěnými balkony jde spíše o karikaturu.

2

Zateplení fasády musí překrýt i rámy nových oken. Jinak vznikají tepelné mosty, tedy místa, kde se v interiéru sráží pára a tvoří se plíseň.

1

KLADY A ZÁPORY NOVÝCH OKEN 
S energetickými úsporami se houfně vyměňují stará okna za nová, těsná s izolačním zasklením. Ale právě těsná okna se stávají příčinou problémů, především vzniku plísní. Tepelně izolační vlastnosti oken jsou pouze jedním z několika parametrů. Okno má zajistit také dostatek světla, zvukovou izolaci a větrání. Pro zdravý pobyt člověka v místnosti musí mít vzduch vhodné vlastnosti: teplotu kolem 22 °C, relativní vlhkost asi 50 %, minimální obsah škodlivých látek. Samotný člověk přitom produkuje značné množství látek, které mu škodí: vodní páru, oxid uhličitý a odéry (pachy). Lidský organismus při teplotě 25 °C vydává kolem 65 gramů vodní páry za hodinu. Jestliže ji nevyvětráme, kondenzuje na stěnách, které mají nižší povrchovou teplotu než vzduch, je příčinou plísní. Škodlivého oxidu uhličitého CO2 vydechujeme kolem 15 litrů za hodinu. Vzduch už při koncentraci 0,02 % oxidu uhličitého způsobuje zdravotní potíže – potíte se, jste malátní, v noci se budíte, nemůžete usnout. Další nebezpečné látky se odpařují z nátěrů, lepidel a stavebních hmot (karcinogenní formaldehyd), nahromaděný prach je příčinou astmatu. Každý člověk v bytě potřebuje alespoň 25 m³ čerstvého vzduchu za hodinu. V menších uzavřených místnostech to znamená větrat tak, aby se vzduch alespoň jednou za hodinu celý vyměnil. Stará netěsná okna zajistila dostatek čerstvého vzduchu i bez otevírání. Těsná okna musíme často otevírat, čímž se efekt energetických úspor značně snižuje. Okna s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi přinesou opravdu účinné úspory i čerstvý vzduch jen při řízeném větrání s rekuperací. Okna s dvojitým izolačním zasklením potřebují silnější rámy, aby sklo unesly. Okenní otvor se ale při výměně nezvětšuje, musí se tedy zmenšit plocha skla a místnost má mnohem horší osvětlení. Plocha skla by měla být alespoň osminou podlahové plochy místnosti. Ještě malá zmínka o dřevěných a plastových oknech. Pomineme-li estetické hledisko, pak pro dřevo mluví vlastnosti materiálu ověřené staletími. Nevýhodou plastu je vysoká tepelná roztažnost (3 až 5 mm na metr), kovová výztuž uvnitř má navíc roztažnost odlišnou. Vlivem slunce v létě a mrazu v zimě se mění velikost rámu a okna se zkroutí, když jim okenní otvor objemové změny neumožní. Nejčastějším a naprosto špatným upevněním okna je pouhé zafixování pěnou. Způsoby správného osazení s dilatací najdete na obrázku. Lidé volí plast hlavně z finančních důvodů. Ale opravdu kvalitní plastové okno je stejně drahé jako dřevěné.

5

Panelákům šikmá střecha nesluší, dělat z velkých betonových domů „chaloupky“ je stejně směšné jako oblékat obra do dupaček.

6

7

Zub času se na betonových konstrukcích často podepíše, povětrnostními vlivy trpí především balkony a schodiště. Zvláště pokud je odkrytá železná výztuž, je zapotřebí vše řádně opravit, aby nedocházelo ke korozi výztuže.

 

Edit: