Denní světlo a náš organismus

Základem zdravého bydlení je dostatečný přísun denního světla. Bez něj nedokáže lidské tělo správně zpracovat vitaminy a minerály, objevuje se únava očí, snižuje se výkonnost.

Lékaři dávají nedostatek světla do souvislosti se závažným onemocněním SAD (Seasonal Affective Disorder – česky „sezonní afektivní porucha“). Projevem tohoto onemocnění bývají deprese, apatie či výkyvy nálad. Proto se dnes podíváme na světlo z hlediska lidského zdraví a obrazově si ukážeme, co může téměř každý z nás udělat pro svůj zdravý domov.

 

Biologické hodiny

Světlo nám umožňuje nejen vidět, ale zároveň reguluje i naše vnitřní biologické hodiny v průběhu dne. Oba typy biologických rytmů řídí v lidském mozku hormon melatonin, který pro své účinky získal přezdívku „spánkový hormon“. Začíná se totiž tvořit v okamžiku, kdy se sníží intenzita světla, a jeho úkolem je umožnit nám usnout hlubokým, regenerujícím spánkem. Když se začne rozednívat, sluneční světlo pronikne do očí, což je pro tělo signál, aby produkci melatoninu ukončilo. Všechny systémy v těle díky tomu začnou fungovat naplno a lidé jsou aktivní a svěží. Pokud lidé nejsou po večerech vystaveni umělému světlu a musejí se spolehnout na přirozené střídání světla a tmy, vylučuje jejich endokrinní žláza v zimě více melatoninu než v létě.

 

Sezonní deprese

Lékařské výzkumy ukázaly, že pacienti se SAD mají v zimě ve srovnání se zdravými osobami hladinu melatoninu po celý den vyšší, a nacházejí se tak v neustálém „útlumu“. Melatonin navíc ovlivňuje chod celé hormonální soustavy, takže kvůli nedostatku přirozeného světla jsou u nemocných ovlivněny takřka všechny biochemické děje v organismu. Také tvorba serotoninu, který umožňuje přenos vzruchů mezi jednotlivými nervovými buňkami, je závislá na intenzitě slunečního svitu: ráno je vyšší než večer a v létě vyšší než v zimě. Extrémní nedostatek serotoninu pak způsobuje depresi, únavu, letargii, potíže s pamětí a soustředěním, spánkové poruchy, ale i zvýšenou chuť k jídlu, zejména na sladké. Organismus se tím podvědomě brání: Potraviny bohaté na cukry zvyšují produkci serotoninu v mozku. Je však jednodušší způsob léčby – světelná terapie. Jde skutečně o léčebnou metodu, která u nemocných zvyšuje hladinu melatoninu i serotoninu.

 

Bydlení a zdraví v Evropě

Zjištění o tom, jak obyvatelé Evropy vnímají souvislosti svého bydlení a zdraví, přináší v posledních letech rozsáhlá studie Healthy Homes Barometer. Studie vydaná na sklonku roku 2016 byla zaměřena právě na denní světlo v interiéru. V říjnu 2015 pro účely této studie odpovídalo 14 000 respondentů ze čtrnácti evropských států. Výzkum níci Humboldtovy univerzity v Berlíně zjistili z odpovědí několik zajímavých faktů.

 

Závislost na umělém světle

Až 20 % dotázaných Evropanů tvrdí, že jsou závislí na užívání umělého světla v průběhu dne, a 76 % respondentů má potřebu jím svítit. Obě fakta jsou negativní, alarmující je pak druhá hodnota: Mnoho Evropanů je příliš závislých na umělém osvětlení, aniž by si to uvědomovali. Jak z toho ven? Myslet na vytvoření lepších světelných podmínek v interiéru novostaveb i rekonstrukcí již ve stadiu projektování.

Denní umělým nenahradíte

Přirozené denní světlo má na člověka značný vliv. Dřívější výzkumy potvrdilo ve studii 37 % Evropanů – pokud jejich obývací pokoj není dostatečně prosvětlený, vitálně se cítí buď zřídka, nebo vůbec. Umějí se však z vlastních chyb poučit. Když zjistí, že žijí ve špatných světelných podmínkách, jsou velmi motivováni svoji situaci změnit. Téměř tři čtvrtiny z těch, kteří nemají dostatek denního světla ve svém obývacím pokoji, považují za velmi důležité zajistit si při renovaci více denního světla v interiéru.

 

Aktuální situace u nás

Nejnovější studie Healthy Homes Barometer 2017 ukázala, že je potřeba zaměřit se na renovace rodinných a řadových domů v Evropě. Jen v České republice, kde žije každý šestý obyvatel ve zdravotně nevyhovující budově, se jedná o více lidí, než dohromady žije v Praze, Brně a Hradci Králové! To už stojí za zamyšlení… Vedle vlhkosti a nedostatečného větrání i vytápění sužuje české domácnosti citelně právě nedostatek denního světla. Co s tím? Přečtěte si rámeček, prohlédněte si naše fotografické tipy a pak si sami zvolte řešení!

---

Sedm kroků k cenově dostupné renovaci (koncept RenovActive)

Půdní vestavba – využití potenciálu horního podlaží. Zde je věnována velká pozornost dennímu světlu, lepšímu větrání a regulaci tepla.

Větší plocha oken – fasádní i střešní okna zvětšují množství a zejména kvalitu denního světla.

Otevřená schodišťová šachta – zajišťuje kvalitnější distribuci denního světla a účinné větrání s použitím komínového efektu.

Dynamická ochrana proti slunci – externí stínění, např. prostřednictvím rolet, snižuje během letních měsíců vyhřívání bytu sluncem a zajišťuje v průběhu roku příjemnou teplotu.

Hybridní větrání – kombinuje mechanické a přirozené větrání pomocí automatizovaných oken a vytápění.

Kvalitnější obálka domu pro lepší energetickou efektivitu. Skládá se z fasádního pláště a z moderního systému vytápění, který optimalizuje energetický a tepelný komfort.

Zvětšení obytného prostoru – pomocí přístavby lze dům prosvětlit a zvětšit podlahovou plochu.

Zdroj: VELUX

---

 

Text: Vít Straňák, foto: archiv firem

 

Datum vydání: 11. 2. 2021

Edit: Andrea Moudrá