DESATERO z království KAMENE

Kdysi stavební materiál číslo jedna, dnes chudý král. Ale stále hrdý, jedinečný a nenapodobitelný. Jak a na co využijete přírodní lomový kámen?

Každý druh kamene má jiné vlastnosti, každý jednotlivý kámen je originál. Má jiný odstín, strukturu i texturu, jinak odolává tlaku, vlhkosti a mrazu, jinak se láme. Proto přírodní kámen nekupujte jako dokonalý tovární produkt – spíše jako domácího přítele! Seznamte se předem nejen s jeho přednostmi, nýbrž i slabinami. A mějte k němu respekt: Jeho konkrétní vlastnosti se mohou lišit podle místa původu či množství dalších přírodních příměsí. Při správné volbě však získáte téměř bezúdržbový materiál, který vám nabídne mimořádně dlouhou životnost, vysokou odolnost a značnou estetickou hodnotu.

Chyták? Provokace? Jak chcete: Tento kámen jako jediný není přírodní. Imitaci štípané břidlice (série TVD) pořídíte již od 1 085 Kč/ks bez DPH. Magicrete.

Pravý mramor: kamenná dekorace z lámaného mramoru a mramorových oblázků. Jemná přírodní elegance na zakázku. Cena je ovšem úplně jiná. Saito.

Efektní a elegantní přírodní pomník v atriu vytváří osázená kompozice balvanů z droby. Jde o dekorativní kámen příbuzný s pískovcem. www.kamenplus.cz

Čedičové varhany na Zlatém 4 vrchu u České Kamenice nádherně demonstrují pověstnou šestibokou sloupcovitou odlučnost čediče. Foto: Ondřej Sýkora

Lulečské valouny jsou další vzorovou ukázkou bohatství a umělecké fantazie přírody. Droba z lomu Luleč. Cena za 1 tunu valounů 4 000 Kč bez DPH. www.kamenplus.cz

1. OPUKA

Schválně začínáme materiálem, který opravdu byl v minulosti „stavební král“. Dodnes o tom svědčí například malebné vesnice ve Francii. Také u nás bývala opuka tradičním stavebním materiálem, ale v současné době vyklidila čelní pozice a plní převážně dekorační funkci. Důvodem dávné obliby opuky byla hlavně dostupnost, lehkost a snadná opracovatelnost. Dnes si ceníme jejích estetických vlastností a schopnosti udržovat v budově žádoucí mikroklima. Opuka je sice velmi trvanlivý kámen, ale bez řádného ošetření podléhá v exteriéru zvětrávání. Dříve totiž bývalo opukové zdivo omítáno a kámen tak byl chráněn před povětrnostními vlivy. Omítka se periodicky obnovovala a kámen přetrval staletí. Chceteli mít opuku pohledovou, musíte ji nechat napustit zpevňovacím roztokem, omezit vstup vlhkosti do zdiva, kámen očistit, vyspárovat a opatřit hydrofobizačním povrchem. Ale není to řešení navždy – musíte je opakovat!

Stylové oplocení v rámci rekonstrukce staré zemědělské usedlosti u Svitav. Opuka z lomu v Benátkách u Litomyšle a částečně z demolice původní kamenné zdi. Kasta.

2. PÍSKOVEC

Hojně využívaným kamenem je (dodnes) pískovec. Má zvláštní mechanické i fyzikální vlastnosti: je měkký, snadno opracovatelný a nasákavý. Většina pískovců časem zvětrává a degraduje působením povětrnostních vlivů (menší soudržnost kamene). Další nevýhodou je velmi malá pevnost v ohybu, naopak výhodou je dostatečná pevnost v tlaku, která pískovci umožňuje přenášet zatížení stropů či střešní konstrukce. Různé odstíny nabízejí dekorační využití jak na zahradě, tak v interiéru. Díky tomu, že štípané desky pískovce nemají rub a líc, můžete si sami zvolit stranu, která se vám více líbí! Proto se vyplatí být přítomni aspoň začátku pokládky, abyste mohli své zdi nebo dlažbě vtisknout tvář.

Zahradní zídka využívá několik odstínů pískovce z lomu Havlovice. Na dlažbu je použita mrákotínská žula. Kasta.

3. DROBA

Jde o atraktivní sedimentární horninu, jejíž název je odvozen od drobných úlomků, které horninu tvoří. Je to vlastně druh slabě vytříděného pískovce s obsahem základní hmoty vyšším než 15 %. Základní hmotu drob, která je obvykle druhotná, tvoří většinou jílové minerály a silt (prachová usazená hornina). Písková zrna představuje směs živců, křemene, slíd a úlomků hornin (tzv. Litických úlomků). Vzniká především v mořském prostředí, těží se však také na několika místech Česka. Barva horniny je nejčastěji šedá, žlutavá, hnědá až do černa, velikost zrn výrazně odlišná – od jemné zrnitosti až po hrubou (viz snímky 3 a 5 vlevo).

Systém suchých zídek a pevné kamenné schody s opěrnou zadní zdí. Moravská droba z lokality Šternberk. Kamenné stavby.

4. ŽULA (GRANIT)

Až 90 % této tvrdé a pevné horniny tvoří křemen, živce a slídy. Má však řadu drobných příměsí, které ovlivňují její vlastnosti i vzhled. Zpravidla je extrémně odolná vůči povětrnostním vlivům, většině kyselin, chemikálií a vysokým teplotám. Běžně má kvádrovitou odlučnost, která umožňuje vylomení i ohromných bloků (lomy Lipnice, Řásná či Mrákotín), ale může vytvářet také ohromné kulovité balvany nebo pozoruhodné sloupcovité solitéry. U barevných žul se vyplatí povrchová úprava jemně broušená a leštěná, která dá vyniknout přírodnímu půvabu kamene. Značný význam má v interiéru.

Masivní žulové schody s profi lem hrubě opracovanými sokly z výběrové žuly pro zdivo a tryskanými základovými dlažebními deskami. Česká žula.

5. DVA TYPY RULY

Rula může být buď vyvřelá, nebo usazená: Pokud vznikla z vyvřelin, nazývá se ortorula, pokud přeměnou sedimentů, je to pararula. Oba typy se vyznačují rovnoběžnou stavbou (břidličnatostí), která však může mít různý vnější vzhled, různou barvu i zrnitost (jedna z nejhrubších je ještědská rula na Liberecku). Podstatnou součást ruly tvoří křemen, slída a živec, u pararul se vyskytuje řada dalších nerostů. Pevné, nezvětralé ruly se uplatní jako dekorativní stavební kámen na schody, chodníky nebo opěrné zídky.

Ortorula svratecká z lomu Lomnička. Zdivo je provedeno na minimální spáru s četnými rohy pravých, tupých i ostrých úhlů, s vezděnými kovovými součástmi.

Biotitová pararula z lomu Nové Město na Moravě. Dlažba široká 1,5 m, s úzkou spárou a širokým schodem, pokládaná do cementové malty. Ka-sta.

6. MRAMOR

Kámen pro stavitele i sochaře, elegance s nádechem antického luxusu. Název pochází z řeckého „mármaros“ (zářivý kámen). Jde o krystalický vápenec (až 95 %) s malou příměsí silikátů, jílovitých hmot, minerálů a organických látek, které původně bílý kámen zbarvují. Díky tomu může mít mramor řadu odstínů. Za mramor v širším slova smyslu je považován i krystalický dolomit. Podle barvy lze poznat místo původu kamene: Carrarský mramor (z italské Carrary) má čistě bílou nebo modrošedou barvu. Čínský bílý mramor byl použit i na stavbu Zakázaného města v Pekingu. Černý mramor pochází z Polska či Irska (příměs grafitu), červený z Rumunska nebo Belgie. Může být také zelený (Irsko, Švédsko, Indie, Čína), růžový (Norsko, Portugalsko, USA) nebo černý s bílým žilkováním (Španělsko). U nás se těží bílý šternberský mramor.

Bílé oblázky mramoru z proslulého italského lomu Carrara. Jemné na pohled i na dotek. Krása v přímém přenosu. Saito.

7. VÁPENEC A TRAVERTIN

Co mají společného? V obou případech jde o usazené horniny. Vápenec vznikal před miliony let ukládáním sedimentů na dně moře. Perfektně tepelně izoluje, má značnou odolnost a je nenáročný na údržbu. Hodí se na obklady i podlahy jak v interiéru, tak v exteriéru. Podlahy ze štípaného vápence se hodí impregnovat leštěnkou pro oživení a dlouhodobou ochranu povrchu. Naopak pozor na přílišnou horlivost při čištění: Nesmí přijít do styku s kyselinou! Travertin se usazoval na pevnině – ve sladkovodním prostředí. Je světlý a má dobře viditelnou páskovanou strukturu. Svým složením odpovídá vápenci, ale na rozdíl od něj je órovitý. Tvoří ho malá zrnka kalcitu a může obsahovat i jíl a klasický křemen. Hojně se vyskytuje v oblastech se zvýšenou sopečnou aktivitou. Je velmi trvanlivý (tvoří základ římského Kolosea). Dnes se využívá leštěný jako luxusní kámen pro obklady a dlažby. V jeho dutinách se však usazuje prach z ovzduší, takže ve znečištěných oblastech černá.

Travertin Ivory Cream v podobě luxusních leštěných desek u bazénu. Kámen Donát.

Vápence z Lesního lomu Líšeň. Suchá zeď z ložně ukládaného kamene. Kasta.

8. ČEDIČ

Vyvřelá hornina šedé až černé barvy, s jemnozrnnou stavbou, která vznikla rychlým utuhnutím lávy na povrchu. Čedič je velmi tvrdý, trvanlivý, ale obtížně opracovatelný, jeho typická sloupcovitá odlučnost z něj činí přírodní unikát. Staří Římané čedičem dláždili své silnice. U rodinných domů má ideální využití především na dlažby a dekorace. Horniny stejného složení s hrubozrnnou strukturou se nazývají diabas či gabro.

Čedič (tefrit) z lomu Dubičná. Zahradní schodiště doplněné precizně vyskládanou stupňovitě klesající suchou zdí. Kasta.

9. DIORIT (AMFIBOL)

Rovněž unikátní hornina: Pevností se blíží žule, opracovatelností pískovci – a navíc je pružná! Tuto pro kámen opravdu nezvyklou vlastnost dodává dioritu příměs slídy, která také usnadňuje kamenické zpracování. Diorit má hrubou zrnitost, tmavou barvu a vysokou odolnost. Přírodní výskyt je na Prachaticku, naleštěný v plné parádě je k vidění na Pražském hradě (tvoří podstavec pomníku sv. Jiří).

Socha sv. Jiří na Pražském hradě má podstavec z dioritu, jemuž se občas přezdívá „černá žula“. www.kralovskacesta.cz

10. BŘIDLICE

Tenká deskovitá odlučnost je typickým znakem této jemnozrnné horniny. Uplatnění najde jak na obklady střech a fasád (zdobné štíty), tak i na dlažby a obezdívky domu. Zejména pro venkovní využití záleží na konkrétním složení, které lze poznat i podle barvy: Světlejší břidlice s převahou křemene nad živci a slídami se sice hůře opracovává, je však trvanlivější. Tmavší odstíny značí převahu karbonátů a sulfidů, což trvanlivost kamene snižuje. Pro větší formáty se hodí břidlice z povrchových dolů (v ČR jsou jen hlubinné).