Evergreeny na zahradě

4

Jehlice tisu ztratí svůj posmutnělý odstín jen na slunci.

Stokrát si můžeme říkat, jak je důležité, aby si příroda přes zimu odpočinula. Málo platné, po zeleni na zahradě se nám v tomto pošmourném období stýská. Naštěstí je pomoc snadná a na výběr máme mnohem víc možností než obligátní stříbrný smrček a túji.

Komu záleží na tom, jak zahrada vypadá v zimě? Nejspíše každému, kdo se někdy setkal se zasněženou zahradou připomínající spící zámek Šípkové Růženky. Ostříhané stonky růží ani holé větve zlatého deště a sakury nezaženou zimní chandru, splín, depresi. Chce to něco zeleného, nejlépe vyšperkovaného trochou žluti a červeně.

2

Cesmína

NA POČÁTKU BUDIŽ ZÁMĚR 
Je možné se v knihovně ponořit do stohů zahradnické literatury nebo surfovat po webových stránkách s nabídkami okrasných školek a zahradnictví. Každopádně to před plánováním zahrady udělejte. Ale ještě předtím prozkoumejte své nitro: jak byste si představovali, že má vaše zahrada v zimě působit? Máte na ni stálý výhled z okna nebo z prosklené verandy? Chcete v ní mít jeden stromek jako vánoční? Budete se po ní často procházet, třeba s přáteli? Chcete podpořit její intimitu vyšším živým plotem? Je v zahradě jezírko? Teprve až si vytvoříte přesnou vizi zahrady zasněné, vesele rozevláté či osídlené překvapivými exotickými prvky, můžete se zabývat tím, s jakými druhy rostlin se vaše představy naplní. Předejděte pozdnímu zjištění typu „jejda, ono to tu vypadá jak na hřbitově“ nebo „je to najednou nějak fádní“.

1

Ve vytváření stálezelených zahrad jsou Japonci praví mistři. Tato scenérie vznikla po konzultacích s japonskými zahradníky v Pražské botanické zahradě.

3

Vřesovec pleťový

MÍT STYL 
Všechno už tu bylo, snaha o naprostou originalitu často ztroskotává na požadavcích rostlin nebo na tom, že výsledek vypadá tak nějak divně. Stálezelené dřeviny mohou vytvořit ostrůvek čítající jeden solitér doplněný podrostem z nízkých či půdopokryvných druhů. Nebo kompaktní skupinku pěnišníků a azalek. Dobře vypadá vřesoviště dotvořené keřovitými koniferami. Ošidným prvkem je stálezelená stěna. Řada tújí nebo levných cypřišků ze supermarketu chce něčím ozvláštnit, rozbít jednolitost třeba pergolou, plastikou nebo prostřídáním dřevin. Mistrovské kousky se stálezelenými rostlinami předvádějí Japonci. Jejich minimalistický styl s vyvážením zeleně, vody a kamene je ovšem velmi těžké napodobit. Nelze pracovat tak, že „tam dáme Buddhu, a když nemáme Buddhu, použijeme svítilnu nebo postavíme altán“. Inspiraci můžete načerpat v kvalitních japonských zahradách v Pražské botanické zahradě nebo třeba v Olešku u Prahy.

PROČ JSOU STÁLE ZELENÉ 
Zelená je barva chlorofylu, sloučeniny umožňující přeměnu slunečního svitu, oxidu uhličitého a vody na látky vyživující rostlinu. Pokud se trvale nedostává vody nebo klesne intenzita slunečního svitu, je pro rostlinu výhodnější chlorofyl rozložit, shodit listy nebo prostě po vytvoření semen uhynout. Stálezelené rostliny jsou tedy ty, které vyřešily problém nedostatku vody přes zimu a nevadí jim ani méně světla. Mohou mít kořeny sahající dostatečně hluboko pod vrchní zmrzlou vrstvu půdy. Nebo obsahují látku bránící zmrznutí vody v buňkách. Případně umějí hospodařit s teplem získaným ze slunce a z půdy. Některé stálezelené rostliny pocházejí z oblastí, kde panují zimy srovnatelné s těmi našimi, ale bývá tam o poznání vlhčeji. Pro ně je životně důležité náležité zalévání před prvními mrazy, aby se půda kolem nich zavodnila. Prospěje i vysazení na chráněném místě, nikdy ne na otevřené planině, protože vítr tam zesiluje účinek mrazu a vysušuje prostředí.

5

Půdopokryvný jalovec „Goldkissen“

6

Z odolné hlohyně se stal evergreen našich zahrad.

PŘEKVAPENÍ MEZI EVERGREENY 
Nikdo se nepodiví nad tím, že se přes zimu jehličnany zelenají. Majitel zahrady spíše znejistí při pohledu na mikrobiotu, jejíž větve na pohled tolik podobné tújím začínají s podzimem hnědnout. Žádný strach, tahle konifera se na jaře opět zazelená. Svůj podíl na zimním ozelenění může mít i břečťan popínající zeď nebo kmeny stromů. Pokud se nám nelíbí poněkud pobledlá zeleň trávníku, můžeme jej místy nahradit půdopokryvnými jalovci, případně brslenem Fortuneovým. Z nich se dá například sesázet svah pokrytý pestrou mozaikou barev od modré přes zelenou po žlutou, navíc oproti trávníku v provedení „3D“. Zajímavým zpestřením zimních skalek jsou mrazuvzdorné opuncie: kaktusy vyčnívající ze sněhu působí bizarně. Také trsy juky upoutají pozornost a stejně jako opuncie vám přes léto krásně pokvetou. Živé ploty je možné vytvořit ze zimostrázu nebo z mrazuvzdorných skalníků, případně i z bambusu. U bambusu ale musíme výsadbu omezit speciální fólií, jinak se rozroste dále, než jsme chtěli. Pokud jsme ze stálezelených keřů nechtěli vytvořit plot „podle pravítka“, ale spíše volný lem výsadby, prospěje výslednému dojmu prostřídání stálezelených druhů nějakým dřišťálem či brslenem, které si přes zimu ponechávají červeně zbarvené listy. Ani takový habr se zlatohnědými uschlými listy není k zahození. Vida, nakonec už jsme začali stálezelené druhy kombinovat s těmi ostatními. Ale tak to má být.

7

Přes zimu dozrají bobule stálezelených břečťanů.

Foto: Zdeněk Roller

Edit: