Jednovrstva versus sendvič

zateplení fasády u starého domu

Tento starší cihlový dům v Neratovicích prošel v roce 2015 rekonstrukcí se zateplením fasády. Projekt získal dotaci Nové zelené úsporám. Foto: Ekologické bydlení

Technické oddělení přední české cihlářské společnosti provedlo v loňském roce výpočty na základě reálných tržních cen, zda se u novostavby vyplatí cihelné zdivo zateplovat. Co z jeho srovnání vyplývá?

Předmětem podrobného srovnání se stala jednovrstvá konstrukce HELUZ FAMILY 44 (tloušťka zdiva 44 cm + omítka 3 cm) a zateplená konstrukce odpovídající šířky – s využitím cihly HELUZ UNI 30 a vrstvy kontaktního zateplení 16 cm (celková tloušťka 46 cm + omítka). Takto dosahují obě varianty přibližně stejného výsledku tepelné izolace. Ale jak je to s cenou, rychlostí výstavby a vlastnostmi zdiva v budoucnu?

Cena nerozhoduje

Při zachování srovnatelných hodnot z hlediska tepelné izolace vycházejí obě varianty na stejnou cenovou hladinu: Dvouvrstvá konstrukce je v konkrétním případu vybraného domu levnější o 11 550 Kč, což je ve vztahu k celému rozpočtu stavby absolutně zanedbatelná částka. Navíc můžeme kalkulovat s tím, že vyšší pracnost a finanční náročnost (například kotvení u zateplené konstrukce) smaže i tento titěrný cenový rozdíl. Také realizace dvouvrstvé konstrukce je zákonitě o něco pomalejší. A uspěchat ji je tou největší chybou – viz dále.

Vnější zateplení

hrubá cihlová stavba

Zateplovat, či nezateplovat? U novostavby z moderního cihlového zdiva je to otázka téměř hamletovská. Foto: Tereko

Je jasné, že vnější kontaktní zateplení (systémy ETICS) má nepopiratelný význam u většiny rekonstrukcí. Jen těžko si lze představit bourání obvodového zdiva staršího domu, zato je snadno představitelné i prakticky změřitelné, že dodatečné zateplení stávajícího zdiva přinese majitelům utěsnění a ochranu celé obálky stavby, prodloužení její životnosti a především nemalou finanční úsporu za vytápění. Důležité je pochopitelně správné provedení. Přestože je zateplení budov léty prověřené, stále se při jeho realizaci dělají chyby – od těch „jen“ estetických, kdy fasádu hyzdí drobné prasklinky špatně provedené perlinky nebo flíčky rozdílně teplých hmoždinek, až po ty závažnější, které sice nemusí být vidět, v konečném důsledku však umožňují prostup tepla mezi interiérem a exteriérem (tepelné mosty), což je v přímém rozporu s prvotním smyslem takové konstrukce. Riziko chyb u dvouvrstvé konstrukce je každopádně o něco vyšší než u konstrukce jednovrstvé. Její užitečnost to ovšem nijak nezpochybňuje.

Jednovrstvé zdivo

Někteří odborníci označují jednovrstvé zdění za trend nejen z hlediska energetické úspornosti, ale i životnosti staveb a ekologie. Stávající trh s cihlami (tvárnicemi) nabízí již řadu tepelněizolačních cihel, které splňují současné i plánované budoucí normy bez vnějšího zateplení. Za tři hlavní výhody oproti klasickému zateplení lze ovšem považovat:

  1. jednovrstvá konstrukce zůstává difuzně otevřená – objekt tedy přirozeně dýchá, což je prospěšné pro vnitřní prostředí budovy a nehrozí hromadění vlhkosti uvnitř konstrukcí;
  2. podmínkám vnějšího prostředí je vystaveno zdivo s finální vrstvou omítky a barvy, což zvyšuje odolnost vůči mechanickému poškození (nejen vůči prokopnutí nebo oděru, ale i vyklování ptáky) a tedy i životnost (u cihel se odhaduje na 180 let, u zateplení je garantována na 30 let);
  3. realizace objektu s jednovrstvým zdivem vyžaduje méně technologických kroků, což samo o sobě znamená menší riziko pro vznik chyby, a méně kroků a materiálu znamená i rychlejší (a tedy levnější) stavbu.

Ve prospěch jednovrstvého zdiva v novostavbě mluví i běžná praxe na stavbách – pokud se postaví nový dům, trvá nějakou dobu, než stavba vyschne. V praxi se však na výstavbu spěchá, a proto se zateplení aplikuje ihned po dokončení hrubé stavby, aniž by vlhkost měla šanci přirozeně se odpařit. Zejména při nekvalitně provedeném zateplení se pak stává, že vlhkost nemůže uniknout z pláště domu a kondenzuje ve zdivu, což následně vede k problémům s vlhkostí uvnitř zdiva a ke vzniku plísní, které se obtížně odstraňují. Nepopiratelnou výhodou jednovrstvé konstrukce oproti dvouvrstvé je každopádně celkově lepší paropropustnost, tepelná akumulace i tepelná setrvačnost, ale také vyšší životnost materiálu.

Koupě za půlku? Prodraží se!

Jako nevýhodné se jeví také „rozpouštět finanční prostředky do času“. V praxi se totiž stává, že zákazník zvolí dvouvrstvou konstrukci s vidinou toho, že „třicítku“ cihlu koupí za poloviční sumu ve srovnání s „padesátkou“ (nejkvalitnější izolace obvodového zdiva cihlou HELUZ FAMILY 50 2in1). Kalkuluje s tím, že vyčerpá stavební rozpočet do fáze domu, kdy je obyvatelný, nastěhuje se a bydlí v domě až do chvíle, než mu přitečou další finanční prostředky na dokončení stavby včetně zateplení. Toto období je však z hlediska energetické náročnosti domu natolik provozně nevýhodné, že to ve výsledku celou stavbu výrazně prodraží. Cihla HELUZ UNI 30 totiž není termoizolační a bez dodatečného zateplení vykazuje až třikrát horší parametry tepelné izolace. Teprve po aplikaci ETICS se vyrovná cihle HELUZ FAMILY 44. Provoz nezatepleného domu s dvouvrstvou konstrukcí je proto natolik nevýhodný, že nakonec finančně tratíte.

Text: Vít Straňák
Foto: se svolením firem Tereko a Ekologické bydlení
Zdroj info: Heluz

Datum vydání: 11. 4. 2024

Edit: