Mezi Buddhou a růžemi

V momentě, kdy oděvní návrhářka Petra Matějková Gadasová říká, že rozumí ženám, vy už to dávno tušíte. Oděna do slušivých šatů posilujících ženskost i přitahujících pozornost mužů, vypráví o osudovém lnu. Práce s ním i jinými přírodními textilními materiály se pro Petru a jejího muže Richarda stala živobytím i životní filozofií.

Sn_mek 009x

Na autorských oděvech i v interiéru domova rodiny Matějkových poletují vážky, rostou růže a padají listy gingko-biloby. „Najít ten správný poměr, aby oděv či prostor nebyl přehlcen, je výsledkem zrání v nás,“ přiznává paní Petra. Kdysi, prý ještě v dobách své „mladické nerozvážnosti“, si Petra s Richardem koupili obrovské chátrající stavení v příhraniční oblasti Severočeského kraje. Obklopeni bujarou přírodou a zdevastovanými budovami zapomenuté vísky se dva roky odhodlávali k vybudování ateliéru a galerie. Estetické cítění a potřeba tvůrčí komunikace s lidmi je však posouvala jiným směrem.

Sn_mek 013x

Úprk ze statku k léčivému prameni

Nakonec se shodli, že útěšný pohled z okna na spokojené lázeňské hosty a působivé klasicistní budovy lázeňských domů je vlastně upřímnějším odrazem jejich vlastního vnitřního světa. V podhůří Jizerských hor, v obci Lázně Libverda, kde kdysi hledali odpočinek například rakouský císař Josef II, ruská princezna Anna Fjodorovna či hudební skladatel Carl Maria von Weber, se manželé Matějkovi usadili před více než deseti lety.

Sn_mek 045x

Základy jejich domu mají hlubokou historii, která sahá až do 17. století. Dům je usazen nad malou zahradou s ovocnými stromy i květinami na jižním svahu tak, že z jeho oken skutečně lze nahlédnout do poklidného života přilehlé lázeňské kolonády. Možná i tajemná paní hraběnka, která v tomto domě údajně kdysi pobývala, u okna ráda sedávala. Pradlenka, která zde po válce pracovala v prádelně, správkárně či žehlírně prádla pro lázeňské hosty, se zas nejspíš pro samou práci ani nezastavila…

Sn_mek 031x

Nicméně, lázeňská pohoda se odtud nevytratila a stále koluje v základech i trámech domu! Rozhodně je tomu tak i díky některým zachovaným či nově realizovaným historizujícím prvkům interiéru a všudypřítomným přírodním materiálům obecně. Dům manželé Matějkovi postupně zrekonstruovali do té míry, že si nyní dokáží s úlevou říci: „Jsme tu prostě šťastni!“

Sn_mek 093x

Otevřené prostory i skrýše

V podkroví se nachází kuchyň propojená s obývacím a pracovním koutkem. V těchto otevřených prostorách se ráda schází celá rodina, včetně dětí Madlenky a Gregora. Z kuchyně se dále vstupuje do koupelny. Na opačné straně podlaží je situována ložnice a dětský pokoj.

Sn_mek 158x

V druhém podkrovním patře zůstal ještě malý pokoj pro hosty a meditační místnost, příhodně ukrytá za nenápadnými vrátky. Tyto dva pokoje spojuje chodbička, která se příležitostně dokáže proměnit v ložnici pro unavené hosty.

Sn_mek 081x

Nejvíce času přes den tráví Petra a Richard ve svých ateliérech v přízemí. V květnu zde byla zbudována také prodejní galerie – vzorkovna. Právě ta společně s ateliérem paní Petry má zajímavou původní bukovou podlahu poskládanou z menších pruhů do větších čtvercových forem. Oproti tomu nová španělská dlažba v sousedící vstupní hale působí chladněji. Zároveň však vytváří atmosféru jakési jižanské siesty, do lázeňského domu vkusně zapadající.

Sn_mek 097x

Mezi dalšími původními prvky potěší klenuté stropy v přízemí a dřevěné trámy v celém interiéru domu. Mají v sobě záměrně ponechané různé letité tesařské záseky a otvory, které si našly novou funkci – působí jako skrýšky pro všelijaké méně či více vzácné drobnosti. Mezi trámy občas vykukuje i pohlednice či obrázek Buddhy. Jakoby hlídal pilíře domu i celé rodinné pohody. Symbol buddhismu se v domě neobjevuje náhodou. Ostatně dům dýchá mnoha symboly… a každý z nich má v životě Matějkových své důležité postavení, ne-li přímo poslání!

Sn_mek 087x

Osudový len

Velká část interiéru našeho domu vznikala díky spolupráci s projektanty a interiérovými designery z libereckého projekčního ateliéru Tradiční dům,“ ráda přiznává Petra. „Jejich styl nám byl vždy velmi blízký,“ dodává. „Vychází z místní krajiny a inspirativní venkovské architektury, počítá s užitím přírodních materiálů.“ A právě volba přírodního materiálu v interiéru i samotné stavbě domu byla při rekonstrukci objektu pro soudobé majitele stěžejní.

Sn_mek 156x

Manželé Matějkovi přírodním materiálům rozumějí. Déle než patnáct let pracují s kvalitními přírodními textilními materiály – zejména lnem, buretem a biobavlnou. Původně ale začínali podnikat s vlastnoručně vyráběným papírem, na který tiskli své grafiky. Petra, coby absolventka fakulty umění a designu, dělala především předlohy pro tisk; Richard, vystudovaný chemik, se realizoval v technických procesech, přípravě šablon a tisku. Po etapě linorytů a dřevorytů přišly na řadu sítotisky. A jim zůstali Matějkovi ve své práci věrni dodnes. Tisk však dnes provádějí na textilní materiály Petřiných autorských oděvů, oděvních a bytových doplňků (od šatů po kabelky, tašky, ubrusy, polštáře…).

Sn_mek 165x

Látkami byla obklopena Petra již od samého dětství, ráda se proplétala mezi kabáty a šaty v obchodě s oděvy, kde pracovala její maminka jako vedoucí. Permanentní okouzlení lnem však přišlo o něco později. „Len je moje osudová záležitost. Při studiích v Berlíně jsem se musela finančně hodně uskrovnit. Jen proto, abych pak na závěr školního roku mohla slavnostně vkročit do obchodu a koupit si ty nejkrásnější – velmi drahé – lněné šaty…“ vzpomíná Petra s úsměvem. Intuitivně od těch dob ke lnu každodenně přistupuje jako k velké odměně, která umí potěšit – především ty, co chápou, „že len se mačká, že je to styl, způsob vyjádření, životní nadhled.“

Sn_mek 122x

Růžové zastavení

Ačkoli nejvíce lněného materiálu těch nejrůznějších gramáží a barev je doslova napěchováno v přízemním ateliéru, kde čeká na další zpracování, o len nepřichází ani útulný obytný prostor ve zbývající části domu. Lněné doplňky jsou často dekorovány potiskem sítotiskovou technikou – růží, vážkou, listem, jelenem, ale i proužkem, puntíkem.

Sn_mek 125x

Růže mne vždy fascinovaly,“ pozastavuje se Petra nad svými oblíbenými motivy. „Jsou pro mne symbolem ženskosti, pracuji s nimi ve svých kolekcích již tři roky a stále mne neomrzely.“ Na textilních návrzích paní Petry se tedy velmi často objevuje „pečeť ženy“ v podobě růže. A to tištěné či plastické, vyrobené z taftu nebo vlněné plsti. Růži najdete ve vlasech paní domu, na jejím kabátu i kabátku její dcerky. Na kuchyňském svítidle i na skříni v dětském pokojíku. Růže dokáže být estetická, mateřská, ženská… „Rozumím ženám, každá žena a každá ženská postava může být krásná,“ říká Petra nikoli bez skromnosti. „Když za mnou ale přijde nějaký muž, abych mu navrhla lněnou košili, posílám ho za těmi nejlepšími, co tvoří zejména pro muže – třeba za kamarádem Josefem Tréškem.“

Sn_mek 102x

Od velké kočky k Buddhovi

V poslední době pracuji hodně také s potiskem krajky, ale vystačím si i s puntíky a čárkami. Čím dál více mám potřebu zjednodušovat, také umírňuji barvy – vzdaluji se od těch sytě pastelových a naopak přibližuji k lehce pudrovým, miluji i bílou,“ přiznává Pera. „V mých kolekcích se dříve často vyskytovaly veselé motivy koček, psů, tulipánů – třeba přes celé šaty a hned několik kusů najednou. Ale tenkrát nám bylo pětadvacet…“ objasňuje se shovívavým úsměvem. K takovým „velkoformám“ dekorace se paní Petra vrací již jen v kolekcích pro děti či na vyslovené přání konkrétní zákaznice.

Sn_mek 169x

Po téměř dvaceti letech v oboru, po letech zrání, mateřství, cestování, hlubší komunikace se svými zákazníky z různých koutů světa a především jisté sebereflexi si autorka vystačí s jednou malou vážkou na jednom oděvním celku, lněném polštáři. Byť výtvarně bohatě zpracovanou: kdo chce, uvidí v malé vážce třeba velký kus světa. Vážka samotná však nepohltí příliš prostoru. Ne více, než by mohl prostor unést. „A to je výsledkem ženského zrání ve mně…“ zamýšlí se návrhářka, manželka a matka dvou dětí v jedné osobě. Mimochodem, možná jedna z mála návrhářek, která dodnes zpracovává veškeré oděvní návrhy a předlohy pro tisk bez použití počítače.

Sn_mek 177x

Potřeba hledání a nalézání té správné vyváženosti v nás se projevuje i v uspořádání vnějšího prostoru. V tomto domě jakoby ničeho nebylo příliš a zároveň zde nic nechybělo. Volně se tu dýchá. Poctivá řemeslná soustředěnost a neúnavné pronikaní do hlubin svého (nejen) kreativního nitra zajišťuje Petře i Richardovi dostatek spokojených zákazníků. Úzce souvisí i s jejich zájmem o buddhismus a arteterapii. Jejich dům také v sobě kdesi ukrývá svůj stabilní střed a již dávno se stal pro rodinu Matějkových vítaným společníkem (Nebo spíše společnicí? Možná i s růží ve vlasech…).

Sn_mek 264

Sn_mek 282

Petra Matějková Gadasová

oděvní návrhářka; spolu se svým mužem vlastní a provozují ateliér Edgart v Lázních Libverda

– absolventka Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a postgraduálního studia umění na Kunsthochschule für gestaltung v Berlíně (Weißensee)

– studentka cyklů arteterapie v ateliéru výtvarnice Ivy Ouhrabkové v Liberci

zastoupena v prodejních galeriích a obchodech

v České republice, na Slovensku, v Německu, Rakousku, Francii a Itálii

Více na www.edgart.cz

Sn_mek 293

Sn_mek 273

Sn_mek 251

Sn_mek 234x

Sn_mek 184x

Sn_mek 100x

 

Foto: René Bláha

Edit: