Rekonstrukce malého bytu v suterénu

Že může i prostor v suterénu nabídnout příjemné bydlení, dokazuje tento malý byt v pražských Dejvicích. Jeho majitelka, dětská lékařka, v něm léta žila, před rokem se ale rozhodla pro rekonstrukci. Zadání pro mladou dvojici architektek znělo: prosvětlit, provzdušnit a propojit v kompaktní celek.

Byt leží v dobré lokalitě, nachází se ve zděném domě a má i výhodu úzkého kontaktu se zahradou ve vnitrobloku. Před rekonstrukcí však trpěl typickými nedostatky suterénního prostoru, nedostatkem světla, pocitem stísněnosti a majitelka si také přála, aby jako celek působil kompaktněji, aby byl opticky sjednocený.

Nad otevřenými policemi, které lze částečně uzavřít sklem, jsou plně uzavíratelné skříňky z bílého lamina, záměrně nenápadné, aby opticky nezatěžovaly prostor.

SESTERSKÉ DÍLO

Studio Schwestern, které skutečně tvoří dvě sestry – architektka a designérka, si majitelka bytu nevybrala náhodou. Monika a Iveta Čermákovy pro ni navrhovaly již interiér dětské ordinace. Po dobrých zkušenostech s tímto projektem se jim tedy mladá lékařka rozhodla svěřit i novou podobu bytu, v němž žila se svým partnerem a dvěma kočkami.

MALÉ ZMĚNY K LEPŠÍMU

Dispozice původního prostoru nezaznamenala žádné radikální změny. „Došlo pouze k vyzdění nových příček mezi koupelnou a kuchyňským koutem a ke zvětšení koupelny na úkor kuchyně, což je téměř nepatrné, ale pro jednotlivé místnosti výhodné,“ popisuje architektka Monika Čermáková. Pokud jde o větší stavební úpravy, v rámci rekonstrukce byly ještě zbudovány nové elektrorozvody.
Kuchyni, koupelnu a ložnici opticky sjednocuje masivní dubová podlaha, která prostoru dodává přívětivou atmosféru. Pro předsíň a koupelnu byla použita cementová dlažba. Dojem vzdušnosti pak podporuje bílá výmalba stěn, která zároveň přidává interiéru na světlosti.

Kuchyň a obývací pokoj jsou propojeny a díky oknům po obou stranách prostoru dostatečně zásobovány denním světlem.

V ložnici se velké zrcadlo o stěnu opírá záměrně.

ZÁLIBA VE VAŘENÍ

Velká pozornost byla v novém pojetí bytu věnována kuchyni, majitelé totiž velmi rádi vaří. Požadovali praktický kuchyňský kout, prostornost, maximální uživatelskou pohodu, možnost vařit i ve dvou. Nový kuchyňský kout je navržen do tvaru písmene L, jehož kratší část vede pod oknem, kde byla původně spíž. „Získalo se tím příjemné místo na vaření u okna, kudy do místnosti proudí denní světlo, ale bylo třeba vyřešit náhradní úložný prostor. Kuchyňskou stěnu jsme proto využily na celou výšku. Nad otevřenými policemi, které lze částečně uzavřít sklem, jsou plně uzavíratelné skříně z bílého lamina, záměrně nenápadné, aby opticky nezatěžovaly prostor. Slouží k ukládání věcí, které se používají příležitostně. Lednice byla umístěna do vyzděného výklenku vedle vstupu do obývacího prostoru,“ komentuje architektka.
Za kuchyní se nachází koupelna, jejíž řešení bylo poměrně složité. Do malého prostoru, který koupelna zaujímá, bylo totiž nutné vměstnat i pračku. Obývací pokoj představuje příjemné místo, dostatečně prosvětlené, a to díky velkému oknu. Ložnice pak kromě lůžka pro dva nabízí velkou vestavěnou skříň, která zajišťuje dostatek úložných prostor.

Dekor na stěně v ložnici si majitelé nejen sami navrhli, ale také vlastnoručně namalovali.

Lůžko se muselo uskrovnit, aby se do ložnice vešla vestavěná skříň. Má tedy rozměry jen 160 x 200 centimetrů.

STARÉ A NOVÉ KUSY

Architektky navrhly i kompletně nový nábytek. „Materiály použité na nábytek jsou v celém prostoru jednotné – kombinujeme masivní dubové dřevo s bílým laminem, a jako barevný akcent byla zvolena olivově zelená MDF deska. Toto řešení jsme zvolily i proto, aby byt mohl bez výraznějších změn sloužit jiným lidem i v případě, že se majitelé přestěhují a budou jej chtít pronajmout. Pár zde totiž neplánuje zůstat nastálo, pro rodinu je prostor malý. Právě proto kombinace masivního dřeva s levnější variantou bílého lamina, a to především v úložných prostorech. Tyto materiály jsou rovněž odolnější,“ popisuje Monika Čermáková.

STĚNA V LOŽNICI

Majitelé si ale ponechali i některé kusy z předchozího vybavení a sami si je zrepasovali. Týká se to jídelního stolu a židlí. Jejich nápadem i dílem je také dekor na stěně v ložnici. Ten si sami navrhli a vlastnoručně namalovali. Architektka si přístup svých klientů zpětně velmi pochvaluje: „Právě díky entusiasmu, který majitelé během procesu návrhu a realizace vyvíjeli, se nám podařilo společně vytvořit prostor, který se dobře obývá jak jim, tak jejich kočkám.“

Do malé koupelny se podařilo vměstnat i pračku.

Sprchový kout bude ještě dovybaven sprchovou zástěnou.

SVĚTLO V RODINĚ

Také osvětlení bylo navrženo přímo pro tento prostor. Lampičky v koupelně, nad kuchyňskou linkou i nad postelí vyrobila firma, kterou vlastní otec sester Čermákových, podle jejich návrhu. Svítidla v kuchyni a obývacím pokoji sjednocuje stejná povrchová úprava – šedá barva. Stropní svítidla si majitelé pořizovali sami s konzultací sester – odbornic na interiéry.

DÉLE, NEŽ ČEKALI

I když se zpočátku nezdálo, že bude rekonstrukce trvat dlouho, protáhla se téměř na rok. Největší zdržení „zařídila“ stavební firma, která špatně připravila podkladní betonovou vrstvu. Podlaháři na tento podklad odmítli položit dřevěnou podlahu, za kterou by se mohli zaručit. Dohady prý trvaly téměř půl roku.
Interiér se i přes tyto potíže podařilo úspěšně dokončit. „Byla to pro nás velmi příjemná spolupráce a vzhledem k tomu, že teď k paní doktorce chodím se synem, máme takový bližší vztah,“ uzavírá s úsměvem Monika Čermáková.

Text: Kateřina Nová
Foto: Johana Němečková

Více informací se nachází v červnovém vydání z roku 2017, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Uložit

Edit: