S odvahou do svahu

Malá parcela na okraji hlavního města dlouho čekala na svého majitele, neboť postavit na ní dům vyžadovalo přinejmenším nadstandardní projekt. Architekta Martina Tesaříka však uchvátila nádherným výhledem, a přes obtížnost úkolu se rozhodl postavit zde svůj vlastní dům.

Krásný výhled byl natolik lákavý, že ho od stavby na této parcele neodradilo ani převýšení pět metrů na poměrně malé ploše – „strašák“, pro který tak dlouho čekala na stavebníka. Martin Tesařík se rozhodl pro dřevostavbu, už jen proto, že jejich navrhování a realizace jsou jeho profesí, ale i z toho důvodů, že tato technologie umožňuje i na malém pozemku vystavět energeticky úsporný dům.

Ušité na míru

Pro architektovu čtyřčlennou rodinu bylo základní potřebou trávit co nejvíce času venku. Pozemek se proto musel výrazně proměnit, nahoře bylo nutné ubrat zeminu, dole přidat, postavit opěrnou zeď… Tak se vytvořila v bezprostředním okolí téměř rovina. Oříškem byl i lichoběžníkový tvar pozemku, jemuž architekt přizpůsobil půdorys domu. Aby získal potřebnou obytnou plochu i navzdory předpisům o povolené zastavěnosti, navrhl přesah horního patra, které zároveň vytváří střechu nad terasou. Ta se tak stala příjemným prodloužením obývacího pokoje, s nímž
je spojena prosklenými posuvnými dveřmi. A jako mávnutím kouzelného proutku se dokáže změnit v letní koupelnu – posuvné pódium totiž ukrývá vířivku. „Vířivka je podle mě ideálním řešením, spotřebuje méně vody než bazén a je možné ji využívat celý rok. Alespoň my tak činíme 365 dní v roce,“ říká Martin Tesařík.

KOUZLA S PROSTOREM

Působivé „kouzlo“ provedl architekt i uvnitř domu. Společný obytný prostor v přízemí, byť velký téměř 40 m2, má tvar úzkého obdélníku a poměrně nízký strop. Dlouhá prosklená stěna, naruše-
ná pouze dvěma subtilními sloupy nesoucími odvážnou konzolu horní části stavby, ho opticky rozšiřuje. O optické zvýšení místnosti se postaral neobvykle řešený strop, který tvoří pnutá polyvinylová folie. Její lesklý povrch díky zrcadlení vytváří pocit vysokého prostoru, přestože je poměrně nízký. Dalším optickým
fíglem je protažení podlahy
až na zeď, tedy obložení stěny totožné s materiálem použitým na podlaze. A v neposlední řadě přispívají k pocitu volnosti všude použité posuvné dveře, většinou vyplněné matným sklem.

NÁPADITĚ A PRAKTICKY

Interiér domu si architekt Martin Tesařík navrhl sám a atypický nábytek nechal vyrobit na zakázku. Prostor je vtipně využit do posledního centimetru, řešen přesně pro potřeby rodiny. Například malá předsíň představuje účinnou čisticí zónu, kde nelze minout velkoplošnou rohožku, boty a kabáty se skryjí v šatně za posuvnými dveřmi. Schodiště, které spojuje obývací prostor s patrem, zároveň vytváří intimnější zákoutí oddechovému prostoru se sedací soupravou. Pro knihovnu se našlo místo na galerii. Koupelna v poschodí se musela vtěsnat do nepravidelného prostoru daného půdorysem domu, k úspěšnému vyřešení obtížného úkolu přispěla i barevná mozaika a doladění všech detailů, které ostatně hraje důležitou roli v celém interiéru i exteriéru.

Martin Tesařík

autor a vlastník domu

„Podle mne má rodinný domek smysl, když jsou provázané exteriéry a interiéry, jinak je to v podstatě obyčejný byt.“

Text: Miloslava Perglová; Foto: Petra Hajská

Edit: