V novém kabátě

Dozvíte se, že zavěšené fasádní desky nejsou jen posledním výkřikem módy, ale mají své nesporné praktické výhody. Poradíme vám též, kdy je lepší na „kabát“ vašeho domu použít přírodní dřevo či kámen a kdy PVC.

Ať už plánujete nový dům či rekonstruujete starý, pamatujte na to, že jednou z jeho nepřehlédnutelných vizitek bude fasáda. Navíc je „kabát“ vaší stavby nejen tím, co ji zdobí, ale má i řadu praktických funkcí. Musí dům chránit (zejména před vlhkem), izolovat a samozřejmě co nejlépe odolávat povětrnostním vlivům a zubu času. Při stavbě nového domu se úprava fasády plánuje do detailů již v projektu, při rekonstrukci starší budovy je dobré vědět, jaký podklad se snese s jakým povrchem, navíc se vyplatí počítat i se zateplením, případně odvlhčením domu. Ač je stále nejoblíbenějším materiálem na vnější fasádu omítka, postupně se do popředí dostávají fasádní obklady, které jsou odolnější, variabilnější ve vzhledu (různé materiály, struktury) a často mají už samy o sobě jisté izolační schopnosti. Setkat se samozřejmě můžeme i s kombinací, kdy je fasádní obklad pouze na určité části fasády. Historickou tradici kopíruje používání dřeva, kamene a cihel, běžné jsou též fasády z keramických obkladaček, pohledového betonu, kovu, plastu či kompozitních materiálů. Oblíbené jsou v poslední době různé typy fasádních desek (laminátové, vláknocementové atd.).

DŘEVĚNÁ KLASIKA 
Dřevěné fasády nám možná připomínají roubené chalupy nebo chaty a sruby, přesto nepatří jen do lesa. Při správné povrchové úpravě (ochranné nátěry proti škůdcům, vlhkosti či vysoké teplotě, mořidla apod.) je můžeme použít jako osvědčený a krásný přírodní materiál i na novostavbu. Z druhů dřeva se na fasádní obklad hodí nejlépe tvrdá dřeva s vysokým obsahem pryskyřic (z českých buk, jasan, dub, ořech), nejpoužívanější je ale smrk a borovice kvůli výhodnější ceně. Na obložení fasády se nesetkáváme pouze s masivem. Stále oblíbenější je použití zpracovaného dřeva (překližky, lisované dřevo, lamelové dřevo) nebo aglomerovaného dřeva (dřevotřískové či sendvičové desky nebo desky z dřevité vlny a cementu). Tyto desky mají proti masivu několik výhod – jsou tvarově a barevně stálé, s čímž se pojí fakt, že není nutná jejich pravidelná údržba. Pokud byste chtěli masiv s podobnými vlastnostmi, je nejlepší vsadit na fasádu z exotického dřeva, které je obvykle tvrdší než české dřeviny a zároveň je odolné proti povětrnostním podmínkám. I to je však lepší povrchově upravit, nejlépe bezbarvou lazurou, která nechá vyniknout kresbě dřeva a zároveň chrání jeho přirozenou barvu před UV zářením. Někteří majitelé nemovitostí však naopak přirozené stárnutí dřeva a jeho patinu na svojí fasádě vítají.

DŘEVO VERSUS KÁMEN
Plusy a minusy fasády z přírodních materiálů
Dřevo
+ přírodní recyklovatelný materiál
+ snadno se zpracovává a montuje
+ pružnost a houževnatost materiálu
– hořlavý materiál, možnost napadení hmyzem, houbami
– nutnost pravidelné údržby
– tvarová nestálost (možnost sesychání či nabobtnání)
Kámen
+ pevnost a odolnost
+ mrazuvzdornost
+ bezúdržbovost
+ trvanlivost
+ exkluzivní vzhled
– vysoká cena
– složitější manipulace a montáž
– velká váha

KÁMEN, CIHLA, KERAMIKA 
Kámen jako stavební materiál je jedním z nejtradičnějších, přesto bude kamenný obklad vaší fasády známkou luxusu, zejména kvůli pořizovací ceně takové fasády. Zároveň fasáda z přírodního kamene působí elegantním dojmem. Použití různých druhů kamene záleží samozřejmě na vkusu klienta, avšak též na jeho peněžence. Navíc má každý kámen trochu jiné vlastnosti. K nejtvrdším patří žula, méně tvrdý je mramor, vápenec, travertin, měkký je pískovec. Variabilitu nabízejí i různé formáty a tloušťky kamenných bloků a také rozmanitý povrch – drsný, hladký, leštěný… Kvůli zmiňované ceně se často kamenný obklad používá pouze na určitou část fasády. Nabízí se též varianta umělého kamene, který má oproti přírodnímu několik výhod – snazší montáž, nižší hmotnost a v neposlední řadě příznivější pořizovací cenu. Oblíbenou imitací kamene je dekorativní ražená omítka. Realizace je díky ražení do čerstvé omítky velmi rychlá, fasáda má velmi dlouhou trvanlivost a vzhledově se ani po letech nemění. I její údržba je velmi snadná a obvykle ji nelze od pravého přírodního obkladu na první pohled rozeznat. Zejména u našich západních sousedů jsou často k vidění fasády z režného zdiva jak na historických, tak i na moderních stavbách. Při opravě režného povrchu fasády lze sjednotit barevnost silikonovým nátěrem, který zároveň působí jako ochranný fi lm proti vlhkosti. Nevýhodou je, že překryje bílé spárování, cihlová struktura však zůstává. Pokud jste se v cihlách zhlédli, vězte, že u novostaveb se obvykle setkáte s cihlovou fasádou falešnou. Je to z toho důvodu, že ta z režných cihel je drahá, a hlavně náročná na přesnost provedení. Stejnou parádu však udělají cihelné či keramické pásky, které se u novostaveb upevňují maltou na jádro omítky nosné zdi a v případě rekonstrukce staršího domu se lepí přímo na stávající fasádu. Další variantou tradičního obkladového materiálu na fasádu je ten keramický. Keramické obklady odolávají nepříznivým vlivům počasí, navíc dobře umožňují udržovat povrch fasády v čistotě a jsou barevně stálé. Vyrábějí se v různých barevných odstínech a pro své funkční vlastnosti jsou stále používanější. U nás byly v minulosti oblíbené zejména ve třicátých letech k obkladům funkcionalistických budov (činžáků i vil) dnes je najdete stále častěji na domech rodinných. Velkou variabilitu má tento obklad nejen v barevnosti, ale také různých formátech – od drobné mozaiky až po velkoformátové obklady. Navíc mezi keramickými obklady můžete nalézt věrné imitace některých přírodních materiálů – kamene či právě cihlové fasády.

ZAVĚŠENÁ, NEBO LEPENÁ? 
Jaké jsou výhody zavěšených fasád proti těm lepeným? 
◗ Základní výhodou zavěšené fasády je přirozené odvětrávání díky mezeře mezi podkladem a fasádou. Proti tomu při lepení např. keramických obkladů je velmi důležité vypočítat správné dilatační spáry, aby bylo zajištěno dostatečné „dýchání“ budovy. 
◗ Zvlášť při použití tmavších odstínů keramiky pak lepená fasáda trpí též přehříváním, což se řeší umístěním tzv. ventilační fólie pod obklad. Na rozdíl od toho odvětrávanou fasádu přirozeně ochlazuje proudící vzduch v mezeře mezi zdivem a obkladem. 
◗ Kvůli použití tmelů a lepidel není možné lepenou fasádu instalovat v mrazu. Zavěšenou fasádu je možné namontovat kdykoli po celý rok.

MODERNÍ MATERIÁLY 
Další exkluzivním materiálem na fasádní desky je kov, a to jak vzhledem, tak cenou. Kovové obklady se dnes často vyrábějí vrstvené, rovnou s ochrannými nátěrovými povlaky na bázi plastických hmot nebo potažené fólií z PVC. Kovové pláště se dělají také ze sendvičových panelů, které jsou tvořeny dvěma plechy, mezi nimiž je izolační vrstva, tudíž fasáda rovnou funguje jako izolace. Vždy jde o fasády zavěšené odvětrávané, mezera mezi fasádou a zdivem by měla být nejméně 40 mm. Na kovové fasády je oblíbeným materiálem titanzinkový plech. Velmi originální jsou pak fasády z cortenového plechu, které se vyrábějí z oceli s řízenou korozí, díky níž jde o velmi odolný, trvanlivý a v podstatě bezúdržbový materiál. Z plastů se nejčastěji používá PVC. Profi ly z něj mohou imitovat například dřevo. Oproti originálu vítězí snazší montáží a samozřejmě cenou, v některých případech též vyšší životností. Plastové palubky se na fasádu aplikují podobně jako klasické dřevěné, tedy systémem péro-drážka. V nabídce firem najdete též plastové obklady imitující cihly či kámen. Ty se využívají zejména v menším objemu, např. na různé sokly, podezdívky apod., často při rekonstrukcích v případech, kdy nelze použít originál. Stále populárnější jsou též obkladové desky z tzv. kompozitních materiálů, tedy takové, které využívají praktických vlastností několika různých materiálů dohromady. Může jít například o kombinaci dřeva a plastu, kdy se ke vzhledu přírodního materiálu přidává praktická hodnota PVC, tedy voděodolnost, trvanlivost, bezúdržbovost. Oblíbené jsou dále vláknocementové desky z přírodních materiálů: ze směsi vápence, cementu, vláken, celulózy a dalších přísad, které mohou mít módní přírodní vzhled, avšak nabízejí se i v různých barvách. Vedle dlouhé životnosti nabízejí snadnou a rychlou montáž a také dobré zvukově i tepelně izolační vlastnosti. Podobně odolné jsou pak desky z vysokotlakého laminátu, které jsou navrch opatřeny dekorativním papírovým pásem impregnovaným melaminovou pryskyřicí. Nabízejí se ve velkém množství barev i dekorů (např. imitace dřeva). Výhodou může být též jejich povrchová, tzv. antigraffiti úprava.

MOKROU I SUCHOU CESTOU 
Obklady se na fasádu připevňují různými technologiemi, záleží zejména na materiálu. Jsou tři základní možnosti, jak fasádu obložit – mokrý proces (tedy lepení), suchý proces (kotvení) nebo kombinace obou. Většina zmiňovaných fasádních obkladů (zejména dřevo a různé typy desek) se hodí pro tzv. bezkontaktní odvětrávané fasády, které mají řadu nesporných výhod. Skvěle tepelně izolují a zároveň odvádějí pryč vlhkost. Je to zapříčiněno vzduchovou mezerou mezi zdivem a obkladem. Když jsou teploty okolo rosného bodu, nežádoucí vlhkost se odvětrá díky komínovému efektu vzhůru, zároveň tato fasáda v horku brání proti přehřívání interiéru – rozpálí se pouze fasádní desky, avšak teplý vzduch se díky vzduchové mezeře dostává pryč a obvodové zdi domu se ochladí. Tento typ fasády se kotví na stávající zdivo různým způsobem. Obvykle jde o použití rastrů z dřevěných latí či kovových profi lů, na něž se připevnění pohledová fasáda, tedy vybrané obkladové desky. Avšak existují též samonosné konstrukce, které zároveň zvyšují pevnost obvodových zdí. Naopak mokrou cestou, či chcete-li lepením, se připevňují obvykle fasádní obklady z kamene, keramiky či cihlové pásky, které nahrazují klasickou neomítnutou fasádu z režného zdiva. Avšak i keramické obklady je možné pokládat suchým způsobem. Výhodou montovaných keramických obkladů je zejména to, že se tímto způsobem snadno vyrovnají případné nerovnosti fasády. Dalším plusem jsou již výše uvedené vlastnosti, tedy dobrá tepelná izolace a eliminace vlhkosti.

Datum vydání: 15. 6. 2015

Edit: Markéta Růžičková