Z ložnice pár kroků do pralesa

Probudit se v rodinném domku na okraji Prahy, vstát, udělat pár kroků a ocitnout se uprostřed tropické zeleně… To zní jako sen, ale není. Jde o skutečnost, kterou ve svém domě společně s manželkou vytvořil Vladimír Sirotek. Motiv? Oba milují tropy, barvy, vůni a vše ostatní, co nabízí pouze tento exotický svět.

Tropická zimní zahrada manželů Sirotkových není podle asijského vzoru izolovaná od obytného prostoru, ale je od něho pouze oddělená prosklenými dveřmi lemovanými baldachýnem. Za nimi se rozprostírá zcela jiný svět. Tvoří ho nejrůznější tropické rostliny, které jinak rostou v džungli. U nás potkáme pouze miniatury zlomku z nich v podobě pokojových květin.

2

V zimní zahradě se odpočívá na ratanovém nábytku na kruhovém podiu. V pozadí palma poutníků.

1

ZAČALO TO U MAMINČINÝCH KYTEK 
Na otázku, jak se to vlastně v životě přihodí, že člověk propadne tropům do té míry, že si hned vedle ložnice pořídí džungli, majitel s úsměvem odpovídá: „Prvním impulzem bylo asi to, že maminka měla ráda kytky. Intenzivně jsem s ní prožíval všechny radosti spojené s objevením nového listu stejně jako boj s puklicemi.“ Život v tropickém pralese ho odjakživa přitahoval, tato oblast má silný náboj exotiky. Měl rád dobrodružné příběhy, filmy a knížky s příběhy z této oblasti, vzrušovala ho představa, že to, co si pěstujeme v květináči jako pokojovou rostlinku, je v původním prostředí vlastně mohutný strom… Ve Vladimíru Sirotkovi, když vypráví o tropických rostlinách, by málokdo tušil technika. Ale je tomu tak. Přírodověda, konkrétně ekologie, byla až druhým oborem, který vystudoval. První zkušenosti s pěstováním exotických rostlin pak získal během studia ve sklenících přírodovědecké fakulty a botanické zahrady. A pak už byl jen krůček k založení vlastních domácích tropů.

3

4

Zimní zahrada Sirotkových je po asijském vzoru propojena s obytnou částí domu. Stačí, když otevřou prosklené dveře ložnice, a ocitnou se ve světě tropů.

5

V zimní zahradě jsou dvě jezírka propojená potůčkem, který překlenuje můstek z bambusu.

OD SKLENÍKU K ZAHRADĚ 
Předchůdcem tropické zahrady byl u Sirotkových skleník na okně ložnice. K výstavbě tropické zimní zahrady přikročili až v roce 1998, kdy prováděli celkovou rekonstrukci rodinného domu. Místa na zahradě nebylo nazbyt, a tak nezbylo než zimní zahradu usadit v prvním patře. Stavba nebyla hračka. Základy části domu, kde se v prvním patře zimní zahrada nachází, a stropní konstrukce musely mít statiku, která unese 25tunovou zátěž. Na obrovské hmotnosti se nepodílí pouze samotná konstrukce a prosklení zimní zahrady, ale i pět tun vody, devět tun žuly a pochopitelně i hmotnost vybavení, zeminy a rostlin. Problém bylo dostat dovnitř nejen obrovské kusy žuly, ale například i urostlou jabloň, která měla v zahradě sloužit jako stanoviště různým druhům rostlin. „Nezbylo než ji venku rozřezat, dostat ji dovnitř po kusech a tam ji opět jako lego složit,“ vzpomíná s úsměvem Vladimír Sirotek. Vyskytly se ale i jiné problémy. Žádná firma u nás neprodává zimní zahrady určené k tomuto účelu „na klíč“. Přitom tropická zahrada představuje složitý živý organismus, kde záleží na každé maličkosti a dokonalé souhře všech funkcí. Výběr a skloubení techniky tak zůstalo na samotném majiteli, který má naštěstí ve výbavě i technické vzdělání. Při ohlédnutí přiznává, že mu nezbylo nic jiného než zahradu denně pozorovat a učit se z chyb. Tropické vegetaci by pochopitelně nechutnala chlorovaná voda. K zalévání se používá výhradně dešťová, která musí mít správnou teplotu. Co se týče vytápění zahrady, zajišťuje je tepelné čerpadlo. Topit tropickým rostlinám je ale podstatně složitější než zajišťovat tepelnou pohodu lidem. V zimní zahradě je třeba proud teplého vzduchu vést tak, aby rostliny v zimě nepřicházely do styku se studenými skly. Složitou techniku představuje i zastínění. Vzhledem k tomu, že zimní zahrada v tomto případě plní i roli obytné místnosti, majitel si přál, aby se v ní cítili dobře i lidé, nejen rostliny, a proto zvolil horizontální žaluzie. Tři čidla sledují pohyb slunce – a dirigují otevírání a zavírání žaluzií. K tomu však je potřeba stejný počet motorů jako žaluzií – v tomto případě padesát šest. Důkladný je také závlahový systém rozvedený po celé zimní zahradě, zajišťující rostlinám dostatek váhy a náležitou vlhkost vzduchu.

6

Kmen mohutné jabloně slouží jako stanoviště různých druhů exotických rostlin.

7

8

Dobře známý kroton a liána, která ke svému rychlému růstu potřebuje oporu.

DISPOZICE ZIMNÍ ZAHRADY 
Tropický svět manželů Sirotkových má rozlohu přibližně 35 m2. Vodní plochy zde mají podobu dvou jezírek, která jsou propojena potůčkem překlenutým lávkou z bambusu. Vodou je zásobí vodopád dopadající do horního z nich. Zurčí tak intenzivně, že se na noc vypíná – jak jinak – dálkovým ovládáním. Flóra je v zahradě zastoupena stovkami a stovkami nejrůznějších rostlin. Jde o rozmanité bambusy, palmy, fíkusy, liány, bromélie, kapradiny a další druhy rostlin. Nádhernou podívanou poskytuje více než 200 druhů orchidejí, když jsou v květu. Liší se nejen barvou, velikostí, ale i vůní, kterou vydávají. I mezi orchidejemi, jako mezi lidmi, najdeme takzvané noční můry. Orchideji kvetoucí výhradně v noci se říká měsíční dáma. U Sirotkových najdeme další zajímavosti – například rostlinu pocházející z Madagaskaru. „Říká se jí sice palma poutníků, ale ve skutečnosti jde o banánovník. Domorodci ji vysazují na křižovatkách, kde často mívá naříznutý kmen,“ vypráví Vladimír Sirotek a vysvětluje, že rostlina zadržuje velké množství vody, kterou lze použít k uhašení žízně. Voda údajně není příliš chutná, ale je zde jistota, že je nezávadná. V zahradě se daří i tropické vegetaci naprosto jiného druhu. Členové rodiny si do ní mohou odskočit například pro ananas. Krása tropů však není pouze vizuálního charakteru. Tropický skleník má i svoje specifické vůně. Jsou mezi nimi rovněž ty, které známe z české kuchyně – například kůry skořicovníku a lusků vanilkovníku. Tropická zimní zahrada má ale i své živočišné obyvatele. Jsou to především obyvatelé jezírek, rybičky. „Dali by se zde chovat i motýli, želvy, ještěrky a další obyvatelé pralesa. Já je ale raději vidím na svobodě, v jejich prostředí,“ říká Vladimír Sirotek. Ve skleníku poletuje a pokřikuje pouze pár papuánských papoušků. Vypadá spokojeně, je na něm vidět, že české tropy považuje za svou domovinu.

9

Jezírka vodou zásobuje vodopád. Když byly děti malé, koupaly se v něm. Dnes v něm plave 40centimetrový krunýřovec.

10

Orchidej Stanhopea tigrina

11

V zimní zahradě se daří ananasu.

NEBERE SÍLY, NABÍJÍ 
Zimní zahrada se s postupem času přiblížila vzhledu skutečného pralesa. Sám majitel se nad fotografiemi staršího data podivuje, jak všechno povyrostlo. „Jednou za měsíc se tam musím zavřít na půl dne a všechno prořezat. Rostliny, které jsem kdysi hýčkal, narostly do mnohonásobně větších rozměrů a jejich části končí na kompostu,“ říká. Na otázku, zda tropická zahrada přece jen není časově náročnou záležitostí, zda někdy neuvažoval, že ji zruší, bez váhání odpovídá, že ne. „Když ráno vstanu, zajdu nakrmit rybičky, porozhlédnu se. Je to pro mě lázeň.“

12

Směs květů orchidejí rodu Cattleya a Phalaenopsis

13

Voňavé orchideje rodu Stanhopea

Edit: