Zahrada s ateliérem

Na jihu Čech se rozkládá oblast nazývaná některými autory Doudlebia. Krajina spíše zamyšlená než dramatická, plná pracovitých a svérázně koumavých lidí. Není divu, že zahrada, kterou jsme navštívili nedaleko Českých Budějovic, je stejně prostá a poklidná jako krajina kolem.

Představte si starý nízký domek s blátivým dvorkem, chlívkem, králíkárnou a trochu zanedbaným sadem. Přesně takové prostředí začala před mnoha lety přetvářet k obrazu svému výtvarnice Renata Klogner Štolbová. Nejprve bylo třeba domek zvětšit o patro a také do šířky. Nakonec se ještě zvětšil o prosklený prostor – něco mezi zimní zahradou a galerií. Pokud se v čase vrátíme o hodně nazpátek, z původních dispozic pozemku ještě odstraníme chlívek, kůlnu a králíkárny, vše důkladně uklidíme a můžeme se pustit do budování zahrady. Výtvarnice pochopitelně nemůže být bez světlého ateliéru. Ten tedy vyrostl v návaznosti na zdě- nou garáž, ale muselo se zasáhnout do modelace terénu. „Byl tu pozvolný svah sahající až k domu,“ vzpomíná paní Štolbová: „V roce 1996, když jsme stavěli zimní zahradu a měli tu bagr, jsme nechali svah směrem k domu odbagrovat, aby byl strmější a vedle domu i nahoře vznikly plošiny. Na té horní plošině pak vyrostl na betonové platformě jednoduchý ateliér jen ze dřeva a skla s dvojicí posuvných dveří.“ Protože zimní zahrada vyčnívá o šířku dveří před původní půdorys domu a přichází se k ní po stejně široké plošince, využili majitelé tento prostor ještě k vytvoření zastřešené, ale otevřené verandy. Podle venkovní teploty a podle nálady se dá obdivovat zahrada buď z proskleného vytápěného prostoru, nebo z pohodlné koženkové pohovky na terase.

3

Stručná charakteristika této zahrady: prostá a bujná zeleň se spoustou volně rozmístěných artefaktů.

2

Zahrada této výtvarnice nehýří rozkvetlými květy, zato atmosféra je tu pohodová.

1

Dílna pana Klognera je v zadním cípu zahrady. Tady se pracuje s ředidly a nástroji.

BARVY SI NAMALUJU SAMA

Renata Klogner Štolbová měla vždy jasno: „Nejsem zahradnice a nebudu. Zahradu mám ráda, chci být zahradou obklopena a k životu potřebuju vidět přírodu, ale včas jsem si uvědomila, že mojí realizací je malba a ne zahradničení.“ Chtěla prý zahradu prostou, snadno udržovatelnou, ale ne ten typ, jaký se dnes buduje u nových domů ve velkém – uprostřed dokonalý trávník, kolem výsadby zasazené do mulčovací kůry a sestavené podle toho, co je zrovna k sehnání v hypermarketech. Zbývá tamtéž dokoupit pár svítidel, něco kamenů a univerzální rychlozahrada je hotová. „Můj sen byla zahrada nekomplikovaná, bez zbytečných barevných féerií. Když budu chtít barvy, namaluju si je do obrazu. Padla jsem si do noty s kamarádkou Mgr. Pavlínou Klímovou z Českého Krumlova. Ta mi dokázala navrhnout a realizovat všechny výsadby tak, že vypadají ozdobně, a přitom jsou opravdu nenáročné. Když jsem se dozvěděla, že tu budete fotit a já pocítila potřebu zahradu zušlechtit, stačilo posekat trávu a prostříhat pár přerostlých keřů. Za den byl generální úklid zahrady hotový.“

4

Čím hezčí a figurálnější keramika, tím jednodušší a volnější okolí potřebuje. Tento vlk z dílny keramiků Bambasových by v rozkvetlém záhonu zcela zanikl.

5

Díky nerovnoměrnému vápnění záhonu mají zdejší hortenzie střídavě modré nebo růžové květní listeny.

6

KOUZLO KERAMIKY A OBRAZŮ

Majitelka zahrady se přátelí s mnoha dalšími výtvarníky, třeba ke keramikům Bambasovým to má jen přes pár ulic. Sama maluje některé obrazy na zvláštní podklad – na laminát, takže se je nebojí rozmístit po zahradě. Procházka její zahradou je tudíž jako procházka galerií pod širým nebem. Stačí vstoupit a vedle stěny garáže s popínavkami na trelážích sedí v záhonu skalníků velmi zamyšlený keramický pierot. Terénní schod před ateliérem je jištěný betonovou zídkou, ale tu zakrývají skalníky a pozornost od ní odvádějí kvetoucí ibišky a keřovité mochny. A také přátelsky se tvářící keramický vlk s typickým rukopisem ateliéru Bambasových a několik váz a dalších nádob z dílny manželů Klimešových i dalších spřízněných duší. V trávě si hoví i další keramické plastiky a povídají si s obrazy usazenými u paty jabloní nebo zavěšenými na jejich větvích. Jako výborná výstavní plocha poslouží i naštípané dříví, poskládané jednou do kulata, jindy do hranaté zídky. Dovedou nás až k zahradnímu domku v zadní části zahrady. Tady je dílna Luďka Klognera, který tu své manželce připravuje laminátové podklady pro obrazy.

8

Vedle zimní zahrady vznikla před domem i otevřená terasa, dostatečně prostorná pro posezení s přáteli.

9

Manželé svoji zimní zahradu zdaleka nevyužívají pouze v zimě.

KOUZLO HORTENZIÍ

Kapitolou samou pro sebe je zákoutí s hortenziemi před skleněnou stěnou zimní zahrady. Ze zdi shlížejí obrazy paní Renaty na starodávné litinové umyvadlo a pod ním podél zdi roste jedna hortenzie vedle druhé. „Hortenzie ráda maluju a vzplála jsem k nim vášnivým vztahem,“ tvrdí přesvědčivě výtvarnice: „S dalšími výtvarníky jezdíme do Bretaně a tam jsou krásně modré hortenzie úplně všude, nejen vysazené, ale i v lese. Tady není vápenitá půda, musím jim vápno přisypávat, a jak to není rovnoměrné, kvetou v odstínech od modré po růžovou, což se mi moc líbí. Někdo mi tvrdil, že tahle hortenzie macrophylla tady vymrzne, ale já už sedm let po každých narozeninách přisadím další hortenzii a všechny tu vydržely. S přisazováním budu pokračovat až k trampolíně a pak to možná zahnu do úhlu. Připadá mi to jako úžasná dominanta a nemám potřebu sem přidávat žádné další barvy.“ Za ateliérem probíhá zeď společná se sousedním pozemkem. Na treláži ji popíná zimolez, pnoucí drobnokvěté růžičky nebo jasmín, spodní lem doplňují zahradní třezalky, které momentálně září červenými plody, a keř komule. Konstrukce treláže umožňuje i zavěšení květinových truhlíků, například s bujným rožcem.

POD OŘEŠÁKY

Zahradě ale dodávají nenucený půvab také stromy. Zadní části vévodí dva ořešáky, najde se tu švestka nebo bohatě plodící aronie. Momentálně se ale svými plody prosazují jabloně. „Odrůda Český soudek opadá hned, ale vzadu máme český rubín a ten vydrží do zámrazu. Vždycky necháváme pár jablek na stromě pro ptáky a taky proto, že to vypadá hezky. Občas se tu procházejí sousedovic kočky a já je pozoruju a maluju. Sami domácí zvíře nemáme, zato moje obrazy jsou zvířat plné.“

10

Zahradu zpestřuje keramika od několika přátel.

11

Jednu ze zdí popíná kombinace růží a zimolezu.

POHODA, HLAVNĚ POHODA

Proč stojí v zahradě trampolína? „Trampolína je úžasná věc,“ shoduje se výtvarnice se svým mužem, který postavou nezapře sportovní vzdělání. „Jednak rozpohybuje lymfatický oběh, jednak navozuje bezvadné pocity. Endorfiny se vyplavují a člověku je hned líp. To třeba znají afričtí Masajové. Když vás něco naštve, není nad to si zaskákat.“ Sedíme v zimní zahradě obklopeni obrazy plnými zahrad, zvířat, lidí a andělů. Celým domem se mísí ve vzácné shodě malby a artefakty paní Renaty plné křesťanských motivů s oblíbenými věcmi jejího manžela, který zase inklinuje k buddhismu, józe a dalším východním učením. Aby do velkých skel nenaráželi ptáci, nalepili na ně majitelé pestrobarevné ryby a motýly ze zatavených skleněných korálků a zvenčí zavěsili bambusové „lomozítko“ chrastící ve větru. „Je tu stálekvetoucí euphorbia, průběžně sem dodávám i další pokojové květiny, takže přírodu tu vnímáme i v zimě. To tu navíc krásně praská v kamnech a zasněžená zahrada s několika posledními jablíčky na stromech je uklidňující. Teď v létě se zase koukáme do samé zeleně. Prostě si tu užíváme pohody, ani moc nechodíme do ostatních místností,“ libuje si výtvarnice a my, okouzleni nevšedním propojením interiéru s exteriérem, jen tiše závidíme.

12

Prosklený ateliér skýtá pohledy na celou zahradu.

13

Třezalka kalíškatá je po odkvětu žlutých květů okrasná svými plody.

Více informací se nachází v zářijovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Foto: Zdeněk Roller

Edit: