S výhledem na člupky

Orlické hory v zádech a před sebou do široka se rozbíhající krajina zvlněná člupky, jak starousedlíci nazývají malebné kopečky Podorlické pahorkatiny. Obytný prostor uspořádaný tak, aby rodina žila co nejvíce pohromadě – jako dříve ve společné sednici. Okna tvořená jedinou tabulí bez rámu nabízející zcela nerušený výhled. Dřevo uvnitř, dřevo venku. To je vlastní dům architekta Patrika Zamazala.

Dům byl postaven již téměř před deseti lety, a stále ještě není hotový, jak říká Patrik Zamazal. „Odrůstají děti a dům začínáme využívat jinak, pořád něco upravuji, předělávám, zkouším detaily, které pak používám u jiných staveb…“

Fasáda z přírodního modřínu postupem času zešedne, nevyžaduje však žádnou údržbu.

Na nožkách ve svahu

Jednoduchá dřevostavba je nenápadně zasazena vysoko nad obcí do svažující se louky. Využívá kontrastu dvou podlouhlých kvádrů, z nichž jeden předstupuje před druhý. S nerovností terénu se vyrovnává založením na pilotech a nad terénem tak trochu levituje. „Výhodou tohoto založení je, že odstraní problém se zemní vlhkostí a radonem díky větrané mezeře mezi domem a zeminou,“ vysvětluje architekt. „Osvědčuje se i při povodních a záplavách. To jsme mohli dokonce i zde na kopci sami prověřit. Při prudkém dešti se valila voda po poli nad námi, ale podtekla pod domem a nic se nestalo. A pokud přece jen voda dům zasáhne, či třeba praskne potrubí, podlaha dobře vysychá díky přístupu vzduchu zespodu. Další výhodou je flexibilita domu – kdykoliv je možné pod domem přivést kabel, trubku, kam je potřeba. Dávám tomuto založení přednost i proto, že méně zatěžuje krajinu,“ dodává.

Interiéru dominuje dřevo – prkenná podlaha a dřevěný trámový strop. Stejně jako veškeré konstrukce a obklad fasády jsou ze dřeva z vlastního lesa.

V jedné sednici

Vstoupíte-li do domu, do sednice, to, co nejvíce upoutá, je světlý velkorysý prostor, který se nerušeně rozbíhá do dáli – po hřbetech zmíněných vrchů. A chápete, že prioritou jeho majitelů je pocit volnosti. Sednice – obývací pokoj, kuchyň a jídelna v jednom – je přímo propojena s ostatními obytnými místnostmi. Jejich dveře se příliš často nezavírají, dům žije jako celek. „Nepřecházíte z místnosti do místnosti, ale žijete v celém patře, což považuji za dobře investované peníze. Místnost, do které jdete dvakrát za den, nebo jen na noc se vyspat, je podle mne přílišný luxus. Při tomto uspořádání rodina funguje pospolitě, tak jak tomu bývalo dříve ve vesnických chalupách,“ popisuje Patrik Zamazal.
Uprostřed dispozice je místnost pro domácí práce – s pračkou, sušičkou, žehlicím prknem. I její dveře jsou často otevřené, umožňuje spojit více činností a zároveň být při práci s rodinou. „Mícháte v hrnci, odskočíte hodit prádlo do pračky…“
I zařízení domu umožňuje flexibilitu, a ani to není, a nejspíš ani nebude, nikdy definitivní. Jednoduché vybavení ozvláštňují almárky, stolky, truhly a jiné starobylé kousky nábytku, jejichž objevování a opravování je zálibou architektovy manželky.

Široké dřevěné parapety neotevíravých nečleněných oken nabízejí i místo k odpočinku s přírodou na dosah.

Za okny bez rámů

Nerušený výhled je umožněn díky bezrámovému zasklení. Systém vsazování skel přímo do konstrukce je pro dřevostavby navrhované Patrikem Zamazalem typický. Důvodů, proč volí tento způsob, je více, kromě estetického jsou to i výrazně nižší náklady. „Při připojení skla ke konstrukci musíte dodržet stejné zásady jako při připojení rámu, a není tedy důvod platit za rám, pokud okno neotevíráte,“ vysvětluje. „V přízemním domě je snadné ho umýt zvenku, navíc velká nepřerušovaná plocha se myje velmi dobře.“ K větrání slouží menší okna v každé místnosti, která se zavírají plnými dvířky. Kvůli bezpečnosti jsou zvenčí kryta žaluzií splývající s fasádou, a mohou tak být bez obav otevřena v noci i v době nepřítomnosti obyvatel domu. Větrání v domě kromě toho zajišťuje vzduchotechnický systém, který je podle architekta Zamazala v současných novostavbách, charakteristických kvalitním utěsněním, nezbytný: „U domů bez nuceného větrání je pro zachování přijatelné kvality vzduchu nutné jednou za čtyři hodiny otevřít aspoň na pár minut okna ve všech místnostech, a to minimálně v noci nikdo neudělá.“
Hlavní obytná místnost je orientována na jih, proto jsou zde použita termoizolační skla se sníženým solárním faktorem. „Pokud nenecháme otevřené dveře, je zde v létě o několik stupňů chladněji bez žaluzií i dochlazování. Jižní slunce svítí hodně svrchu, takže průmět plochy, který zasáhne, je poměrně malý. Naopak v zimě, když svítí slunce, nemusíme topit ani při dvacetistupňových mrazech.“
I pokoje orientované na sever využívají jižní slunce díky větší výšce kvádru, ve kterém jsou umístěny. U stropů směrem na jih tak mohla vzniknout úzká pásová okénka. Díky záplavě světla a vyšším stropům působí malé pokojíky mnohem prostorněji, než jaké ve skutečnosti jsou.

Celoživotní dílna

Jak přistupuje architekt ke stavbě domu, když je sám sobě klientem? Převažují potřeby rodiny, nebo je architektonickou laboratoří? Na to Patrik Zamazal odpovídá, že jsou samozřejmě nejdůležitější potřeby rodiny, tak jako u každého navrhovaného domu. Ale je to zároveň příležitost vyzkoušet si některé postupy, které pak dále využívá ve své profesi. „Vlastní dům je svým způsobem prototyp, i když prototypem je vlastně každá novostavba – každý dům se staví na jiném místě, pro jiného klienta, i typové domy mají jiné založení, jiné klimatické podmínky.“
A naopak, díky praxi získává nové zkušenosti. Jednu z nich promítl zpětně i do svého domu, a to venkovní zastřešenou místnost. Viděl, jak dobře funguje u jeho realizací, respektive realizací studia Molo architekti. „Při navrhování svého domu jsem předpokládal, že v domě s velkou zahradou se žije převážně venku. Ale ukázalo se, jak příjemné je pevně zastřešené místo, kam neprší, odkud se nemusí odnášet nábytek, kde se dá posedět, když fouká vítr…“ O takovou místnost nakonec rozšířil i svůj dům tam, kde byla původně nekrytá terasa. Že se jedná o přístavbu, není vůbec patrné, protože použil prkna ze zadní fasády.
V současné době například na svém domě testuje dřevěné venkovní parapety. A ještě je třeba zmínit rozlehlou místnost připojenou k půdorysu domu, tak jako bývaly dříve stodoly. A rodina ji tak také nazývá, ale slouží jí jako garáž a úložný prostor a v neposlední řadě architektu Zamazalovi, vyučenému truhláři, jako truhlářská dílna.

Proč dřevostavba?

„V dřevostavbě, konkrétně při použití technologie letmé montáže, má každý prvek obvodové konstrukce svou funkci, a každý z nich ji může plnit optimálně. Ne jako cihla, která musí zvládnout všechno i za cenu kompromisů. V dřevostavbě plní jeden specialista funkci nosnou, další tepelně izoluje, další zajistí opláštění, parozábranu, vnitřní povrch… Vlastnosti konstrukce je tak možné nastavovat podle libosti, a to jen tam, kde jsou třeba. Skladba stěn umožňuje snadné rozvádění sítí, bez narušení konstrukce, bez vysekávání a ztráty materiálu.
Dům je sám od sebe teplý – nemá povrchy, které sálají chlad. V dřevostavbě se dá příjemně žít při 18 oC, kdežto ve zděném domě je při stejné teplotě zima. Oceňuji i to, že dřevostavby jsou otevřené snadným změnám a přestavbám a na konci životnosti zanechávají minimální stopu, lze je snadno demontovat na jednotlivé stavební materiály,“ vysvětluje Patrik Zamazal.

Půdorys
1 – vstup, 2 – obývací pokoj, kuchyň a jídelna, 3 – WC, 4 – šatna, 5 – dětské pokoje, 6 – koupelna, 7 – domácí práce, 8 – koupelna, 9 – ložnice, 10 – pracovna, 10 – pracovna, 11 – studovna, 12 – stodola (sklad, dílna, garáž), 13 – krytá terasa

Vizitka domu

Zastavěná plocha: 278 m2
Užitná plocha: 180 m2, stodola 90 m2

Autor: MgA. Patrik Zamazal, MOLO architekti
Spoluautoři: Mgr. Pavla Zamazalová, MgA. Jan Světlík, MgA. Pavel Griz, MgA. Petra Oplatková
Generální dodavatel: Vojtěch Vychytil, s.r.o.

Založení: bodově na betonových pilotech, tepelná izolace podlahy 320 mm minerální vaty
Konstrukce: dřevostavba, konstrukce two by four, opláštěná OSB deskami a sádrokartonem, vyplněná minerální vatou 320 mm
Střecha: plochá, střešní folie zakrytá kačírkem, tepelná izolace 380 mm minerální vaty
Fasáda: odvětrávaná, modřínový obklad
Vytápění: teplovzdušné a větrání s rekuperací
Celková tepelná ztráta domu: 5,1 kW
Energie potřebná na vytápění: 42 kWh/m2 za rok

MgA. Patrik Zamazal (* 1973)

Autorizovaný architekt. Vystudoval nábytkářství na střední uměleckoprůmyslové škole a architekturu na VŠUP v Praze, od roku 2000 se zabývá samostatnou architektonickou a projekční činností, v roce 2008 založil architektonickou kancelář MOLO ARCHITEKTI.

MOLO ARCHITEKTI

„Jsme sdružení architektů s cílem vytvářet kvalitní životní prostor. Projektování chápeme jako kreativní řešení problému. Projekt roste z podhoubí požadavků, přání a snů, které se potkávají s konkrétním místem a právním řádem. Ze střetu těchto požadavků a omezení vytváříme díky logice, citu a zkušenostem soudobou architekturu.“

TIP: kvalitní okna můžete koupit přímo od výrobce

Text: Miloslava Perglová
Foto: Jaroslav Hejzlar

Uložit

Datum vydání: 6. 7. 2023

Edit: