Zahrada proměnlivých jezírek

Les chráněného území záměrně nerespektuje plot zahrady, nebo spíše stěnu z hlohyní. Zahrada je totiž budována se záměrem vrátit přírodě, co jí majitelé vzali tím, že zde vybudovali dům…

A dalo by se říci, že vrátili mnohem více. Nejenže se zahrada stává nenásilným pokračováním sousedního lesa, ale získala i zcela nový prvek – vodu. Původně suchý jižní svah, kde břidlicové podlaží nedokázalo zadržet vodu, hostí nyní několik jezírek.

882-41

Voda a kameny

Majitel zahrady, stavební inženýr, si sám navrhl dům, který se také snaží chovat k přírodě co nejpokorněji. K realizaci zahrady přizval zahradního architekta Jana Kotláře. Kromě vyčištění zahrady od starých nemocných stromů měl naplnit touhu majitelů po jezírku, potůčku a kamenech. To se podařilo v míře více než dostatečné. Jezírka jsou nyní na zahradě čtyři, tři z nich spojuje potok, či skoro průrva s kamenitými břehy, která nepřizná, že byla vytvořena uměle. Stejně jako jezera. U největšího nechybí ani „přirozená“ skalnatá stěna, a obdobně jako v přírodě je u velkého jezera malé skalní prameniště.
Na vytvoření této nádhery bylo spotřebováno skoro sto tun žuly, která byla dovezena z Jizerských hor. Majitel – stavař zachránil kameny vybagrované při budování kanalizace před rozemletím na štěrk. Voda je do jezer přiváděna trubkami z blízkého zdroje v lese. Kameny pak skládal architekt, respektive jeřáb, pěkně na sucho, bez použití malty. Působením času jsou sestavy kamenů stále přirozenější. Největší z nich pak našly své místo blízko domu a záměrně od něj odpoutávají pozornost.

882-43

882-45

Útočiště rostlin i živočichů

„Zahrada je koncipována tak, aby byla přirozená, aby časem, až vyrostou kosterní dřeviny, vznikl přírodní les propojený se zahradou,“ popisuje architekt. Přednost proto dostávají dřeviny typické pro české lesy – borovice, babyky, duby, vrby, habry či tisy. Zachovány zůstaly i zdravé ovocné stromy. O podrost se stará příroda skoro sama – jsou tu hlavně lísky a dříny.
Jezírka jsou pak rájem vodních rostlin, které pomáhají i přirozenému čištění vody, a živočichů – vodního hmyzu, vodoměrek či vážek, stejně jako ryb, žab a čolků. Občas se tu na noc zastaví i kachny. Někdy se tu objeví zloději ryb – volavka či kuna. „Je to škoda, na chvíli mne to rozzlobí, ale i to je součást přírody,“ míní majitel.

882-47

882-50

Živý obraz

Byť česká, nezapře tato zahrada inspiraci zahradami japonskými. Nenajdeme zde sedícího Buddhu, zvonečky ani jiné východní prvky, zato tu najdeme vše, co je pro japonskou zahradu důležité – přirozenost, rovnováha a klid. Proměnlivý živý obraz. Podstatou japonské zahrady je přírodní a přirozený vzhled, kde není nic vynuceno, kde má všechno svůj přirozený původ a podstatu. Proč by toto nemohlo platit i u zahrady české, se zdejšími rostlinami? A přidáme-li dominující vodní element, kamenný můstek přes potok, meditační jezírko obklopené kameny, kde je hranice mezi českým a japonským? Na kámen můžeme usednout a meditovat, či se jen tak kochat. I česká jabloň může připomínat bonsaj, je-li s láskou tvarována tak, aby jí samotné bylo dobře.
Možná, že tato koncepce vynikne právě v zimě, kdy z bílého pozadí vystoupí tmavé kostry stromů, kdy klidnou vodní hladinu zbarví obloha, kdy zahrada ztichne pod sněhem…

882-51

882-55top

Jezera se skalnatými břehy ani kamenitá průrva potoka nepřiznají, že byly vytvořeny uměle.

Realizace zahrady

Ing. Jan Kotlář
tel.: 739 539 309
www.cembra.cz
Ing. Karel Hegenbart
Domy s duší
tel.: 602 546 397
www.k4h.eu

Foto: Jaroslav Hejzlar

Více informací se nachází v prosincovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

img.php

Uložit

Edit: